Laboratoře na Slovensku ve středu potvrdily nejvíce nových případů koronavirové infekce od konce loňského roku, zároveň šlo o druhý nejvyšší denní přírůstek nakažených od propuknutí epidemie nemoci covid-19. Navzdory rychlejšímu šíření infekce zájem o očkování proti koronaviru však v zemi výrazněji nestoupá. Epidemická situace se zhoršuje i v Maďarsku, kde vláda ohlásila zavedení povinného nošení roušek ve veřejné dopravě a další protiepidemická opatření. Rusko pak zaznamenalo dosud nejvíce úmrtí na covid za jediný den. Vzestup počtu případů koronaviru hlásí také Norsko a Dánsko. Africe pak chybí nejen vakcíny proti covidu, ale také injekční jehly.
Laboratorní PCR testy ve středu odhalily na pětimilionovém Slovensku 4981 infikovaných. To je nejvíce nových případů koronavirové nákazy od 30. prosince, kdy země zaznamenala dosud rekordní denní přírůstek 6315 infikovaných. K hranici pěti tisíc nových případů nákazy se země přiblížila už v úterý a přírůstky jsou vyšší, než dříve odhadovalo ministerstvo zdravotnictví.
V souvislosti s covidem se mírně zvýšil i počet pacientů v nemocnicích, který je nejvyšší od konce dubna, ale zaostává za stavem z období předchozí silné druhé vlny koronavirové infekce. Téměř osm z deseti ve zmíněné skupině nyní hospitalizovaných nebylo vůbec nebo plně naočkováno proti covidu.
Vedení slovenské sněmovny kvůli pozitivnímu výsledku testu na koronavirus u jedné z poslankyň zrušilo čtvrteční jednání parlamentu. Podle televize Markíza zmíněná poslankyně byla ve středu ověřovatelkou při tajném hlasování, přišla tak do kontaktu s téměř všemi kolegy. Poslancům bylo doporučeno absolvovat test na koronavirus.
Ani nynější rychlejší šíření koronavirové nákazy však výrazněji nezvýšilo zájem obyvatel o očkování proti covidu. Slovensko se přitom v EU řadí k zemím s nejnižším podílem naočkovaného obyvatelstva. Čtvrtým dnem po sobě zaznamenala země také dvouciferný počet úmrtí, jehož hlavní příčinou byl covid.
Slovensko v souvislosti s rychlejším šířením koronavirové infekce postupně zpřísňuje protiepidemická omezení. Na rozdíl od předchozích vln nákazy přední politici nyní odmítají opětovné vyhlášení nouzového stavu, který by umožnil například výrazně omezit volný pohyb lidí.
Maďarsko zavádí povinné roušky ve veřejné dopravě
Maďarská vláda ve čtvrtek za zhoršující se epidemické situace v zemi ohlásila zavedení povinného nošení roušek ve veřejné dopravě a další protiepidemická opatření. Šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána Gergely Gulyás mimo jiné uvedl, že od zaměstnanců státních institucí bude vyžadováno očkování proti covidu. S onemocněním je v nemocnicích ve zhruba desetimilionovém Maďarsku téměř dva tisíce lidí.
Nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy má být povinné od pondělka. Kdy začne platit vakcinační nařízení týkající se státních zaměstnanců, nebylo ihned jasné. Orbánův mluvčí dále oznámil, že vláda podpoří soukromé společnosti ve snaze vyžadovat očkování od zaměstnanců, „budou-li to považovat za nutné“, napsala agentura Reuters.
Maďarsko se podobně jako další země střední a východní Evropy potýká s novým rozmachem koronavirové nákazy. Ve středu ohlásilo 3125 nově zachycených infekcí, což byl nejvyšší denní součet od dubna, a podle údajů oznámených ve čtvrtek přibylo dalších 4039 případů.
Země eviduje méně nákaz na počet obyvatel než Česko, má ale vyšší bilanci hospitalizací. Podle čtvrtečních vládních údajů je v maďarských nemocnicích 1970 pacientů s covidem, z nichž 204 vyžaduje podporu dýchání. Počet úmrtí připisovaných koronaviru narostl o pětačtyřicet na celkových 30 692.
S devětapadesáti procenty plně naočkovaných obyvatel je na tom Maďarsko lépe než zbývající země Visegrádské skupiny. Od začátku srpna maďarská vláda nabízí lidem posilovací dávku očkování, kterou zatím dostalo dvanáct procent obyvatel.
Rusko má dosud nejvíce úmrtí za jediný den
V Rusku zemřelo v uplynulém dni na covid-19 dalších 1159 lidí, což je dosud nejvyšší denní údaj. Potvrdilo se také přes čtyřicet tisíc nových nákaz, přičemž o den dříve to bylo 36 500 případů. Rychlé šíření koronaviru nutí ruské úřady obnovit částečnou uzávěru.
Nejméně třicet tisíc nových případů nákazy přibývá v Rusku už čtrnáct dní. V prvním listopadovém týdnu proto bude v zemi pracovní volno. V Moskvě, kde je epidemická situace nejhorší, začala ve čtvrtek platit částečná uzávěra. Otevřené zůstaly jenom obchody s nezbytně potřebným zbožím jako lékárny a supermarkety. Zavřené budou i školy a školky.
Rusko, které má 146 milionů občanů, má od začátku epidemie více než 235 tisíc úmrtí na covid a nákaza se tam potvrdila u 8,3 milionu lidí. Těžce postižené oblasti tak již zavedly stejně jako Moskva částečnou uzávěru, některé od čtvrtka, jiné už dříve.
Kreml situaci připisuje pomalému tempu očkování. Někteří Moskvané, které oslovila agentura Reuters, si myslí, že současné opatření situaci zlepší jenom částečně a že změnit se to může jedině urychlením očkování a rozšířením kolektivní imunity. Ta je nyní v zemi kolem 45,7 procenta a první dávku vakcíny dostalo necelých osmašedesát procent Rusů; podle dřívějšího říjnového údaje je plně naočkováno něco přes devětačtyřicet milionů obyvatel.
Deník Kommersant ve čtvrtek napsal, že Kreml chystá novou očkovací kampaň. Zaměří se na osmdesát regionů a má být méně agresivní a negativní než ta předchozí. V ní se vyzdvihovalo nebezpečí úmrtí neočkovaných lidí místo toho, aby se imunizace spojovala se svobodnějším životním stylem bez restrikcí.
Situace se horší i na Ukrajině
Epidemická situace není dobrá ani na Ukrajině. Podle aktuálních informací tamního ministerstva zdravotnictví se tam za minulý den nákaza prokázala u 26 071 lidí, což je nejvyšší denní nárůst od začátku epidemie.
Koronavirus se při ní potvrdil u 2,8 milionu lidí a na covid tam zemřelo více než šestašedesát tisíc občanů. I na Ukrajině se očkuje pomalu, plně imunizováno je asi šestnáct procent z jednačtyřiceti milionů Ukrajinců.
Africe chybí vakcíny i injekční jehly
Cíl naočkovat letos proti covidu aspoň čtyřicet procent obyvatel splní jenom pět z 54 afrických států, pokud se nepodaří vakcinaci urychlit, oznámila ve čtvrtek africká sekce Světové zdravotnické organizace (WHO). Afrika se nyní potýká nejen s nedostatek očkovacích látek, ale také injekčních jehel.
Podle údajů OSN se ve stovce zemí na celém světě nedostává 2,2 miliardy jehel na jedno použití a tento nedostatek potrvá ještě v prvním čtvrtletí příštího roku.
Podle afrického úřadu WHO se zpozdily dodávky jehel do Keni, Rwandy a Jihoafrické republiky. Rwanda dostává vakcíny s krátkou expirační dobou, někdy měsíční nebo dvouměsíční, a preparáty mohou zůstat nepoužité kvůli nedostatku jehel.
„Začátkem příštího roku začnou do Afriky proudit ve velkém vakcíny, ale nedostatek jehel očkování ochromí. Je třeba zavést rozhodná opatření a výrobu jehel zvýšit,“ sdělila ředitelka afrického úřadu WHO Matshidiso Moetiová.
Na kontinentě s 1,3 miliardy obyvatel je plně imunizováno 77 milionů lidí, tedy šest procent populace. V říjnu do Afriky dorazilo padesát milionů očkovacích dávek, což je ve srovnání se zářím dvojnásobek. Na splnění cíle naočkovat do konce roku čtyřicet procent občanů ale Africe stále chybí 275 milionů očkovacích dávek proti covidu.
Na kontinentu se nakazilo od začátku epidemie 8,5 milionu lidí a na covid zemřelo 217 tisíc Afričanů.
Vzestup počtu případů covidu hlásí Norsko i Dánsko
Norsko, kde žije přes pět milionů lidí, ve středu zaznamenalo přes 1100 nových případů nákazy, což je zhruba o polovinu více než před týdnem. „Myslíme si, že je pravděpodobné, že během zimy budeme čelit nové vlně infekce,“ uvedla šéfka norského zdravotnického úřadu Camilla Stoltenbergová.
Norská vláda se zatím nechystá zpřísnit pandemická opatření. Úřady ve městě Tromsö, které patří k norským oblastem s největším výskytem nákazy, však doporučily nosit roušky, dodržovat rozestupy a pracovat z domova.
V šestimilionovém Dánsku ve středu zaznamenali zhruba 1850 nových případů koronavirové nákazy, což je přibližně o tisíc případů více než před týdnem. O sílící epidemii bude v parlamentu v pátek informovat ministr zdravotnictví Magnus Heunicke. Podle něj je možné, že vláda některá pandemická opatření obnoví.
Stoltenbergová uvedla, že ani v případě výraznějšího růstu počtu nakažených se neobává zahlcení nemocnic. Poukázala, že v Norsku je proti koronaviru očkováno bezmála devadesát procent dospělých obyvatel. V Dánsku je pak naočkováno pětasedmdesát procent obyvatelstva, což je jeden z nejvyšších údajů v Evropské unii.
