Pandemie ve světě: Slovenská vláda zamítla nákup ruské vakcíny, v Rakousku opět přibývá nakažených

Nahrávám video

Slovenská vláda po negativním postoji jedné z koaličních stran odmítla záměr premiéra Igora Matoviče nakoupit ruskou vakcínu proti koronaviru Sputnik V. Ruský preparát, který nemá svolení unijní lékové agentury, už používá Maďarsko. V Rakousku dva týdny po uvolnění opatření zahrnujícím například návrat dětí do škol či otevření muzeí a kadeřnictví významně roste počet nakažených, v porovnání s minulým týdnem až o pětinu.

Slovenský premiér Igor Matovič navrhl využití ruské vakcíny na základě doporučení odborníků. Koaliční strana Za ľudí však během čtvrtečního zasedání vlády odmítla o nákupu 160 tisíc dávek ruského preparátu jednat.

„Velmi mě mrzí, že koaliční partner řekl, že na Slovensku se nebudeme o vakcíně Sputnik V ani bavit. Místo hledání řešení jsme dnes bohužel upřednostnili politiku,“ uvedl na tiskové konferenci Matovič.

Podle něj byl návrh vládního usnesení napsán tak, že by bylo možné Sputnik V podat až v okamžiku, kdy by jeho použití schválil slovenský lékový ústav nebo Evropská agentura pro léčivé prostředky.

I když se Slovenskou daří očkovat v porovnání s ostatními unijními zeměmi nadprůměrně rychle, epidemická situace se v zemi nelepší. V přetížených nemocnicích leží 3900 lidí, Bratislava proto požádala o pomoc ze zahraničí.

Rakousko už ve středu nabídlo své armádní zdravotníky, kteří loni pomáhali na Slovensku se zajištěním plošného testování obyvatel. Polsko zase oznámilo, že je připraveno vyčlenit pro slovenské pacienty na jednotkách intenzivní péče až 200 lůžek. Připraveno pomoci je také Maďarsko.

Problémy hlásí také plně vytížená krematoria. Příbuzní čekají na zpopelnění ostatků zesnulých i tři týdny. V posledním měsíci loňska v pětimilionové zemi pod Tatrami zemřelo na covid 1382 lidí, v lednu pak již 2461 osob a do poloviny února dalších 1583 pacientů. V přírůstku úmrtí po nákaze koronavirem v přepočtu na obyvatele se Slovensko v uplynulých dnech dostalo podle portálu ourworldindata.org na první místo na světě.

V Rakousku po rozvolnění rostou počty nakažených

V Rakousku se dva týdny po uvolnění protiepidemické uzávěry prudce zvyšují denní nárůsty počtu případů koronavirové infekce. Za posledních 24 hodin jich devítimilionová země eviduje 1967, zemřelo dalších 22 nakažených. Na západě země se šíří jihoafrická varianta koronaviru, na východě britská.

V minulých týdnech Rakousko evidovalo přes tisíc případů nákazy denně. Ještě v úterý jich hlásilo 1427, ve středu už 1735. Oproti minulým týdnům je nyní nových případů o téměř 20 procent více. Země přitom minulé pondělí po šesti týdnech plošné uzávěry otevřela obchody, muzea, knihovny, kadeřnictví či kosmetické salony a do škol se mohla vrátit část dětí.

Jenom ve středu bylo v Rakousku provedeno 274 347 testů na koronavirus, takže pozitivních je 0,72 procenta vzorků. Vysoký počet testovaných souvisí i s tím, že v Rakousku se masivně testuje v podnicích i školách. Negativní test musí lidé předkládat před návštěvou kadeřníka, v kosmetickém či masážním salonu. Testy na koronavirus zdarma nabízejí i lékárny.

Nahrávám video

Nemocnice ve Francii jsou v krizovém režimu

Nemocnice ve Francii začaly kvůli výskytu nakažlivějších variant koronaviru pracovat v krizovém režimu. Ruší se tak plánované operace a řada oddělení se transformuje pro pacienty s covidem-19. „V současné době je v nemocnicích 26 tisíc pacientů s koronavirem, tento stav je stejný asi měsíc. Loni během vrcholu epidemie bylo hospitalizovaných 32 tisíc lidí. Situace tedy zatím není katastrofální, ale vláda předvídá, co by se mohlo stát, a proto zavádí preventivní opatření,“ uvedl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Významná ohniska nákazy jsou nyní ve Francii dvě. Na východě země ve městě Mety se objevila jihoafrická varianta viru. Za poslední tři dny zde přibylo na čtyři stovky nakažených. „Velice intenzivně se zde testuje, probíhá rozbor odpadních vod. Mění se také vakcinační plán a zdravotníci z této oblasti by měli být očkováni prioritně,“ říká Šmíd s tím, že místní činitelé požadují zpřísnění opatření, vláda však zatím nereagovala.

Druhým ohniskem je severofrancouzské přístavní město Dunkerk, podle Šmída se sem britská varianta, která byla potvrzena u pěti stovek lidí, dostala velice snadno z druhého břehu Lamanšského kanálu. I zde se masově testuje a přísnější opatření se během tohoto týdne neočekávají. „Jsou zde prázdniny a děti nechodí do školy, což by mohlo situaci zlepšit. Na druhou stranu se hodně cestuje, rodiny se navštěvují, a to je velké riziko,“ upozornil na možné zhoršení situace zpravodaj.

Také Francie se potýká s nedostatkem vakcín, i když se zpožděný vakcinační plán do značné míry nyní podařilo dohnat. Očkovány byly v zemi tři miliony lidí, z toho jeden milion už dostal obě dávky vakcíny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 29 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 37 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...