Pandemie ve světě: Dánsko zrychluje rozvolnění. Merkelová se nechala očkovat AstraZenecou

Díky příznivé a stabilní epidemické situaci uspíší Dánsko rozvolňování o dva týdny. Lidé budou moci do restaurací či na stadiony. Mírné rozvolnění od pondělí čeká také Slovensko. Německá kancléřka Angela Merkelová se nechala naočkovat vakcínou firmy AstraZeneca. Nepříznivě se pandemie vyvíjí v Indii. Tamním nemocnicím chybí kyslík, nedostatek je také léků.

On-line přenos

Koronavirus – duben

  • 20:43

    Tanzanie zahájila výrobu kyslíku pro zdravotnické účely v největších nemocnicích v zemi. Kyslíkové láhve využije při léčbě pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče. Denní produkce bude přibližně 200 láhví, napsala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tanzanského ministerstva zdravotnictví.

  • 19:46
    Česko

    Hygienici na jihu Čech evidují 233 nových případů covidu. Počet aktuálně pozitivních stoupl o 151 na 4451 lidí. Záchyty ve školách jsou minimální.

  • 19:19

    Jedna dávka vakcíny proti covidu-19 Pfizer/BioNTech možná nevyvolává dostatečnou imunitní reakci, aby ochránila před nákazou mutacemi koronaviru, které v současnosti převládají. Vyplývá to z britské studie, která byla zveřejněna v časopise Science.

V Dánsku se od středy 21. dubna otevřou vnitřní prostory restaurací a fanoušci sportu se budou moci vrátit na stadiony. Platit budou opatření jako rozestupy, v restauracích si lidé musí místa rezervovat. Základní podmínkou bude předložení koronapasu – dokladu, který potvrzuje negativní test, očkování nebo nedávné vyléčení z covidu-19.

„Dánsko se nachází v situaci, kdy můžeme otevřít dříve. To je zodpovědné i velmi pozitivní, ale je také nezbytné, abychom se drželi svých dobrých návyků, abychom se nadále nechali testovat a používali koronapas pro přístup k některým činnostem,“ okomentoval vyhlídky tamní ministr spravedlnosti Nick Häkkerup.

Kromě jiného se ve skandinávské zemi uvolní také podmínky pro setkávání lidí – venku se bude moci sejít až padesát lidí, uvnitř deset. Dánská vláda plánuje, že limity pro venkovní sešlosti zcela padnou v polovině června, kdy se zároveň maximum pro vnitřní akce zvýší na sto lidí.

V Dánsku klesly počty nově infikovaných oproti prosinci více než čtyřikrát na pět až sedm stovek denně. Země zažila částečný lockdown s uzavřenými školami či obchody a úspěšně předešla třetí vlně pandemie. Oproti jiným zemím EU severské království svižně postupuje také s očkováním, první dávku už tam dostalo sedmnáct procent populace, přičemž osm procent Dánů má za sebou dávky obě.

Slovensko od pondělí rozšíří výjimky ze zákazu vycházení, ten ale obecně zůstane v platnosti po 20. hodině a částečně v noci. Mezi 01:00 až 05:00 země zákaz vycházení neuplatňuje, výjimkou jsou cesty na rekreaci do ciziny. Dále budou moci znovu otevřít všechny prodejny a provozy služeb, návštěvníky budou moci přivítat také zoo, muzea a obnoví se konání bohoslužeb. Do přírody budou moci zájemci vyrazit i mimo okres svého bydliště.

Bratislava naopak od příštího týdne nezruší karanténu pro cestující z EU a některých dalších zemí, kteří absolvovali očkování nebo onemocnění v posledním půl roce prodělali. Původní čtvrteční informaci opravili hygienici. Na cestující z daných lokalit se budou vztahovat mírnější podmínky karantény, například ji budou moci ukončit po obdržení negativního testu.

Podmínkou je, že při překročení hranic musí mít potvrzení, že nejsou infikovaní covidem-19. Musí také uplynout alespoň dva týdny od podání druhé dávky vakcíny firem Moderna nebo Pfizer/BioNTech či alespoň čtyři týdny od první dávky přípravku AstraZeneca.

Merkelová se nechala očkovat vakcínou AstraZeneca

Posledně jmenovanou látku nabídlo Lotyšsko mladým lidem a následovalo tak Litvu. Země nyní očkuje osoby nad 65 let a chronicky nemocné, ale mnozí se nedostaví, když zjistí, že mají dostat právě vakcínu AstraZeneca. „Měli jsme přebytek vakcín AstraZeneca. Než abychom je schovali do skladů, rozhodli jsme se je zpřístupnit všem,“ zdůvodňuje vedoucí lotyšského očkovacího programu Eva Juhnevičaová.

Přípravkem AstraZeneca se v pátek nechala naočkovat německá kancléřka Angela Merkelová. „Děkuji všem, kteří se do očkovací kampaně zapojili, a také všem, kteří se nechají očkovat. Očkování je klíčem k překonání pandemie,“ prohlásila. Berlín tuto vakcínu kvůli několika nevyjasněným případům mozkové žilní trombózy nepoužívá u mladších šedesáti let. Merkelové je šestašedesát let.

Kancléřka v minulosti opakovaně prohlašovala, že se očkovat proti covidu-19 nechá, trvala ale na tom, že se tak stane až poté, co na ni přijde řada. Německo podobně jako jiné země kvůli nedostatku vakcín upřednostňuje nejstarší ročníky a zdravotníky, předbíhat proto Merkelová nechtěla.

Sarajevu schází vakcíny, spoléhá se na dary

Vakcíny scházejí v Bosně a Hercegovině. Země objednala 1,2 milionu dávek v rámci programu Covax pro chudší země, prvních padesát tisíc ale dorazilo teprve minulý týden. Sarajevo se tedy muselo spolehnout na dary z Turecka, Srbska a Číny. „Když se ukázalo, že dodávky vakcín naberou výrazně zpoždění, rozhodly se místní úřady začít vyjednávat přímo s výrobci,“ nastiňuje zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Upozorňuje na to, že v celém procesu panoval chaos, protože nebylo jasné, kdo má s výrobci očkovacích látek vyjednávat. Bosna a Hercegovina totiž nemá centrální ministerstvo zdravotnictví, ale takových úřadů je tam třináct. „Situace v Bosně je komplikovaná a zatím není důvod k dalšímu rozvolňování, dokud se nepodaří rozjet lepším tempem očkování,“ doplňuje Černohorský.

Nahrávám video

Z Bosny a Hercegoviny se proto řada lidí vydala do Srbska, které otevřelo svá zdravotnická centra i cizincům. „Ať už to ze strany Srbska byl politický, nebo jiný záměr, udělali dobrou věc. Lidé dostali vakcínu a za to bych chtěl Srbsku poděkovat,“ říká Emir Džanan, který dle svých slov cítí vztek na bosenské politiky, kteří prý nechali lidi na holičkách.

Vrcholní rakouští politici v pátek na pietní akci uctili památku zemřelých po nákaze koronavirem. „Zemřeli bez posledního slova útěchy, bez dotyku od těch nejbližších. Tato nedokončená rozloučení bolí mimořádně silně,“ pronesl v projevu rakouský prezident Alexander Van der Bellen.

Kancléř Sebastian Kurz prohlásil, že kvůli pandemii vznikly v tamní společnosti hluboké příkopy mezi těmi, kdo se nemoci bojí a jsou ochotni omezit svou svobodu, a těmi na druhé straně. Vicekancléř Werner Kogler poděkoval zdravotníkům, většina lidí si podle něj nedokáže představit, jakou práci odvádějí.

Nedbalí poutníci i laxní vláda v Indii

Negativně se situace vyvíjí v Indii. Úřady v nejlidnatější zemi světa v pátek ohlásily další denní maximum – 217 tisíc nových případů. Podle expertů jsou na vině především nakažlivější varianty původního viru, laxní přístup vlády k restrikcím a pomalé očkování. Premiér Naréndra Módí proto zakázal export vakcín.

Největší výrobce vakcín na světě, farmaceutická společnost Serum Institute of India, požádal amerického prezidenta Joea Bidena, aby Spojené státy přestaly blokovat export materiálů potřebných pro výrobu očkovacích látek.

Zdrženlivé je Nové Dillí s možným lockdownem, obává se totiž vážných ekonomických důsledků.

To vše se odehrává ve chvílích, kdy severoindické hinduistické svaté město Haridvár přivítalo za poslední týden na pět milionů poutníků, kteří míří k posvátné řece Ganze při příležitosti největší pouti světa Kumbhaméla. „Lidé sem přichází ponořit se do Gangy kvůli silné víře. Věří, že matka Ganga je od pandemie zachrání,“ řekl agentuře AFP jeden z pořadatelů slavnosti Siddharth Chakrapani.

Oslavy hinduistického svátku Kumbhaméla v indickém městě Haridváru
Zdroj: Reuters/Danish Siddiqui

Lékaři ale mluví o nezodpovědnosti, nedbalí poutníci podle nich nedodržují opatření a zatěžují indické zdravotnictví. Mnozí nemocní mají problémy najít volná lůžka. Kliniky pacienty odmítají, protože se potýkají s výpadky dodávek materiálu, například kyslíku. Situace je tíživá především v menších městech. Pacientům, pro které se nenajde lůžko ve zdravotnickém zařízení, lékaři radí, aby si sami sehnali nádoby s kyslíkem a aplikovali si ho doma.

Sociální sítě také zaplavily příspěvky lidí, kteří zoufale shánějí léky jako remdesivir nebo tocilizumab. I když o přínosu těchto léčiv při léčbě covidu-19 se po celém světě vedou debaty, některé země včetně Indie jejich nouzové použití schválily. Indie sice vývoz remdesiviru zakázala, ale výrobci mají i tak problémy uspokojit vysokou domácí poptávku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...