Pandemie ve světě: Británie zpřísňuje cestovní opatření, Atény čeká uzávěra

Velká Británie kvůli obavám z šíření nových mutací koronaviru zavádí ještě přísnější pravidla pro všechny příjezdy do země. Příchozí nyní potřebují negativní test na koronavirus. Od pondělí také začne platit povinná desetidenní karanténa ve státem vybraných hotelech pro příjezdy z rizikových zemí. V rámci karantény musí cestující podstoupit další dva testy, a to v druhý a osmý den pobytu. Kvůli rychlému šíření nákazy čeká řecké Atény od čtvrtka uzávěra. Otevřeny budou jen obchody s nezbytným zbožím a všechny školy přejdou na distanční výuku.

Velká Británie doufá, že nové opatření umožní lépe vyhledávat kontakty nakažených a zabrání dalšímu šíření epidemie. „Neustále se snažíme zpřesňovat náš přístup k hranicím, protože existuje riziko, že se nové varianty koronaviru do země dostanou z jiných zemí světa,“ řekl ministr životního prostředí George Eustice. „Dokud nedokončíme očkování a nenalezneme cestu, jak ho pravidelně obnovovat, abychom mohli čelit novým výzvám, musíme být opatrní v přístupu k mezinárodnímu cestování,“ dodal.

Pro vstup do Británie je nyní potřeba test ne starší než 72 hodin. Pokud cestující test nemá, hrozí mu pokuta až 500 liber (14 600 korun). Vláda zatím neupřesnila, zda během karantény bude požadovat drahé PCR testy, nebo postačí antigenní varianty.

„Kdokoliv, kdo bude lhát v dotazníku pro cestující a bude se snažit zamaskovat, že byl v posledních deseti dnech v zemi, která je na červeném rizikovém seznamu, může být odsouzen až na deset let ve vězení,“ varoval ministr zdravotnictví Matt Hancock.

Cestující z rizikových zemí musí ihned po příletu v doprovodu úředníků zamířit do jednoho z 16 státem vybraných hotelů, kde stráví desetidenní karanténu. Místo v hotelu si musí předem rezervovat a zaplatit 1750 liber (zhruba 51 300 korun) za osobu. Vláda zatím podle agentury Reuters pro tento účel rezervovala 4600 hotelových pokojů, další podrobnosti zveřejní ve čtvrtek.

Atény během pandemie
Zdroj: Alkis Konstantinidis/Reuters

Atény budou do konce února v uzávěře

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis nařídil od čtvrtka uzávěru Atén, kde v posledních týdnech rychle přibývá nakažených koronavirem. V hlavním městě, kde žije zhruba polovina z 11 milionů obyvatel Řecka, budou smět otevřít jen obchody nabízející k životu nezbytné zboží. Školy budou uzavřeny. Restaurace a kavárny už nyní mohou jídlo a pití prodávat jen z výdejních okének.

Nová opatření mají platit do konce měsíce a ministerstvo zdravotnictví si od nich slibuje, že uleví nemocnicím v situaci, kdy se v zemi šíří nové varianty koronaviru. Podle Mitsotakise se lidé mají připravit na to, že během příštích dvou měsíců budou restrikce zaváděny a rozvolňovány v závislosti na epidemické situaci v zemi. „Ale je to také poslední míle před svobodou,“ tvrdí premiér, který očekává, že do dubna se situace výrazně zlepší. 

Podle hygieniků v Řecku za posledních 24 hodin přibylo 1526 nakažených, což je více než dvojnásobek oproti předešlému dni.

Írán začal očkovat ruskou vakcínou

Írán v úterý spustil očkování proti covidu-19. Jako první dostal vakcínu před televizními kamerami syn íránského ministra zdravotnictví. Informovala o tom agentura IRNA. V první fázi bude tato více než osmdesátimilionová země očkovat hlavně zdravotníky v nemocnicích.

Zahájení očkování se odehrálo v teheránské nemocnici, kde bylo přítomno i několik novinářů. Země používá ruskou vakcínu Sputnik V. Její první dodávky dorazily do země minulý týden a další se čekají v příštích únorových týdnech. Írán vyvíjí také vlastní vakcíny proti covidu-19. První z nich, označovanou jako Barekat, povolil k užívání koncem ledna.

Íránští vědci rovněž testují například kubánskou vakcínu Soberana 02. Dovážet západní vakcíny proti covidu-19 z Británie a USA v lednu místní vládě zakázal íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Podle něho tyto vakcíny nejsou důvěryhodné.

Íránský ministr zdravotnictví Saíd Namakí ale minulý týden uvedl, že vláda se dohodla i na dovozu několika milionů dávek vakcíny AstraZeneca, které by měla země dostat prostřednictvím programu COVAX.

V Íránu se dosud potvrdilo na 1,47 milionu nákaz koronavirem. Úmrtí spojených s covidem-19 země eviduje na 58 500. Oficiální údaje ale někteří experti zpochybňují jako nedůvěryhodně, jsou podle nich nižší než počty skutečné.

WHO: Únik koronaviru z laboratoře je nepravděpodobný

Expertům z Číny a Světové zdravotnické organizace (WHO) se zatím nepodařilo odhalit původ koronaviru, jenž způsobil nynější pandemii. Odborníci po něm v uplynulých dnech pátrali v čínském městě Wu-chan, kde byla nákaza koncem roku 2019 zaznamenána poprvé.

Šéf týmu WHO Peter Ben Embarek na úterní tiskové konferenci uvedl, že podle dosavadních zjištění je virus pravděpodobně přírodního původu a jeho hostitelem mohli být netopýři. Že by nákaza unikla z laboratoře, je vysoce nepravděpodobné, řekl Embarek.

Zavřený trh ve Wu-chanu
Zdroj: Reuters

Na člověka se koronavirus zřejmě přenesl přes mezihostitele. Čínští odborníci již před rokem mluvili o možnosti, že se dostal k člověku z netopýrů přes luskouny. Chránění luskouni se totiž loví pro maso, které se v zemích jako Čína považuje za delikatesu, a kvůli šupinám, jež se v tradiční čínské medicíně používají k léčbě mnoha nemocí, od rakoviny až po artritidu.

Netopýry a luskouny zmínil podle agentury Reuters na tiskové konferenci i vysoký představitel čínské národní zdravotnické komise (NHC) Liang Wan-nien. Prokázat je jako původce nákazy se ale podle něj zatím nepovedlo. Liang uvedl, že experti při pátrání po původu viru kromě jiného odebrali vzorky z čínských jeskyní obývaných netopýry. Nový typ koronaviru tam ale nenašli.

Virus se před objevením mohl šířit i jinde

„Fakt, že se virem snadno nakazí také norci a kočky, naznačuje, že rezervoárem mohou být i další živočichové. Dosavadní výzkum je ale nyní nedostatečný,“ podotkl Liang. Podle něho se  virus, který způsobuje covid-19, mohl šířit nejprve v jiných regionech, než byl v prosinci 2019 zaznamenán ve Wu-chanu.

Liang potvrdil, že jedním z ohnisek infekce ve Wu-chanu bylo tržiště. Nákaza se ale vyskytovala i v jiných částech města. Jak se virus na tržiště dostal, nejsou zahraniční a čínští vědci schopni určit. Čína se dlouhodobě snaží vyhnout obviněním, že objev nového typu koronaviru zpočátku tajila a dopustila se rozšíření nákazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 18 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...