Palestinci v Gaze poprvé demonstrují proti Hamasu. Odpovědí je bití, zatýkání a mučení

Nahrávám video

V Pásmu Gazy už týden probíhají demonstrace proti vládnímu hnutí Hamas. Je to první případ takto silné, zdola vycházející opozice proti islamistickému hnutí, které je mnohými státy považované za teroristickou organizaci a které už 12 let palestinské enklávě tvrdou rukou vládne. Hamas na protesty reaguje hrubou silou a raziemi. Neklid má dopad i na Izrael a situaci na Západním břehu Jordánu.

Sloganem protestů proti Hamasu se stalo heslo „Chceme žít“. Minulý čtvrtek a v následujících dnech se stovky demonstrantů shromáždily na devíti místech ve městech v Pásmu Gazy a v uprchlických táborech. Protestuje se v ulicích i na místní univerzitě. Jeden mladý muž v Džabálije se na protest proti bezvýchodné ekonomické situaci polil hořlavinou.

Protesty rozhánějí policejní jednotky Hamasu. Příslušníci bezpečnostních složek demonstranty bili a také stříleli do vzduchu. Zatkli desítky lidí, včetně aktivistů, novinářů a ochránců lidských práv. Mnozí byli surově zbiti či mučeni, jejich domy prohledali.

Záběry mlácení demonstrantů a domovních razií světové agentury nenabízejí, protože pohyb novinářů je přísně omezen. Na veřejnost se ale dostávají skrz sociální sítě. „Silně odsuzuji kampaň zatýkání a násilí, kterou uplatňují bezpečnostní složky Hamasu vůči demonstrantům, a to včetně žen a dětí,“ uvedl blízkovýchodní zmocněnec OSN Nikolaj Mladenov.

Na jednom videu z protestů, které se objevilo na Twitteru, naštvaná žena říká, že její čtyři synové jsou bez práce, zatímco synové vůdců Hamasu si žijí v luxusu. „Synové vůdců Hamasu mají domy, auta, mohou se oženit, zatímco obyčejní lidé nemají nic, ani kus chleba,“ popisuje.

Největší protesty od roku 2007

Podobnou intenzitu protestů přitom Pásmo Gazy podle BBC nezažilo od roku 2007, kdy se Hamas ujal vlády poté, co přechozí rok vyhrál parlamentní volby na palestinských územích a následně z enklávy při krvavých bojích v ulicích vytlačil ozbrojené složky spojené s konkurenčním hnutím Fatah předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse. To si podrželo vládu na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Hamas má problém. Po 12 letech vlády nad Gazou se bývalé islamistické guerillové hnutí změnilo v další ekonomicky a politicky nevýkonnou arabskou despocii.
David Borek
blízkovýchodní zpravodaj ČT

„Je tu rozpor mezi ideologií, ideologickými závazky a potřebami vládnout. Hamas se ocitá v dilematu, které není schopen vyřešit. Tím, že se Hamas stal vládním hnutím, rozšířil svou strukturu. Já bych řekl, že se stal poněkud zkostnatělým, dokonce buržoazním a zkorumpovaným. Otevřela se propast mezi ním a lidmi,“ soudí orientalista Meir Litvak z Telavivské univerzity.

Fiaskem skončilo i odpálení dvou raket na Tel Aviv v minulém týdnu. Poprvé za pět let sice lidé museli běžet do krytů, ale Hamas se od akce distancoval a raději po dlouhé době zakázal pravidelné páteční demonstrace u hranic s Izraelem. Rakety byly buď vypuštěny omylem, nebo proti rozkazům Hamasu. Obě varianty vyznívají pro vládce Gazy nelichotivě.

Příčinou protestů je špatná ekonomika

Kritika životních podmínek v Gaze není žádným překvapením, podle Světové banky ekonomika palestinské enklávy – kde je 70 procent mladých lidí nezaměstnaných, neteče pitná voda, elektřina funguje jen občas – zažívá „volný pád“.

Klíčovým důvodem ekonomických problémů Gazy je především blokáda, kterou na enklávu uvalily sousední Izrael a Egypt a v jejímž důsledku jsou toky zboží do Pásma Gazy značně omezeny a vycestování obyvatel vyloučeno.

V uplynulých dvou letech se palestinské vedení na Západním břehu Jordánu snaží znovu získat kontrolu v Pásmu Gazy, a vyvinulo tak na Hamas finanční tlak. Ten pak nedávno reagoval zvýšením daní, což obyvatelům Gazy ještě více přitížilo.

Orientalista: Alternativy k Hamasu nejsou mírové

Zatímco v Pásmu Gazy je Hamas v defenzivě, snaží se získat popularitu prostřednictvím útoků na Izraelce na Západním břehu Jordánu. Při tom posledním byli zastřeleni dva lidé. Bezprostředně po útoku část obyvatel Gazy oslavovala. „Byla to kvalitní hrdinská operace a jde o přirozenou reakci na zločiny sionistického nepřítele,“ jásal mluvčí Hamasu Mušír al-Masrí.

Odpor proti Izraeli je pro mnoho Palestinců jedním z mála jednotících témat. Mnozí z těch, kteří protestují proti vládě Hamasu, nejsou fanoušky Izraele. „Alternativou k Hamasu není nějaké umírněné mírové hnutí v Gaze, ale spíš něco jako Islámský stát, Al-Káida, kteří budou ještě nemilosrdnější než Hamas,“ obává se orientalista Litvak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...