OSN chybí peníze na mírové síly, čtvrtinu pošle domů

Organizace OSN bude muset v příštích měsících snížit o čtvrtinu stavy svých mírových jednotek. Nedostatkem financí trpí organizace kvůli krácení příspěvku ze strany Spojených států. Úspory se podle agentury Reuters dotknou devíti mírových misí. Celkem působí v mírových silách OSN ve světě 61 tisíc vojáků a policistů a několik tisíc civilistů.

Nejmenovaný vysoký představitel OSN řekl agenturám Reuters a AFP, že organizace bude muset „vrátit do vlasti 25 procent vojáků a policistů na mírových misích, jejich vybavení a situace se dotkne i velkého počtu civilních pracovníků“.

Podle agentury AFP se tak počty vojáků a policistů nasazených v mírových misích OSN sníží až o 14 tisíc uniformovaných příslušníků.

Největší své mírové mise má OSN v Africe či na Blízkém východě. Úspory se podle Reuters dotknou Jižního Súdánu, Demokratické republiky Kongo, Libanonu, Kosova, Kypru, Středoafrické republiky, Západní Sahary, demilitarizované zóny na Golanských výšinách mezi Izraelem a Sýrií a oblasti Abyei společně spravované Jižním Súdánem a Súdánem.

Podle údajů k 31. srpnu nejvíce vojáků a policistů v misích poskytly Nepál, a to přes šest lidí, Rwanda a Bangladéš. V misích OSN sloužilo také deset lidí z České republiky.

Americký nedoplatek

Pokles rozpočtu na mírové mise souvisí se snížením amerického příspěvku. Washington dosud zajišťoval 26 procent financí. Následuje Čína, která přispívá 24 procenty. Tyto platby přitom nejsou dobrovolné, podotýká Reuters.

Podle původního plánu v současném rozpočtovém roce, který začal v červenci, měly Spojené státy přispět částkou 1,3 miliardy dolarů (27 miliard korun). Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa již oznámila, že hodlá vyplatit jen zhruba polovinu této částky.

USA měly již před začátkem nového fiskálního roku nedoplatky ve výši 1,5 miliardy dolarů (31 miliardy korun), řekl agentuře další činitel OSN. Washington nyní podle něj dluží dalších 1,3 miliardy dolarů, čímž se jeho celková nesplacená částka zvýšila na více než 2,8 miliardy dolarů (58,8 miliardy korun).

Rozpočtový úřad Bílého domu kromě toho navrhl zrušit financování mírových misí OSN v roce 2026 s odkazem na selhání operací v Mali, Libanonu a Demokratické republice Kongo.

Generální tajemník OSN António Guterres v současnosti hledá způsoby, jak zlepšit efektivitu organizace a snížit náklady, píše Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...