Ořezávaná naděje. Vývoj syrské války dovedl Kurdy z Kobani zpět k Asadovi

Nahrávám video
Události ČT: Damašek bude jednat s Kurdy o autonomii
Zdroj: ČT24

Ve stínu tvrdých bojů o provincii Idlib odstartovala neméně důležitá jednání o budoucím uspořádání Sýrie. Pod záštitou Moskvy se setkali zástupci kurdské samosprávy s představiteli režimu v Damašku. Nad osudem autonomie na severovýchodě země visí otazník od loňské ofenzivy turecké armády. Kurdské síly se během ní dohodly na ochraně hranic právě s centrální vládou.

Od porážky džihádistů ze samozvaného Islámského státu, kterou jim způsobila efektivní obrana kurdských sil, uplynulo pět let. Město Kobani se znovu staví na nohy, a na řadu tak znovu přichází úvahy a snahy o uznání autonomie pro oblasti obývané Kurdy.

Syrská armáda se z kurdského regionu na severu Sýrie známého jako Rojava stáhla v roce 2012, když zde YPG – lidové obranné jednotky a vojenská odnož Sjednocené demokratické strany PYD – dobyly větší území.

Díky pomoci krajanů ze zahraničí i přímé vojenské akci Spojených států, Francie a dalších zemí pak Kurdové dokázali odrazit nejen rozmach IS (včetně bitvy o Kobani), ale taky získat rozsáhlá území včetně bohatých ropných nalezišť u hranic s Irákem. V oblasti posléze vznikla de facto autonomní kurdská oblast a mezi zesláblým režimem prezidenta Bašára Asada a Kurdy panoval křehký mír.

„Něco slíbili. A pak to nedodrželi“

Změnu silového poměru způsobila až Ankara a Washington. Turci považují Kurdy na svém území i za jeho hranicemi za destabilizační prvek, který může ohrozit jejich vlastní územní integritu kvůli početným kurdským oblastem na jihovýchodě Turecka.

Milice YPG – tytéž, které bojovaly na severu Sýrie proti islamistům – pak označují za teroristickou organizaci a v létě proti nim zahájili ofenzivu na severu Sýrie. Cestu tureckým vojskům navíc usnadnil odchod Američanů z oblasti. Z někdejšího spojence se v očích místních lidí stal zrádce.

„Američané nám něco slíbili, a pak to nedodrželi. Kobani mělo být cílem Turecka, syrská (vládní) armáda ale naštěstí přijela první,“ uvedl dělník Kamel Ibo. Po odchodu Spojených států totiž musí Kurdové spoléhat právě na Asada – a to i s vidinou, že jejich dosavadní široká autonomie může být značně okleštěna.

Už loni v létě, když se začalo hovořit o stažení amerických jednotek z regionu, se kurdská Sjednocená demokratická strana (PYD) pokoušela s režimem o uznání autonomie jednat, ovšem bez úspěchu. Nyní se do role prostředníka postavila Moskva. 

Nejen autonomie. I akutnější problémy

Kobani – oficiálně Ajn Al-Arab – boje přímo nezasáhly. Na základě říjnové dohody Ankary s Moskvou se ovšem musely do vnitrozemí stáhnout milice YPG, které Turecko označuje za teroristy. Samospráva tvrdí, že ujednání platí.

„Oblast nyní chrání místní bezpečnostní síly, které podléhají samosprávě. Hranici na základě poslední dohody chrání syrské a ruské jednotky,“ řekla mluvčí samosprávy v Kobani Rania Mohammadová.

Více než čtvrt roku po dramatických událostech, které přeskupily síly v regionu, zůstává hraniční přechod s Tureckem jediným místem v Kobani, kde jsou k vidění syrské vlajky a kde jsou také k vidění vojáci syrského režimu.

Možnost úplného návratu poměrů před válkou místní znepokojuje, řada z nich ale řeší akutnější problémy. „Neměli jsme vůbec nic. Pomohli nám sousedé. Dali nám deky. Majitel bytu řekl, že můžeme zůstat dva měsíce zdarma, ale už po patnácti dnech chtěl peníze,“ svěřila se Ruken, která vloni v říjnu narychlo opustila dům v nedaleké vesnici. Tu od té doby ovládají proturečtí ozbrojenci.

Rodinu farmářů připravil útěk o zdroj příjmů. Aby vydělal peníze, nechal se manžel Ruken naverbovat k místním ozbrojencům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...