Ořezávaná naděje. Vývoj syrské války dovedl Kurdy z Kobani zpět k Asadovi

Nahrávám video

Ve stínu tvrdých bojů o provincii Idlib odstartovala neméně důležitá jednání o budoucím uspořádání Sýrie. Pod záštitou Moskvy se setkali zástupci kurdské samosprávy s představiteli režimu v Damašku. Nad osudem autonomie na severovýchodě země visí otazník od loňské ofenzivy turecké armády. Kurdské síly se během ní dohodly na ochraně hranic právě s centrální vládou.

Od porážky džihádistů ze samozvaného Islámského státu, kterou jim způsobila efektivní obrana kurdských sil, uplynulo pět let. Město Kobani se znovu staví na nohy, a na řadu tak znovu přichází úvahy a snahy o uznání autonomie pro oblasti obývané Kurdy.

Syrská armáda se z kurdského regionu na severu Sýrie známého jako Rojava stáhla v roce 2012, když zde YPG – lidové obranné jednotky a vojenská odnož Sjednocené demokratické strany PYD – dobyly větší území.

Díky pomoci krajanů ze zahraničí i přímé vojenské akci Spojených států, Francie a dalších zemí pak Kurdové dokázali odrazit nejen rozmach IS (včetně bitvy o Kobani), ale taky získat rozsáhlá území včetně bohatých ropných nalezišť u hranic s Irákem. V oblasti posléze vznikla de facto autonomní kurdská oblast a mezi zesláblým režimem prezidenta Bašára Asada a Kurdy panoval křehký mír.

„Něco slíbili. A pak to nedodrželi“

Změnu silového poměru způsobila až Ankara a Washington. Turci považují Kurdy na svém území i za jeho hranicemi za destabilizační prvek, který může ohrozit jejich vlastní územní integritu kvůli početným kurdským oblastem na jihovýchodě Turecka.

Milice YPG – tytéž, které bojovaly na severu Sýrie proti islamistům – pak označují za teroristickou organizaci a v létě proti nim zahájili ofenzivu na severu Sýrie. Cestu tureckým vojskům navíc usnadnil odchod Američanů z oblasti. Z někdejšího spojence se v očích místních lidí stal zrádce.

„Američané nám něco slíbili, a pak to nedodrželi. Kobani mělo být cílem Turecka, syrská (vládní) armáda ale naštěstí přijela první,“ uvedl dělník Kamel Ibo. Po odchodu Spojených států totiž musí Kurdové spoléhat právě na Asada – a to i s vidinou, že jejich dosavadní široká autonomie může být značně okleštěna.

Už loni v létě, když se začalo hovořit o stažení amerických jednotek z regionu, se kurdská Sjednocená demokratická strana (PYD) pokoušela s režimem o uznání autonomie jednat, ovšem bez úspěchu. Nyní se do role prostředníka postavila Moskva. 

Nejen autonomie. I akutnější problémy

Kobani – oficiálně Ajn Al-Arab – boje přímo nezasáhly. Na základě říjnové dohody Ankary s Moskvou se ovšem musely do vnitrozemí stáhnout milice YPG, které Turecko označuje za teroristy. Samospráva tvrdí, že ujednání platí.

„Oblast nyní chrání místní bezpečnostní síly, které podléhají samosprávě. Hranici na základě poslední dohody chrání syrské a ruské jednotky,“ řekla mluvčí samosprávy v Kobani Rania Mohammadová.

Více než čtvrt roku po dramatických událostech, které přeskupily síly v regionu, zůstává hraniční přechod s Tureckem jediným místem v Kobani, kde jsou k vidění syrské vlajky a kde jsou také k vidění vojáci syrského režimu.

Možnost úplného návratu poměrů před válkou místní znepokojuje, řada z nich ale řeší akutnější problémy. „Neměli jsme vůbec nic. Pomohli nám sousedé. Dali nám deky. Majitel bytu řekl, že můžeme zůstat dva měsíce zdarma, ale už po patnácti dnech chtěl peníze,“ svěřila se Ruken, která vloni v říjnu narychlo opustila dům v nedaleké vesnici. Tu od té doby ovládají proturečtí ozbrojenci.

Rodinu farmářů připravil útěk o zdroj příjmů. Aby vydělal peníze, nechal se manžel Ruken naverbovat k místním ozbrojencům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...