Orbán se zaměřuje na zkrocení cen, Márki-Zay slibuje euro. V Maďarsku začala předvolební kampaň

Nahrávám video

V Maďarsku oficiálně začala předvolební kampaň, o novém parlamentu se rozhodne 3. dubna. Premiér Viktor Orbán v projevu o stavu země slíbil prodloužení platnosti cenového maxima u pohonných hmot. Jeho strana Fidesz bude vůbec poprvé čelit sjednocené opozici, nad kterou má podle průzkumů mírnou převahu. I tak se čeká nejtěsnější souboj za poslední dekádu, upozorňuje zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Základní potraviny mají v Maďarsku od února zastropované ceny. Vláda tak bojuje s nejvyšší inflací za patnáct let. Už dříve kabinet stanovil cenový strop u pohonných hmot, úroků z hypoték nebo energií. Přidal třinácté důchody, výhody pro rodiny, vyšší platy ve veřejném sektoru nebo nulovou daň z příjmů pro lidi do 25 let.

„Cena elektřiny v naší zemi je nejnižší v EU, cena plynu je třetí nejnižší. Snížení cen energií funguje,“ řekl Orbán.

Sociální balíčky jsou jedním z pilířů předvolební politiky Fideszu, uvádí Obrovský. A dodává, že současně s volbami se bude konat i referendum o sexuální výchově dětí. Fidesz tak chce mobilizovat voliče a potvrdit svou pozici ohledně zákona, který je podle kritiků namířený proti sexuálním menšinám.

Viktor Orbán
Zdroj: Reuters/Bernadett Szabo

Sjednocenou opozici tvoří šest velmi odlišných stran

Sjednocená opozice vystupuje pod heslem: „V jednotě pro Maďarsko“. Ještě na podzim loňského roku to vypadalo na velmi těsný souboj s Fideszem, poprvé po dvanácti letech. Podle průzkumů ale získává vládní strana postupně převahu. I někteří zástupci opozičního bloku si stěžují, že po úspěšných podzimních primárkách ztratila jejich kampaň dynamiku.

Orbánovým vyzyvatelem se v primárkách stal konzervativní nestraník Péter Márki-Zay. Slibuje vyšetření korupčních kauz Fideszu, ale i urovnání sporů s Unií nebo přijetí eura. Blok sdružuje šest různých stran, od socialistů přes liberály, zelené až po pravicový Jobbik.

Péter Márki-Zay s jedním ze svých podporovatelů
Zdroj: Marton Monus/Reuters

„Jedinou kladnou stránkou na projevu Viktora Orbána bylo to, že je premiérem naposledy. Hodně se věnoval spíš mně než skutečným problémům země,“ zhodnotil vystoupení Orbána Péter Márki-Zay. 

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) už oznámila, že do země pošle 200 volebních pozorovatelů. Tak velká mise není v zemích Evropské unie obvyklá. Organizace se obává o nezávislost hlasování a tlaku na média, dodal zpravodaj ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...