Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.

„Schválení nového sedmiletého rozpočtu vyžaduje jednomyslnost, a tedy dokud nezískáme zbývající (zmrazené) fondy, nebude ani nový rozpočet EU,“ prohlásil Orbán podle agentury Reuters. Brusel zmrazil Maďarsku část peněz z fondů kvůli nedostatkům v demokracii a právním státu za Orbánova vládnutí.

Ten kritizoval EU také za podporu Ukrajiny a obvinil Brusel, že plánuje dosadit „proukrajinskou a probruselskou vládu“ v Maďarsku po parlamentních volbách v příštím roce. Nynější vedení EU podle něj vede sedmadvacítku na cestu směřující k obchodní válce s USA, kterou EU podle Orbána „nemůže vyhrát“.

„Současné vedení EU bude vždy poslední, kdo podepíše dohody se Spojenými státy, a vždy ty nejhorší dohody,“ prohlásil a naléhal na změnu ve vedení Unie.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se má v neděli ve Skotsku setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Unijní úředníci a diplomaté uvedli, že očekávají dosažení rámcové obchodní dohody právě o tomto víkendu.

Rozpočet čekají dva roky vyjednávání

Evropská komise, která Orbánovi zmrazila část peněz z unijních fondů kvůli přetrvávajícím problémům v soudnictví, nezávislosti médií či fungování občanské společnosti v zemi, předložila první návrh nového sedmiletého rozpočtu EU od roku 2028 v objemu dvou bilionů eur (49,3 bilionu korun) tento měsíc.

V novém víceletém rozpočtu by EK podle tisku chtěla propojit výplaty miliard eur s dodržováním evropských standardů. Aby mohl nový sedmiletý rozpočet vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž Evropský parlament. Očekávají se tak dva roky intenzivních vyjednávání.

Orbán s přehledem zvítězil v posledních čtyřech volbách v Maďarsku, ale příští rok bude čelit novému těžkému opozičnímu soupeři Péterovi Magyarovi, jehož strana Tisza má ve většině průzkumů náskok před Orbánovou vládnoucí stranou Fidesz. A to v době, kdy ekonomika země stagnuje. Orbán však ve svém aktuálním projevu působil sebejistě a tvrdil, že kdyby se volby konaly už v neděli, tak podle interních údajů by Fidesz vyhrál v osmdesáti ze 106 maďarských volebních obvodů, napsal Reuters.

Péter Magyar během dubnové protivládní demonstrace v Budapešti
Zdroj: Reuters/Marton Monus

„Nedovolíme (opozici) sestavit vládu, protože chceme, aby Maďarsko mělo vládu, která bude pro mír a pro národ,“ řekl premiér podle agentury MTI. Budapešť podle něj dostala jen polovinu peněz, které z EU měla obdržet, tedy dvanáct miliard eur (asi 295 miliard korun). Je si je však jistý, že dostane i druhou polovinu, protože do té doby nebude mít EU nový sedmiletý rozpočet, dodal. Orbán slíbil, že Maďarsko ohledně své svrchovanosti „nepřistoupí na žádné ústupky“.

Podle zpravodaje ČT Jana Šilhana musí Evropský parlament rozpočet schválit pouze třípětinovou většinou. „A proto ta hlavní páka pro Budapešť bude v rámci schvalování Evropské rady. Není to ale nějaká časově akutní výzva nebo výhrůžka, neboť ta složitá vyjednávání ohledně víceletého rozpočtu budou trvat podle odhadu nějaké dva roky,“ řekl reportér a připomněl, že právě v tomto období čekají Maďarsko parlamentní volby. Mnoho expertů navíc podle Šilhana mluví o tom, že podobná slova, která Orbán pronesl v Sedmihradsku, jsou z velké části spíše míněna pro „jeho příznivce, než do Bruselu“.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 33 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...