Odveta za protirežimní letáky. Zástupci KLDR přestali komunikovat se Soulem

Nahrávám video

Jihokorejští činitelé se nedovolali protějškům v KLDR. Ta v noci na úterý avizovala přerušení všech mezikorejských komunikačních linek. Neuskutečnil se tak pravidelný ranní telefonát se styčným úřadem a Severokorejci nereagovali ani na vojenských horkých linkách. Podle agentury Reuters to uvedlo jihokorejské ministerstvo obrany. Pchjongjang v posledních dnech stupňuje tlak na Soul ve snaze zastavit jihokorejské aktivisty, kteří přes hranici posílají letáky s kritikou severokorejského vůdce Kim Čong-una.

Severní Korea v noci středoevropského času oznámila, že počínaje úterním polednem (05:00 SELČ) přerušuje komunikaci skrze politické a vojenské kanály.

Podle severokorejské státní tiskové agentury KCNA je to pouze první krok a Severní Korea postupně s jižním sousedem přeruší veškerý kontakt. Pchjongjang podle zpravodajského webu BBC v prohlášení o Jižní Koreji hovořil jako o „nepříteli“.

Pravidelné telefonáty jako základní komunikační kanál

Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení zdůraznilo, že pravidelné telefonáty mezi dvěma stranami by měly pokračovat, protože představují základní komunikační kanál. Ministerstvo uvedlo, že bude dál dodržovat dohodnutá pravidla.

Soul sdělil, že bez odezvy byl už pondělní ranní pokus o spojení se severokorejským styčným úřadem, což se předtím nestalo skoro dva roky. V pondělí odpoledne ale obě strany opět byly v kontaktu.

Podle některých analytiků se Severní Korea snaží vyvolat napětí, aby podpořila vnitřní jednotu země, nebo se chystá k větší provokaci kvůli přetrvávajícím sankcím, které na ni mezinárodní společenství uvalilo za její jaderné a raketové zbrojní programy.

Sankce tvrdě doléhají na ekonomiku KLDR, která nyní navíc čelí tlaku kvůli koronavirové krizi, připomíná agentura Reuters. „KLDR je v mnohem horší situaci, než si myslíme,“ řekl Reuters jihokorejský expert Čchu Če-u. „Domnívám se, že si Severokorejci chtějí od Jihokorejců něco vynutit,“ dodal.

Kim Jo-čong už minulý týden pohrozila vypovězením vojenské dohody

Přerušení komunikace „je ze strany Pchjongjangu dobře známý postup, který může být nebezpečný“, napsal na Twitteru Daniel Wertz z Národního výboru pro KLDR, který sídlí v USA. „Pravidelné komunikační kanály jsou nejvíc potřeba v době krize. KLDR je odstřihuje, aby vytvořila atmosféru napětí,“ dodal.

Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong už minulý týden pohrozila, že KLDR vypoví vojenskou dohodu s Jižní Koreou z roku 2018, jejímž cílem bylo zmírnit napětí na hranici mezi oběma státy. Kim také varovala, že nechá uzavřít styčný úřad, který na hranici vznikl. Pchjongjang k těmto krokům podle ní přistoupí, pokud aktivisté z jihu nepřestanou posílat letáky přes korejsko-korejskou hranici.

Jihokorejská vláda v reakci uvedla, že plánuje nový zákon, který by posílání letáků s kritikou severokorejského diktátora zakázal.

Jihokorejští aktivisté, mezi nimiž je řada severokorejských uprchlíků, upevňují letáky na balony, které posílají přes demilitarizovanou zónu oddělující obě země. V letácích odsuzují Kim Čong-una mimo jiné za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program. Podle pondělní zprávy severokorejské státní tiskové agentury KCNA jednají jihokorejské úřady nezodpovědně, když dovolují uprchlíkům z KLDR urážet důstojnost severokorejského vedení.

Mezikorejské vztahy ochladly po nedávných nadějných rozhovorech

Severní a Jižní Korea zůstávají od války z let 1950–⁠1953 technicky ve válečném stavu, protože konflikt skončil jen příměřím, nikoliv podpisem řádné mírové smlouvy. Nejvyšší představitelé obou zemí se v roce 2018 sešli na třech summitech a slíbili, že budou pracovat na úplném odstranění jaderných zbraní z poloostrova. Od té doby ale mezikorejské vztahy výrazně ochladly.

Sestra severokorejského diktátora minulý týden rovněž pohrozila, že KLDR definitivně ukončí projekty spolupráce mezi Severní a Jižní Koreou. To se týká především společné průmyslové zóny Kesong ležící na severokorejské straně hranice a turistických zájezdů do severokorejského letoviska v Diamantových horách.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 29 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 32 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...