Odhady polských voleb: Vítězem je PiS, na většinu ale dosáhne Tusk

Polské volby podle exit pollů vyhrála dosavadní vládní strana Právo a spravedlnost. Odhady výsledků jí ale v Sejmu nepřisuzují většinu, šanci skládat vládu by tak mohl mít lídr proevropské opozice a předseda Občanské koalice Donald Tusk. Po celé zemi se nyní sčítají hlasy, výsledky budou známy v pondělí, oficiálně až ve středu.

Podle odhadů institutu Ipsos pro televizi TVN24 obsadí opoziční Občanská koalice, středová Třetí cesta a Nová levice ve 460členném Sejmu 248 křesel. Právu a spravedlnosti připadne 200 mandátů. Pravicová Konfederace bude mít 12 poslanců.

Volební účast byla nečekaně vysoká, podle zpravodaje České televize v Polsku Andrease Papadopulose dosáhla sedmdesáti procent. Dodal, že účast ve volbách byla nejvyšší od pádu komunismu v roce 1989. Zmínil, že se ukázal velký rozdíl mezi většími městy (kde jasně vítězí Občanská koalice) a venkovem (kde jasně vítězí Právo a spravedlnost).

Celkové reálné výsledky, nikoliv tedy zveřejněné odhady, podle něho může ovlivnit i to, že se možná nepodaří včas sečíst některé okrsky. V Polsku je na to podle zákona striktně vymezená lhůta. Řekl také, že na některých místech Varšavy se hlasovalo ještě kolem 23:30. Původně přitom byla oficiální lhůta do 21. hodiny. Pokud se však lidé postavili do fronty ještě před ní, musela je volební komise nechat hlasovat.   

Druhý zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé byl ve volebním štábu Občanské koalice, kde už se pak po 23. hodině uklízel sál a hosté odešli. Zmínil, že polská média, ať už provládní či protivládní, zveřejněné odhady výsledků voleb nijak nezpochybňují. Dodal také, že proces sestavování vlády může být ještě dlouhý. 

Lídr Občanské koalice Donald Tusk
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Občanská koalice slibuje návrat do Evropy

„Vyhráli jsme demokracii, svobodu, vyhráli jsme naše milované Polsko,“ řekl rozjařený šéf Občanské koalice a polský premiér z let 2007 až 2014 Donald Tusk poté, co média zveřejnila odhady. „Tolik let se to nedařilo… Ale dnes můžeme říct: to je konec špatných časů. To je konec PiS,“ dodal.

Bývalý polský ministr zahraničí a europoslanec za Občanskou platformu Radoslaw Sikorski řekl ČT, že se zdá nemožné, aby vládnoucí strana sestavila vládu. „Nikdo s nimi nechce vládnout, protože narušovali principy, dohody a hádali se i se sousedy Polska.“ Podle něho se nyní Polsko vrátí z velké cesty, kdy se dostalo na okraj Evropy, do demokratického normálu, do evropské rodiny. „Na Vánoce je možné očekávat normální, demokratické, evropské Polsko.“

Vítězný tón nicméně zněl i ve volebním štábu Práva a spravedlnosti. Strana zdůrazňuje, že se ještě žádné formaci nepodařilo zvítězit ve volbách třikrát za sebou, tak jako letos PiS. Přirozeně si tak myslí i na sestavování kabinetu.  

„Nedovolíme, aby Polsko ztratilo to, co je nejcennější, tedy nezávislost, právo rozhodovat o vlastním osudu,“ řekl naopak předseda strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Připustil přitom, že není jisté, zda se jeho strana udrží u moci; pokud se exit polly potvrdí, nebude její koaliční potenciál veliký. 

„Vyhráli jsme. PiS je vítězem parlamentních voleb 2023,“ uvedl premiér Mateusz Morawiecki. „Pokud nám prezident dá šanci, pokusíme se sestavit stabilní vládu,“ řekl také. Prezident Andrzej Duda je spojencem vládnoucí strany.

Jak to vidí politologové

Politolog Jan Květina z Univerzity Hradec Králové označil výsledky za velké překvapení. I přes opatrnost k tomu, nakolik jsou odhady přesné, očekává, že opozice bude moci sestavit vládu. Naznačil také, že se výrazně zvýšila účast žen u voleb. 

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška soudí, že se opozici podařilo zmobilizovat její voliče. Ukazuje na to vysoká účast v regionech, kde se hlasuje právě pro opozici. 

Lebduška také řekl, že prezident Andrzej Duda zřejmě pověří zástupce vítězné strany, aby sestavila vládu. O tom informoval ještě před samotnými volbami. Pověřil by tedy nejspíše současného premiéra Mateusze Morawieckého, nebo někoho jiného z PiS.

Druhý pokus na pověření sestavení vlády by pak už měl  Sejm. V případě třetího pokusu by se tato možnost opět vracela k prezidentovi.

Výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál považuje polské exit polly za docela přesné. „Můžou se změnit jednotlivá čísla, ale neřekl bych, že by současná opozice ztratila většinu v Sejmu.“

Myslí si, že vítězství opozice bude například znamenat velké personální zemětřesení v mnoha státních i veřejných institucích,  kde jsou „umístěni“ podporovatelé PiS. Konkrétně zmínil polskou veřejnoprávní televizi. 

Upozornil také, že opozice bude muset spolupracovat s prezidentem, který disponuje rozsáhlými pravomocemi. Pokud by vetoval nějaký zákon, musela by se pak v parlamentu najít třípětinová většina, která by veto přehlasovala. A to by mohlo být velmi komplikované. Kvůli vnitřním sporům je také zablokovaný polský Ústavní soud. 

O čem Poláci rozhodovali

Poláci hlasovali v jednodenních parlamentních volbách od nedělního rána. Vybírali celkem 460 poslanců Sejmu, dolní komory parlamentu, a sto senátorů. Hlasovat mohlo přes 29 milionů lidí. 

Zároveň s volbami se konalo referendum týkající se privatizace státního majetku, věku odchodu do důchodu, zachování bariéry na hranici s Běloruskem a migrační politiky.

Výsledky hlasování se očekávají v pondělí ráno, státní volební komise je chce oficiálně vyhlásit ve středu.

Hlavní soupeři

Pozici vládní strany obhajovala konzervativní Právo a spravedlnost (PiS).  V Polsku vládne od roku 2015. V roce 2001 ji založil její současný předseda Jaroslaw Kaczyński spolu se svým bratrem – dvojčetem Lechem. Strana vzešla z okruhu někdejšího odborového hnutí Solidarita. Vládní stranou byla i v letech 2005 až 2007, a opět od roku 2015.  

Za hlavního vyzyvatele PiS se považuje Občanská koalice (KO), která představuje hlavní opoziční sílu v Polsku. Tvoří ji Občanská platforma (PO) a dále strany Nowoczesna (Moderní), Zelení, Iniciativa Polsko a menší subjekty. Nejsilnějším subjektem je Občanská platforma (PO) Donalda Tuska, který vede rovněž celou koalici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...