Občané EU v Británii mají poslední den na žádost o status usedlíka, labouristé chtějí lhůtu prodloužit

Občané Evropské unie, kteří se přistěhovali do Británie před 31. prosincem 2020, mají během středy poslední možnost podat žádost o takzvaný status usedlíka a zachovat si tak svá stávající práva legálně žít a pracovat v Británii. Třicátým červnem končí přechodné období od odchodu Británie z Evropské unie, během kterého si cizinci v ostrovním státě měli příslušná povolení vyřídit. Opoziční labouristé tvrdí, že mnoha lidem z ohrožených skupin hrozí ztráta přístupu k veřejným službám a lhůta by měla být prodloužena.

Britská vláda ujistila, že pokud lidé podají žádost včas, do jejího vyřízení budou jejich stávající práva zachována.  Podle BBC žádost o status usedlíka podalo dosud 5,6 milionu lidí. Zhruba 400 tisíc žádostí čeká na vyřízení. Opozice varovala, že poradenské linky jsou ke konci přechodného období přetížené, lidé na spojení hovoru měli čekat i osm hodin. 

Po přidělení statusu usedlíka mohou cizinci stejně jako místní nadále využívat služeb britského zdravotnického systému, studovat, pronajímat si bydlení, využívat výhod a sociálních podpor poskytovaných státem a volně cestovat z Británie a zpět, uvedl server BBC News.

Brexitem skončil volný pohyb osob mezi Británií a EU, ale také mezi Británií a Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a Švýcarskem. Na obyvatele těchto zemí se v Británii vztahují stejná pravidla a také si musí požádat o status usedlíka.

BBC: Změny se mohou týkat desítek až stovek tisíc lidí

Řada odborníků se podle BBC shoduje, že v noci na čtvrtek se v Británii z desítek, ne-li stovek tisíc unijních obyvatel stanou nelegální přistěhovalci. Velkou částí z nich mohou být děti, jejichž rodiče si neuvědomili, že potomci nemají britské občanství. Další ohroženou skupinou jsou děti, které žijí v sociální péči, uvedla AP.

Mnoho starších lidí, kteří žijí v Británii po desetiletí, o nové povinnosti možná ani neví. Podle oficiálních statistik pouze dvě procenta žadatelů o status usedlíka byla starší 65 let.

O status usedlíka bylo možné žádat od března 2019. Nejvíce žádostí poslali přistěhovalci z Polska a z Rumunska. Velký zájem projevili také lidé původem z Itálie a Portugalska. O status si požádalo i zhruba 50 tisíc Čechů. Z celkem 5,6 milionu podaných žádostí jich britské úřady zamítly 94 tisíc. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...