O povolení k pobytu v Británii požádalo asi 73 tisíc Čechů

Přes 73 tisíc Čechů požádalo ve Velké Británii po brexitu o status usedlíka. Pro Českou televizi to uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová. Okolo osmi tisíc žádostí se stále zpracovává. Více než tisícovce lidí byla žádost zamítnuta. Podle odhadů ředitele České obce ve Velké Británii Tomáše Kostečky je v Británii aktuálně až sedm a půl tisíce Čechů, kteří o dokumenty dosud nepožádali. Jejich další pobyt v zemi je tak ohrožený. Podle Kostečky by u některých mohl být problém s integrací.

O status usedlíka museli britské úřady do konce června požádat všichni občané Evropské unie dlouhodobě žijící ve Velké Británii. Status usedlíka jim kromě povolení k pobytu zajišťuje stejná práva, jaká měli před brexitem jako občané členského státu. K poslednímu červnu si tyto formality vyřídilo asi 61 tisíc Čechů. „V řádném termínu požádalo o status usedlíka asi 73 tisíc Čechů, k 30. červnu bylo 1280 žádostí zamítnuto,“ uvedla pro ČT Davidová. Zbylých osm tisíc žádostí se stále zpracovává.

V Británii žijí i lidé, kteří dosud o status usedlíka ani nepožádali. Těm v krajním případě hrozí povinný návrat domů. „Pokud britské úřady narazí na občana, který má právo na status usedlíka, ale nemá podanou žádost, předají mu výzvu, aby do 28 dnů podal žádost v pozdním režimu,“ říká Davidová. „Pokud občan žádost nepodá, bude upozorněn na skutečnost, že s ním bude zahájeno imigrační řízení, které může skončit vyhoštěním,“ dodává. Podle ní je prozatím přístup britských orgánů poměrně vstřícný, proto ministerstvo neočekává vysoký počet podobných případů.

Kostečka: Hrozí návrat sedmi tisíc

S tím nesouhlasí ředitel České obce v Británii Tomáš Kostečka. Podle Kostečky by se mohlo do České republiky vrátit až sedm tisíc lidí, kteří na status usedlíka nemají nárok nebo neumí nárok doložit. „I přes veškeré snahy České obce a partnerských organizací těmto osobám pomoci odhadujeme, že celkový návrat osob dotčených brexitem by mohl být okolo šesti až sedmi a půl tisíce,“ řekl ČT Kostečka.

Jde především o lidi, kteří v Británii pracovali v šedé zóně ekonomiky a měli tak problém s prokazováním nároku na status usedlíka. Někteří už Británii opustili. „Česká obec registruje desítky případů občanů, kteří se již navrátili do České republiky z důvodu komplikací způsobených brexitem,“ doplnil Kostečka.

České úřady podle vyjádření velvyslanectví v Londýně takové případy neevidují. „Velvyslanectví v současné době nemá informace o českých občanech, kteří by byli nuceni opustit území Velké Británie z důvodu nepodání žádosti či absence dokumentů,“ uvedl pro ČT mluvčí velvyslanectví v Londýně Michal Žižlavský. Podle Davidové by počet takových lidí neměl překročit několik desítek. „Mělo by se jednat řádově o desítky nebo možná až stovky občanů, kteří buď o povinnosti nevědí, nebo se jim zatím nepodařilo shromáždit potřebné podklady,“ říká.

Podle Kostečky hrozí lidem, kteří by byli nuceni se po několika letech vrátit do České republiky, problémy s integrací. „Vzhledem k faktu, že tyto osoby jsou převážně z řad zranitelných a těch, mezi kterými je slabá vybavenost podobné situace řešit, obáváme se ztížené integrace do českého prostředí,“ říká Kostečka. Nejkritičtější by podle něho mohla být integrace dětí do českých škol. Děti narozené v Británii českým rodičům mají české občanství, jejich česká kulturní a jazyková vybavenost je ale podle Kostečky nízká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...