O moc v Moldavsku se hlásí uprchlý oligarcha, který chce zemi připojit k Rusku

Moldavsko čekají v září veledůležité parlamentní volby, které mohou potvrdit, nebo ohrozit prozápadní směřování země. O účast v nich se hlásí i koalice do Ruska uprchlého oligarchy Ilana Šora, v Moldavsku odsouzeného za obří bankovní krádež, který prosazuje připojení Moldavska k Rusku. Je možné, že úřady kandidaturu Šorova bloku nakonec nepovolí, jeho pokus kandidovat ale ilustruje snahy Moskvy o ovlivnění voleb.

Šor vede blok stran Vítězství, který založil loni v srpnu. Uskupení mělo nedávno sjezd v Moskvě, kam ho přijeli podpořit i poslankyně ruské Státní dumy za vládnoucí Jednotné Rusko Alena Aršinovová či vůdce nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonid Sluckij.

Šor na sjezdu oznámil, že blok hodlá usilovat o registraci pro účast v zářijových volbách. Pokud by se po nich dostal k moci, slíbil uspořádat nové předčasné volby a prosadit „unii s Ruskem“, napsal moldavský web Nokta.

„Naším hlavním cílem v těchto volbách je svrhnout fašistický režim,“ prohlásil o demokraticky zvoleném vedení země, „a uspořádat předčasné demokratické volby během příštích šesti měsíců.“

Spojenectví s Moskvou „na staletí“

Ze Šorova vyjádření podle portálu Nokta vyplynulo, že „unií“ myslí skutečné připojení Moldavska k Rusku. Oligarcha tvrdí, že „nemá smysl mluvit o nezávislosti země“, protože podle něj „veškeré zdroje pro rozvoj Moldavska jsou v Ruské federaci“ a oba národy mají „jeden kulturní kód“.

Blok podle jeho vyjádření hodlá shromažďovat podpisy na podporu sjednocení Moldavska s Ruskem. Spojenectví s Moskvou „by mělo být silné, spolehlivé a na staletí“, citovala ho moldavská agentura Infotag.

Šor podle ní dále mluvil o nutnosti vstupu Moldavska do Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), což je vojenská organizace koordinovaná Moskvou.

Kišiněv: Je to velezrada

Moldavská vláda označila sjezd za velezradu. „Prohlášení, která tam byla učiněna (o sblížení Moldavska s Ruskem, pozn. red.), jsou součástí scénáře ruské propagandy, jehož cílem je podkopat moldavskou státnost. Je příznačné, že se kolem odsouzeného uprchlého oligarchy shromáždily všechny mikrofony ruských federálních médií. Je využíván jako mluvčí zájmů Kremlu v Moldavsku,“ řekl mluvčí vlády Daniel Voda.

„O naší budoucnosti se nerozhoduje v Moskvě, ale rozhoduje o ní pouze moldavský lid. Ti, kdo kují pikle proti lidu a státu, se budou zodpovídat před zákonem. Takové činy, prohlášení a názory vyjádřené uprchlým zločincem Šorem nejsou ničím jiným než velezradou,“ dodal mluvčí.

Ruský kůň Šor

Šora moldavský odvolací soud uznal předloni vinným z podílu na vyvedení jedné miliardy dolarů (23 miliard korun) ze tří moldavských bank v letech 2014 a 2015. Tehdy šlo o osminu HDP země a kauza bývá nazývaná „krádeží století“. Šor se podle soudu dopustil podvodu a praní špinavých peněz, za což dostal patnáct let vězení.

Oligarcha žije od roku 2019 v zahraničí. Nějakou dobu pobýval v Izraeli, nyní je v Rusku, jehož občanství také získal. Šor je na sankčním seznamu amerického ministerstva zahraničí jako osoba pracující pro ruské zájmy, sankce na něj uvalila i Evropská unie.

Podnikatelova politická strana Šor byla už v roce 2023 prohlášena za protiústavní v souvislosti s protivládními protesty, které podle moldavských zpravodajských služeb spoluorganizovali proruští oligarchové včetně Šora a ruská FSB a jejichž cílem bylo svrhnout prozápadní vládu.

Úřady zakázaly později ve stejném roce kandidovat v místních volbách i další oligarchově straně Šance, která na stranu Šor navázala, a to rovněž s odkazem na ruskou hybridní válku proti Kišiněvu.

Šor se dle policie snažil ovlivňovat i poslední volby

Právě strany Šor i Šance jsou součástí bloku Vítězství, který se hodlá účastnit zářijových voleb. Ústřední volební komise už zakázala tomuto uskupení účastnit se loňských prezidentských voleb a referenda o sbližování s EU. Kromě toho, že členem bloku je stejnojmenná strana, což podle komise nelze, poukázala tehdy právě i na to, že stranu Šor zakázal ústavní soud.

Je tak možné, že ani letos nebude Šorův blok k volbám připuštěn. Registrace je nepravděpodobná i s ohledem na trestní řízení proti oligarchovi, podotkl expert na východní Evropu Andrew Wilson.

Rovněž sám Šor na sjezdu v Moskvě připustil, že úřady možná účast Vítězství ve volbách opět zakáží. Tvrdí ale, že uskupení má pro tento případ „145 scénářů“.

Už v době loňských prezidentských voleb a referenda o sbližování s EU, kterých se blok Vítězství nemohl účastnit, obvinila moldavská policie Šora ze snahy podplatit nejméně 130 tisíc voličů, aby hlasovali proti EU a aby podpořili určitého kandidáta. Šlo podle ní o součást sítě řízené z Moskvy, která podle odhadů moldavských zpravodajců investovala do ovlivňování tehdejšího hlasování kolem sta milionů dolarů.

Prozápadní PAS nemusí mít s kým vládnout

I pokud by se blok Vítězství nakonec nemohl voleb účastnit, neznamená to konec ruských snah o vměšování do zářijových voleb, ve kterých půjde o udržení prozápadního směřování země.

Vládnoucí prozápadní Strana akce a solidarity (PAS) má nyní ve stočlenném parlamentu absolutní většinu 63 hlasů. Před blížícími se volbami sice v průzkumech vede, ale její preference se pohybují jen nad třiceti procenty, což znamená, že by pro sestavení vlády potřebovala partnera.

Žádný z potenciálních koaličních partnerů však plně nepodporuje evropskou agendu vládnoucí strany, upozornil Wilson. PAS naopak bude muset čelit celé řadě uskupení podporovaných Moskvou, z nichž některá jsou otevřeně proruská, zatímco jiná se tváří jako proevropská s cílem odebrat PAS hlasy a znemožnit jí získat většinu.

„Proevropská“ Alternativa a proruská levice

Mezi tyto zdánlivě proevropské subjekty patří ty sdružené v bloku Alternativa, jehož členem je i neúspěšný protikandidát současné hlavy státu Maii Sanduové z loňských prezidentských voleb Alexandr Stoianoglo či kišiněvský starosta Ion Ceban.

Oba přitom mají podle dostupných informací vazby na Rusko – jeden ze Stoianoglových spojenců je podle médií v kontaktu s ruskou FSB a také Cebanovo Národní alternativní hnutí podporoval svými dezinformacemi Kreml, uvedl Washington.

Někteří levicoví politici včetně bývalého proruského prezidenta Igora Dodona vyzvali k utvoření velkého bloku na levici s názvem Pro Moldavsko. Kromě Dodonových socialistů by v něm mohli být komunisté dalšího proruského exprezidenta Vladimira Voronina či několik menších subjektů s vazbami na Moskvu, respektive Šora.

Hlavními hráči voleb by tak nakonec mohly být PAS, otevřeně proruský levicový blok a zdánlivě proevropský, ale rovněž vazbami na Rusko disponující blok Alternativa. Pokud by pak PAS nezískala absolutní většinu, neměla by prozápadního koaličního partnera, a prozápadní směřování země by se tak mohlo zastavit.

Ruské vměšování a vliv v Gagauzsku

Jak připomněl Wilson, už během tří posledních voleb čelily proevropské politické síly bezprecedentnímu vměšování ze strany Ruska a s ním spřízněných uprchlých moldavských oligarchů. Kromě kupování hlasů a organizování protizápadních protestů zahrnovaly tyto snahy také oligarchy narychlo zakládaná média či šíření deepfakes a dalších dezinformací na sociálních sítích.

Samotní Moldavané jsou ve vztahu k Rusku rozdělení. Jak uvádí Stefan Wolff z University of Birmingham, část obyvatel nechce vztahy s Moskvou zcela přerušit, mimo jiné s ohledem na pracovní migraci do Ruska, která sice klesá, ale příjmy těchto lidí stále činí zhruba dvanáct procent moldavského HDP.

Ruský vliv – i skrze konzumaci ruských médií – je kromě separatistického Podněstří ovládaného na Moskvu napojenou vládou patrný také v autonomním Gagauzsku na jihu země. Do čela tamní správy se předloni dostala tehdy naprosto neznámá Evghenia Gutulová, kandidátka strany Šor.

Přestože region tíhne k Rusku výrazněji než zbytek země, vládní vyšetřování ukázalo na nesrovnalosti v tehdejších volbách, například na nelegální financování kampaní či zásahy do voličských seznamů, popsal magazín New Eastern Europe.

Gutulová, kterou Šor nominoval do čela kandidátky bloku Vítězství, stojí nyní před soudem kvůli obvinění z nelegálního financování Šorových politických stran. Podle vyšetřovatelů se podílela na systematickém pašování ruských peněz, pocházejících z organizovaného zločinu, do Moldavska za účelem nákupu voličů a podpory Šora.

Ekonomické problémy

Pozici PAS před volbami komplikuje kromě ruského hybridního působení také nespokojenost obyvatel s reakcí vlády na ekonomické problémy země, dodává Wilson s tím, že toto vnímání umocňují právě zase ruské narativy zaměřené na diskreditaci vlády.

Pokud tak budou Moldavané nuceni volit mezi Ruskem a Evropou a zároveň budou manipulováni ruským zastrašováním a kupováním hlasů, proevropská většina zůstane malá, upozornil Wolff.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 11 hhodinami
Načítání...