O místo Mayové bojuje deset konzervativců. Favoritem je bývalý šéf diplomacie Johnson

Britští konzervativci v pondělí zahájili proces volby nového předsedy, který se stane premiérem. Podporu sehnalo u poslanců celkem deset kandidátů. Favorit, exministr zahraničí Boris Johnson, chce zvýšit příjmový práh, od něhož zaměstnanci platí čtyřicetiprocentní daň z příjmu. Slibuje také snížit daně podnikatelům. Náklady hodlá zaplatit z peněz vyčleněných na výdaje spojené s případným tvrdým brexitem. Johnson také slibuje, že nebude odsouvat datum odchodu z EU za 31. říjen.

Jasný favorit

Podle deníku Financial Times měl před podáváním přihlášek Johnson jistou podporu 55 svých stranických kolegů v dolní komoře parlamentu, a výrazně tak převyšoval konkurenci. Web Conservative Home dokonce uvádí ještě vyšší počet Johnsonových stoupenců.

„Někteří konzervativní poslanci slaví, jiní zoufají, ale velmi široký konsenzus je takový, že Boris Johnson tady má obrovský náskok. Největší obavy jeho stoupencům nedělá nikdo z ostatních kandidátů, ale to, že jejich favorit udělá nebo řekne nějakou pitomost,“ shrnul na Twitteru reportér zpravodajské společnosti BBC Ross Hawkins.

Johnson navrhuje, aby čtyřicetiprocentní daň z příjmu platili lidé vydělávající více než 80 tisíc liber (2,3 milionu korun) ročně. V současnosti je hranice stanovena na 50 tisících librách (1,4 milionu korun). Podle Telegraphu by se tak snížily daně asi třem milionům lidí.

Deník odhadl, že státní rozpočet by přišel asi o 9,6 miliardy liber (277 miliard korun) ročně. Ty chce Johnson nahradit z fondu vyčleněného na náklady spojené s případným odchodem Spojeného království z Evropské unie bez dohody, takzvaným tvrdým brexitem.

Ministři chtějí do čela vlády

O post předsedy konzervativců se uchází celkem deset kandidátů. Kromě Johnsona je výraznou osobností kupříkladu ministr životního prostředí Michael Gove.

Ten v nedělním vydání listu The Sunday Telegraph uvedl, že v případě svého zvolení premiérem zruší v Británii daň z přidané hodnoty (DPH) a nahradí ji jiným typem „nižší a jednodušší daně z obratu“. Vzhledem k tomu, že podle unijních pravidel je vybírání DPH povinné, mohl by k tomuto kroku zřejmě sáhnout až po brexitu.

Gove se ocitl ve víru skandálu spojeného s drogovým experimentem. Přiznal, že během své novinářské kariéry jako dvacátník vyzkoušel kokain. Někteří straničtí kolegové ho za to zkritizovali. Jiní včetně Johnsona nebo exministra pro brexit a dalšího kandidáta na předsedu strany Dominica Raaba přiznali stejnou zkušenost.

Nahrávám video
Zprávy: Souboj o post šéfa konzervativců
Zdroj: ČT24

Právě Raab, potomek židovského uprchlíka z předválečného Československa, má z nevládních kandidátů zřejmě největší šance. Výrazně menší naděje má někdejší ministryně práce Esther McVeyová.

Další výraznou osobností, která chce nahradit Mayovou, je Andrea Leadsomová, jež za britský kabinet donedávna vytvářela agendu dolní komory parlamentu. Šéfem konzervativců chce být rovněž ministr zdravotnictví Matt Hancock nebo ministr vnitra Sajid Javid. Kandidaturu naopak vzdal Sam Gyimah, který jako jediný z kandidátů prosazoval nové referendum o brexitu.

Na konci července bude jasno

Konzervativci s ambicí vést stranu museli podat přihlášku podpořenou nejméně osmi poslanci do pondělního odpoledne. Ve čtvrtek a v dalším týdnu bude následovat série voleb, z nichž vzejdou dva kandidáti s největší podporou. Poté budou mít straníci měsíc na hlasování. Jméno vítěze bude oznámeno v týdnu od 22. července.

Volba následuje po oznámení rezignace Theresy Mayové. Ta odstupuje, protože se jí nepodařilo prosadit dohodu o brexitu, kterou vyjednala s Evropskou unií.

Klíčovým tématem jsou proto plány jednotlivých kandidátů v otázce britského odchodu z Evropské unie. Řada potenciálních lídrů se shoduje, že pokud konzervativci „rozvod“ s Unií nedotáhnou do konce, následky by pro ně mohly být fatální.

Někteří ale přistupují opatrně k možnosti brexitu bez dohody, zatímco Johnson či Raab slibují, že vystoupení z Unie se za aktuálně platný termín 31. října nebude odsouvat, ať bude na podzim situace jakákoli. „Brusel nás nebude brát vážně, pokud neřekneme, že když neustoupí, odejdeme podle pravidel WTO,“ zdůraznil Raab.

Třeba Huntovi se taková strategie nelíbí. „Vyhrožovat odchodem bez dohody není důvěryhodné. Unie ví, že parlament ho neschválí,“ je přesvědčen současný šéf diplomacie.

Takřka všichni kandidáti sklízí kritiku komentátorů. „Alespoň ze strany favoritů je (volba nového lídra) z větší části zbavena jakéhokoli kontaktu s realitou. Je plná lidí říkajících věci, kterým nevěří nebo je nemyslí vážně, poskytujících ujištění, o nichž ví, že je možná nebudou schopni dodržet. Také však ví, že tak musí činit, aby byli přijatelní pro část Konzervativní strany, která nic jiného slyšet nechce,“ píše politický zpravodaj televize Sky News Lewis Goodall.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...