Novým rakouským kancléřem bude dosavadní ministr vnitra Karl Nehammer

Novým rakouským kancléřem se stane dosavadní ministr vnitra Karl Nehammer. Ve funkci nahradí Alexandera Schallenberga, který přitom v čele rakouské koaliční vlády stanul teprve v říjnu. Devětačtyřicetiletý Nehammer bude nově šéfovat také lidovcům, které dosud vedl exkancléř Sebastian Kurz.

Na tiskové konferenci ve Vídni o tom informoval sám Nehammer, který představil i několik dalších změn ve vládě lidovců a Zelených.

Kaskádu rošád v nejvyšších patrech rakouské politiky spustil 9. října Kurz, vyšetřovaný pro podezření z korupce, když oznámil odchod z čela vlády. O dva dny později ho ve vedení kabinetu vystřídal tehdejší ministr zahraničí Schallenberg.

I on však dal tento čtvrtek svou funkci k dispozici. Dvaapadesátiletý politik, jehož působení v úřadu kancléře bude v Rakousku nejkratší od druhé světové války, tak reagoval na Kurzovo překvapivé oznámení, že odchází z čela lidovců a úplně se stahuje z politiky.

Z řad rakouských lidovců se od té chvíle ozývalo, že nový šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) by měl stanout také v čele kabinetu. V pátek se strana usnesla na tom, že oba posty obsadí právě ministr vnitra a bývalý voják Nehammer.

Ministerské výměny

V příštích dnech ho čeká hodně práce nejen s napravováním pošramocené pověsti vlády, ale také s obsazením některých klíčových postů. V první řadě jde o funkci ministra financí, v níž, jak ve čtvrtek oznámil, končí lidovec Gernot Blümel.

Nehammer by ho rád nahradil Magnusem Brunnerem, který zatím působí jako státní tajemník na ministerstvu životního prostředí a zároveň je šéfem rakouského tenisového svazu.

Na ministra vnitra Nehammer navrhne poslance dolnorakouského parlamentu Gerharda Karnera. Do čela diplomacie se má vrátit Schallenberg. Koaliční Zelení se změnami na lidoveckých ministerstvech souhlasí.

Kurzova aféra

Problémy rakouské vlády do velké míry souvisejí s policejním vyšetřováním, kterému čelí Kurz. Státní zastupitelství ho i několik nejbližších kolegů vyšetřuje pro podezření, že v roce 2016 nechali za více než milion eur (přes 25 milionů korun) z peněz daňových poplatníků vypracovat průzkumy veřejného míněni zfalšované v Kurzův prospěch. To mělo zajistit postup mladého politika do čela strany i vlády.

Právě s vyšetřováním dal ve čtvrtek pětatřicetiletý Kurz, který se cítí být nevinen, svůj politický konec do bezprostřední souvislosti.

Nehammer, který je členem vládních lidovců (ÖVP), zastával ve vládě lidovců a Zelených od ledna 2020 funkci ministra vnitra. Ve funkci kancléře nahradil Alexandera Schallenberga a předsedá také lidovcům, které před ním vedl exkancléř Sebastian Kurz.

Nehammer byl v letech 2016 až 2018 generálním tajemníkem lidoveckého svazu zaměstnanců a zaměstnavatelů ÖAAB, od roku 2018 do 2020 generálním tajemníkem ÖVP, v letech 2017 až 2020 byl poslancem Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu.

Nehammer se před nedávnem v Rakousku dostal pod palbu kritiky a čelil výzvám některých opozičních politiků k odstoupení hlavně kvůli tomu, že rakouská kontrarozvědka nenahlásila neúspěšný pokus o nákup munice na Slovensku příslušným justičním orgánům.

Po útoku v listopadu 2020 ve Vídni, kde dvacetiletý Vídeňan s albánskými kořeny zastřelil čtyři lidi, Nehammer slíbil lepší koordinaci a sdílení informací tajných služeb a úřadů v boji s terorismem. Pachatel, který patřil mezi příznivce teroristické organizace Islámský stát, byl již v roce 2019 odsouzen kvůli teroristickému spolčení, ale byl brzy předčasně propuštěn. Nehammer prohlásil, že útočník dokázal ošálit justici předstíranou snahou o deradikalizaci, díky čemuž byl osvobozen, a ministr vnitra také přiznal další chyby, kterých se dopustily rakouské úřady před atentátem.

Vystudoval politickou komunikaci na univerzitě v Kremži. Nehammer, který dosáhl vojenské hodnosti poručíka, pracoval mimo jiné jako instruktážní školitel pro informační důstojníky na ministerstvu obrany a jako školitel pro strategickou komunikaci pro různé instituce.

Narodil se 18. října 1972 ve Vídni. Je ženatý, manželka Katharina byla v roce 2020 mluvčí rakouského ministerstva obrany. Má dvě děti.

Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer
Zdroj: ČTK/image stock&people

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 33 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...