Nový režim v Sýrii zahájil hon na asadovce

Nahrávám video
Horizont ČT24: Hon na trýznitele z dob Asadovy vlády
Zdroj: ČT24

Vládnoucí islamisté v Sýrii v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) začali zatýkat vysoké důstojníky armády a obávaných tajných služeb svrženého režimu. Zatímco diktátor Bašár Asad s rodinou a uloupeným bohatstvím uprchl do Moskvy, tisíce mučitelů odpůrců jeho režimu se v zemi dál skrývají.

Ve městě Homs uplynulo ultimátum ke složení zbraní, které diktatura před svým pádem rozdala mezi loajální obyvatele. „Cílem operace je udržet bezpečnost v této čtvrti. A také zabavit zbraně a zlikvidovat zbytky Asadových gangů. Pátráme po všech jejich členech, kteří je odmítli odevzdat,“ konstatoval mediální zástupce HTS Karam Sibájí.

Syřané v Homsu z islamistů strach nemají. „Hledají Asadovy ozbrojence. My se nemusíme bát. Jsme jen obyčejné rodiny a pro nás je vše v pořádku,“ je přesvědčena obyvatelka města Ríma. Právě v Homsu je ale zřejmé, jak křehká je kontrola nových vládců v Sýrii.

Role se totiž jen obrátily – bývalí povstalci jsou nově vládní armádou a z někdejších vojáků jsou pronásledovaní psanci. „Právě probíhá střet mezi hrdiny vojenských operací a Asadovými gangy. Jsou to gangy zločinců. Odmítli bojovat spravedlivě, protože to jsou zločinci,“ zdůraznil jeden ze stoupenců nového režimu.

Mezi poražené se zařadily také desetitisíce rodin stoupenců asadovské dynastie, která zemi vládla železnou rukou 54 let. V obavě ze msty nových islamistických pánů a uprostřed šířících se divokých zvěstí se příbuzní vojáků narychlo stěhují z „privilegovaných“ příbytků.

Někteří vnímají budoucnost poměrně optimisticky. „Uvidíme, co bude dál. Přehlásíme děti do jiných škol, začneme své životy nanovo,“ říká manželka důstojníka Budúr Makdídová. Jiní naopak neočekávají od nové vlády nic dobrého. „Jsme chudáci. Tohle si Sýrie nezaslouží. Díky Bohu za všechno. Ale co máme dělat teď?“, poznamenala matka důstojníka Ejdíja Zajtúnová.

Bezpečnostní riziko

Asadovy ozbrojené síly čítaly 170 tisíc vojáků, padesát tisíc členů milic a stejný počet záložníků. Čtvrt milionu lidí s armádním výcvikem, přístupem ke zbraním a oprávněnými obavami potenciálně znamená ohromné riziko.

Jasně to ukázal odstrašující příklad sousedního Iráku, kde před 21 lety Američané z morálně-ideologických důvodů rozpustili armádu tamního vládce Saddáma Husajna. Mnoho příslušníků jeho sil se pak přidalo k teroristickým organizacím včetně Islámského státu.

Na druhou stranu se Asadova armáda masivně podílela na zabíjení během občanské války, která stála život bezmála 600 tisíc lidí z dvacetimilionové populace.

Načítání...

Resuscitace diplomatických vazeb

Nový režim v Damašku sice čelí obtížným výzvám, na diplomatickém poli ale zatím slaví až nečekaný úspěch, kdy s ním postupně navazují kontakt evropské země i Spojené státy. České ministerstvo zahraničí například v pátek oznámilo, že ambasádu v Damašku povede bývalý velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka, a to ve funkci chargé d'affaires.

Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková ale po jednání s představiteli nové vlády v syrské metropoli zdůraznila, že zrušení sankcí bude záviset na politickém vývoji, jelikož Evropa nehodlá financovat „vznik islamistických institucí“.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot zase při návštěvě Damašku vyzval k zapojení Kurdů do probíhajícího politického procesu.

Návštěva dvojice unijních ministrů posiluje postavení nové syrské vlády v „poměrně velké míře“, uvedl v pátečním Horizontu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. To, že západní představitelé jednají s faktickým vládcem Sýrie, kterého Evropská unie i USA považují za teroristu, vnímá novinář jako „kapitulaci před realitou“.

„Každý, kdo chce být v Sýrii brán vážně, tak s ním jednat musí. Specificky evropské státy mají velký zájem na tom, aby měly nějaký kontakt s těmi, kdo momentálně v zemi vládnou. Mají na tom vícenásobný zájem, v první řadě je to otázka uprchlická,“ poznamenal Fingerland.

EU jako politický celek je však podle něj mnohem slabší než jiné celky, které se snaží hrát v Sýrii nějakou úlohu – například Turecko. „(Státy EU) nemají (společnou) armádu, kterou by byly ochotny tam poslat. Mají v rukou málo nástrojů, jedním z nich je odbourávání sankcí,“ připomněl komentátor s odkazem na unijní tlaky na práva žen či kurdské menšiny. 

Po svržení Asadova režimu se totiž na severovýchodě země rozhořely boje mezi protureckou Syrskou národní armádou a koalicí nazvanou Syrské demokratické síly, v jejichž čele stojí kurdské milice YPG. Turecko považuje YPG za teroristy a odnož separatistické Kurdské strany pracujících. V posledních týdnech dala Ankara najevo, že by se mohla uchýlit k další invazi do sousední země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 39 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...