Novinářka Ovsjannikovová dostala pokutu za pomlouvání ruské armády

Nahrávám video
Horizont ČT24: Ovsjannikovová odešla od soudu s pokutou
Zdroj: ČT24

Soud v Moskvě vyměřil pokutu v přepočtu dvacet tisíc korun novinářce Marině Ovsjannikovové za to, že hanobila ruskou armádu svými protesty proti válečnému tažení na Ukrajině. Ovsjannikovovou nicméně kritizuje i protiputinovská opozice, která ji podezřívá ze spolupráce s režimem.

„Zastavte válku. Nevěřte propagandě, tady vám lžou, Rusové jsou proti válce,“ bylo napsáno na plakátu, který Ovsjannikovová v polovině března ukázala ruské veřejnosti během večerních zpráv na Prvním kanále.

Poslední protest novinářky původem z ukrajinské Oděsy se odehrál před zdmi Kremlu, kde upozorňovala na děti zabité během války na Ukrajině. Policie ji zadržela jen dočasně a prokuratura ji údajně obvinila z diskreditace ruské armády, kritizování vpádu na Ukrajinu a nejvyššího velitele, tedy Vladimira Putina.

„Během čtrnáct hodin dlouhého výslechu nikdo nemohl uvěřit, že to bylo jen moje rozhodnutí. Pořád se mě ptali, pro jaké tajné služby pracuji,“ prohlásila po propuštění ruská novinářka. Za svým si stála i před soudem v Moskvě. „Vůbec nechápu, jak jsem mohla zdiskreditovat (ruskou) armádu tím, že jsem řekla, že tato válka je největším zločinem jednadvacátého století,“ argumentovala.

Podezřelá ze všech stran

V současnosti pracuje pro německý Welt. Jako korespondentka se díky tomu dostala i na Ukrajinu. Když ale dorazila do Kyjeva, popsala, jak ji západní i ukrajinští novináři prakticky vyhnali jako propagandistku a ruskou agentku. Pochybnosti o jejích úmyslech má i ukrajinská vláda.

„Měl bych otázku, a to i pro toto německé médium, jak pro vás tato novinářka může pracovat? Splňuje vaše standardy tím, že tak dlouho pracovala pro propagandistický První kanál? A co dělala na Ukrajině, je také dobrá otázka,“ zajímal se ukrajinský ministr kultury a informační politiky Oleksandr Tkačenko.

„Ona je podezřelá doslova ze všech stran. Západní kolegové ji podezírají z toho, že je nastrčená ruskými tajnými službami. Ruská strana ji podezírá z toho, že je nastrčená západními tajnými službami, a novináři s ní vesměs nechtějí mít nic společného. Jak to doopravdy je, nevíme,“ vysvětluje redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Do opozičních skupin se však zřejmě lidé spolupracující s režimem prezidenta Vladimira Putina infiltrovat skutečně snaží. „V poslední době pozoruji a cítím velkou nedůvěru různých ruských emigrantských skupin mezi sebou. Opravdu se podezírají a nejsou schopny spolupracovat především kvůli obavám, že jsou mezi nimi agenti,“ popisuje Procházková.

Vlídné zacházení ruského režimu

Ovsjannikovové lidé v komentářích na sociálních sítích často také připomínají, že se v Rusku nikomu nedostává tak „vlídného“ zacházení jako právě jí. Podle ruské lidskoprávní organizace OVD-info bylo od začátku invaze na Ukrajinu zadrženo za její odsuzování víc než šestnáct tisíc Rusů. Proti většině zasáhla policie násilně, a to velmi záhy, co se lidé k protestu odhodlali.

Procházková ale připomíná, že tvrdý postup ruských úřadů vůči opozici není pravidlem. Ne každý kritik invaze na Ukrajinu se podle ní dostane do vězení a jako příklad uvádí historika Andreje Zubova, který může v Rusku normálně působit.

Ruskou novinářku navíc čekají další soudy, včetně sporu s manželem o péči o jejich děti. Podle Procházkové má proto ruský režim stále způsoby, jak se Ovsjannikovové pomstít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 13 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...