Novinářka Ovsjannikovová dostala pokutu za pomlouvání ruské armády

Nahrávám video

Soud v Moskvě vyměřil pokutu v přepočtu dvacet tisíc korun novinářce Marině Ovsjannikovové za to, že hanobila ruskou armádu svými protesty proti válečnému tažení na Ukrajině. Ovsjannikovovou nicméně kritizuje i protiputinovská opozice, která ji podezřívá ze spolupráce s režimem.

„Zastavte válku. Nevěřte propagandě, tady vám lžou, Rusové jsou proti válce,“ bylo napsáno na plakátu, který Ovsjannikovová v polovině března ukázala ruské veřejnosti během večerních zpráv na Prvním kanále.

Poslední protest novinářky původem z ukrajinské Oděsy se odehrál před zdmi Kremlu, kde upozorňovala na děti zabité během války na Ukrajině. Policie ji zadržela jen dočasně a prokuratura ji údajně obvinila z diskreditace ruské armády, kritizování vpádu na Ukrajinu a nejvyššího velitele, tedy Vladimira Putina.

„Během čtrnáct hodin dlouhého výslechu nikdo nemohl uvěřit, že to bylo jen moje rozhodnutí. Pořád se mě ptali, pro jaké tajné služby pracuji,“ prohlásila po propuštění ruská novinářka. Za svým si stála i před soudem v Moskvě. „Vůbec nechápu, jak jsem mohla zdiskreditovat (ruskou) armádu tím, že jsem řekla, že tato válka je největším zločinem jednadvacátého století,“ argumentovala.

Podezřelá ze všech stran

V současnosti pracuje pro německý Welt. Jako korespondentka se díky tomu dostala i na Ukrajinu. Když ale dorazila do Kyjeva, popsala, jak ji západní i ukrajinští novináři prakticky vyhnali jako propagandistku a ruskou agentku. Pochybnosti o jejích úmyslech má i ukrajinská vláda.

„Měl bych otázku, a to i pro toto německé médium, jak pro vás tato novinářka může pracovat? Splňuje vaše standardy tím, že tak dlouho pracovala pro propagandistický První kanál? A co dělala na Ukrajině, je také dobrá otázka,“ zajímal se ukrajinský ministr kultury a informační politiky Oleksandr Tkačenko.

„Ona je podezřelá doslova ze všech stran. Západní kolegové ji podezírají z toho, že je nastrčená ruskými tajnými službami. Ruská strana ji podezírá z toho, že je nastrčená západními tajnými službami, a novináři s ní vesměs nechtějí mít nic společného. Jak to doopravdy je, nevíme,“ vysvětluje redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Do opozičních skupin se však zřejmě lidé spolupracující s režimem prezidenta Vladimira Putina infiltrovat skutečně snaží. „V poslední době pozoruji a cítím velkou nedůvěru různých ruských emigrantských skupin mezi sebou. Opravdu se podezírají a nejsou schopny spolupracovat především kvůli obavám, že jsou mezi nimi agenti,“ popisuje Procházková.

Vlídné zacházení ruského režimu

Ovsjannikovové lidé v komentářích na sociálních sítích často také připomínají, že se v Rusku nikomu nedostává tak „vlídného“ zacházení jako právě jí. Podle ruské lidskoprávní organizace OVD-info bylo od začátku invaze na Ukrajinu zadrženo za její odsuzování víc než šestnáct tisíc Rusů. Proti většině zasáhla policie násilně, a to velmi záhy, co se lidé k protestu odhodlali.

Procházková ale připomíná, že tvrdý postup ruských úřadů vůči opozici není pravidlem. Ne každý kritik invaze na Ukrajinu se podle ní dostane do vězení a jako příklad uvádí historika Andreje Zubova, který může v Rusku normálně působit.

Ruskou novinářku navíc čekají další soudy, včetně sporu s manželem o péči o jejich děti. Podle Procházkové má proto ruský režim stále způsoby, jak se Ovsjannikovové pomstít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...