Nová vláda premiéra Conteho získala důvěru i v italském Senátu

Po dolní komoře také horní komora italského parlamentu, Senát, vyslovila v úterý večer důvěru novému kabinetu premiéra Giuseppa Conteho. Vládu vytvořila koalice protestního Hnutí pěti hvězd (M5S) a levostředové Demokratické strany (PD). Podle agentury Reuters výsledek hlasování znamená, že se Conte může oficiálně ujmout úřadu.

V italském politickém systému jsou obě komory parlamentu ústavně rovnocenné, a proto se vláda musí o důvěru ucházet v obou. Za Conteho vládu se v úterý postavilo 169 senátorů, proti jich bylo 133. To Contemu dává v 321členném Senátu většinu osmi zákonodárců. Podle Reuters může mít vláda v případě budoucího hlasování o kontroverzních tématech, jako je imigrace, potíže zajistit pro své návrhy dostatek hlasů. Naproti tomu v Poslanecké sněmovně disponuje nová vláda pohodlnou většinou.

Jde už o druhý Conteho kabinet. Ten první se rozpadl v srpnu po roztržce mezi M5S a tehdejším koaličním partnerem, krajně pravicovou stranou Liga exministra vnitra Mattea Salviniho. Důvodem byly názorové neshody a Salviniho snaha vytěžit v předčasných volbách z narůstající popularity Ligy. M5S po krachu koalice začala vyjednávat s PD, která Ligu v kabinetu nahradila.

Úternímu hlasování předcházela vyhrocená debata a Conte, bezpartijní profesor práv, si v obvykle poklidném Senátu vyměnil se Salvinim řadu ostrých vyjádření. „Premiére Conte, nezávidím vám,“ řekl Salvini. „Svou pozici jste získal zradou. Nemohl jsem tam (v Senátu) sedět ani 15 minut. Nemám moc, ale mám důstojnost a náklonnost italského lidu,“ řekl Salvini. 

Conte uvedl, že při „jednostranném a svévolném“ pokusu o vyvolání předčasných voleb se Salvini choval s „arogancí a malou znalostí ústavního práva“.

Podle posledních průzkumů popularita Salviniho Ligy od vypuknutí srpnové vládní krize klesla o několik procentních bodů, stále je však přibližně s 33 procenty nejsilnější stranou v Itálii. Podpora M5S a PD se pohybuje kolem 21, respektive 22 procent.

Nová italská vláda s proevropskou PD chce více spolupracovat s Evropskou unií, týkat se to má zejména oblasti imigrace a státního rozpočtu. Tím se Conte vymezil proti Salvinimu, který v těchto tématech zastával výrazně konfrontační přístup. Na domácím poli představil premiér plán reforem, včetně zavedení nepodmíněného základního příjmu pro chudé Italy či snížení počtu poslanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...