Gordana Siljanovská-Davkovová, nově zvolená prezidentka Severní Makedonie, vyvolala malou mezinárodní bouři. V inauguračním projevu totiž opakovaně nazývala svou vlast pouze Makedonií, čímž oživila téměř třicetiletý spor se sousedním Řeckem kvůli stejnojmenné řecké provincii, který až v roce 2019 ukončila dvoustranná dohoda. Prezidentku za to pokárala i Evropská unie.
Právnička, politička a univerzitní profesorka na penzi je první ženou v čele Severní Makedonie od vyhlášení nezávislosti v roce 1991. Ve volbách získala 65 procent hlasů a porazila dosavadního prezidenta Steva Pendarovského. Úřadu se chopila den po 71. narozeninách.
„Prohlašuji, že budu vykonávat úřad prezidentky Makedonie svědomitě a odpovědně, že budu respektovat ústavu a zákony a že budu chránit svrchovanost, územní celistvost a nezávislost Makedonie,“ prohlásila Siljanovska-Davkovová před poslanci a hosty slavnostního ceremoniálu.
Balkánská země vedla spor se sousedním Řeckem mnoho let. Až v roce 2019 došlo na kompromisní řešení v rámci dohod z Prespy, v jejichž důsledku se země přejmenovala na Severní Makedonii. Odměnou byl vstup do NATO a příslib, že Athény podpoří členství souseda v Evropské unii, které je stále v nedohlednu. Předsedkyně EU Ursula von der Leyenová nyní pohrozila, že má-li Severní Makedonie do Unie někdy vstoupit, musí uzavřené smlouvy ctít.
„Provokativní rozhodnutí nové prezidentky Severní Makedonie porušit oficiální znění přísahy a nazývat svou zemi jiným jménem je nezákonné a nepřípustné,“ zdůraznil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.
Vadí i dohoda s Bulharskem
Siljanovska-Davkovová ale přesně plní očekávání svých voličů. V kampani ji navíc podpořila konzervativní strana, která dohody z Prespy odmítá. Její působení v čele Severní Makedonie může mít důsledky i pro zahraničněpolitickou orientaci země.
Prezidentka totiž odmítá také proevropskými sociálními demokraty navrhované změny ústavy, kterými Bulharsko podmiňuje zahájení přístupových rozhovorů Severní Makedonie s Evropskou unií. Spor se týká začlenění zmínky o bulharské menšině do severomakedonské ústavy.
Siljanovská-Davkovová se sice vyslovila pro členství své země v EU, ale jen pokud to nepoškodí „makedonské státní a národní zájmy“.
Název Severní Makedonie je však součástí tamní ústavy. Severomakedonské ministerstvo zahraničí později uvedlo, že země se zavazuje k jednoznačnému dodržování ústavy i všech mezinárodních závazků.
