Notre-Dame před dvěma roky postihl velký požár. Obnova má být hotova v roce 2024

Nahrávám video
Studio 6: Jan Šmíd ohledně rekonstrukce chrámu Notre-Dame
Zdroj: ČT24

Uplynuly přesně dva roky od požáru pařížské katedrály Notre-Dame. Slavná středověká památka byla 15. dubna roku 2019 poničená natolik, že nebyla daleko od naprostého zhroucení. Oheň tehdy podle vyšetřovatelů nevznikl úmyslně. Za požár mohl nejspíš elektrický zkrat nebo špatně uhašená cigareta. Podle ministryně kultury Roselyne Bachelotové se památka otevře veřejnosti v roce 2024. Poničený chrám během čtvrtka navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Slib ohledně roku 2024 bude dodržen,“ řekl prezident Macron listu Le Parisien. Dále potvrdil, že na obnově katedrály se bude podílet francouzský stát. Hlava státu si přišla prohlédnout postupující stavební práce. Zatímco proces samotné obnovy katedrály má začít v létě 2021, prioritou pracovníků bylo zatím zjistit, zda je statika chrámu v pořádku a nespadne.

Dělníci po neštěstí vyztužili opěrné pilíře, stabilizovali zvonice a instalovali stovky pohybových čidel. Je to součást už téměř dokončeného úsilí o zabezpečení stavby před rekonstrukcí. „Trvalo to nějakou dobu, názory se různily a někteří z odborníků měli pesimistický pohled. Přesto se ukázalo, že statika to vydržela,“ popsal stabilizační práce zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd.

Podle něho poté následovaly další posloupné kroky, jako je například odstraňování lešení. V současné době začínají další práce, a to především na klenbě chrámu, vnitřek katedrály tak připomíná spíše staveniště. „Bavili jsme se s těmi, kteří v chrámu sloužili mši na Vánoce. Říkali, že museli výrazně zredukovat tým, nosit přilby a dávat velký pozor. Zároveň byli instruováni, aby v chrámu nechodili ani o pár kroků dál. To místo je ještě improvizované,“ řekl zpravodaj.

Stromy z celé Francie na chrámovou klenbu

Šmíd připomněl, že poměrně nedávno se vybíraly stromy na klenbu katedrály. Na opravu jich je potřeba až dva tisíce, tloušťka kmenů by navíc měla být jeden metr v průměru. Vybraly se stromy, které jsou zhruba 150 let staré a pocházet by přitom měly z celé Francie. Každý z tamních regionů chtěl tehdy na opravu katedrály přispět těmi svými. Dřevo na klenbu by mělo schnout alespoň osmnáct měsíců, aby splňovalo patřičnou vlhkost.

Proti vykácení stromů protestuje ekologické sdružení Robin des Bois, které již dříve podalo žalobu kvůli tomu, že úřady dostatečně neochránily obyvatele před nadměrnými emisemi způsobenými požárem v roce 2019. Rekonstrukci podle plánů z 19. století za použití dřeva a olova považuje mluvčí sdružení Jacky Bonnemains za „přežitek“.

Katedrála si do jisté míry zachová původní podobu

V současné době to vypadá, že rekonstrukce navíc začne i navzdory koronavirové pandemii. „Práce zbrzdily akorát nepříjemnosti ohledně olova, které se vyskytovalo v okolí. Všechny to znepokojovalo a byly kvůli němu zavřeny i školy,“ popsal Šmíd.

Katedrála podle zpravodaje bude vypadat zhruba stejně jako předtím. Alespoň zvenčí údajně nebude nic poznat. Francouzi v minulosti zavrhli moderní návrh rekonstrukce, který počítal se skleněnou věží. Ačkoli nakonec při navrhování zvítězil konzervativnější postoj, během rekonstrukce budou použity moderní postupy i technika.

Bachelotová: Dary na opravu chrámu stačí

Dary a přísliby darů na pokračování opravy Notre-Dame a stavebních prací stačí, prohlásila během čtvrtka ve francouzském Senátu ministryně kultury Roselyne Bachelotová. Mezinárodní sbírka zatím přijala dary a přísliby v hodnotě 833 milionů eur (21,6 miliardy korun).

„Mohu vám říct, že katedrála Notre-Dame v Paříži se znovu otevře v roce 2024,“ potvrdila ministryně termín, který si po požáru vytyčil za cíl prezident Macron. Bachelotová odmítla názor, že vybrané prostředky na celkovou opravu katedrály nestačí, i opačnou domněnku, že prostředků je moc. „Vybraná částka nám umožňuje v klidu pokračovat ve stavebních pracích,“ uvedla. 

Katedrála Notre-Dame
Zdroj: ČT24/BBC/Wikipedia.org

Jean-Louis Georgelin, který dohlíží na renovaci památky, řekl pro rozhlasovou stanici France Inter, že financování obnovy zatím nepředstavovalo problém. „Budeme potřebovat, aby lidé nadále peníze poskytovali, protože to je práce bez konce,“ dodal Georgelin.

Pařížská katedrála začala hořet před dvěma roky, 15. dubna večer. Než ji hasiči následujícího dne nad ránem uhasili, zničil oheň střechu, krov a špičatou věžičku z 19. století, takzvaný sanktusník. Oheň zřejmě způsobil elektrický zkrat nebo špatně uhašený cigaretový nedopalek. Podle vyšetřovatelů chrám nikdo nezapálil úmyslně.

O požáru se natáčí film

Francouzský režisér Jean-Jacques Annaud chce natočit film o požáru Notre-Dame. V minulosti proto vyzval očité svědky pohromy z celého světa, aby mu poskytli amatérské záběry. „Snímek bude hraný, přestože se režisér snaží najít původní materiál. V Saint-Denis se točily některé scény, které by měly do určité míry ukázat, jak budova hořela. Studiová část by měla být prolnuta se záběry amatérských nadšenců,“ uvedl Šmíd.

Herci se na své role připravovali tak, že trávili čas se záchranáři. „Chtěli vědět, jak vypadá jejich denní režim, a účastnili se dokonce některých požárnických akcí. Jde o kvalifikované herce, kteří by měli hrát, jak se přesně co stalo,“ dodal novinář.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Dva roky od požáru Notre-Dame
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 44 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...