„Nikdo nehlasoval pro diktaturu.“ Britové protestovali proti kroku premiéra Johnsona

Tisíce lidí ve Velké Británii protestovaly proti rozhodnutí premiéra Borise Johnsona, který tento týden ohlásil několikatýdenní přerušení práce britského parlamentu před říjnovým termínem brexitu. Demonstranti se shromáždili nedaleko Johnsonova sídla v Downing Street 10 v centru Londýna, ale například i v Belfastu, Yorku a v dalších městech.

V britské metropoli se sešlo asi 10 tisíc protestujících, kteří vykřikovali hesla jako „Borisi Johnsone, styď se!“. Někteří drželi transparenty s nápisem „Zastavte puč!“ poukazujícím na to, že považují premiérův krok za ohrožení demokracie.

Podle organizátorů se měly protesty uskutečnit na více než třiceti místech po celé Anglii, Skotsku, ve Walesu i v Severním Irsku.

Corbyn: Johnsona nezvolili lidé, nemá mandát přerušit parlament

Vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn vyzval stoupence strany, aby se protestů zúčastnili ve velkém. Tisícům přítomných na shromáždění ve skotském Glasgow řekl, že vzkaz Johnsonovi je jednoduchý: „V žádném případě. Je to náš parlament.“ Johnson, který se stal premiérem po hlasování konzervativců, nikoli po parlamentních volbách, nemá podle Corbyna mandát k přerušení práce parlamentu či k tomu, aby nechal zemi odejít z Evropské unie bez dohody.

V západoanglickém Exeteru se demonstrace zúčastnila i 55letá lékárnice Bridie Waltonová, která prohlásila, že šlo o její vůbec první demonstraci v životě. „Nikdo nehlasoval pro diktaturu,“ svěřila se agentuře AP a odsoudila přerušení práce parlamentu.

Londýnská demonstrace proti premiéru Johnsonovi
Zdroj: Reuters/Henry Nicholls
"Zastavte puč," zní nápis na jednom z transparentů
Zdroj: PETER NICHOLLS/Reuters

Johnson vyvolal na domácí politické scéně pobouření, když oznámil několikatýdenní přerušení práce britského parlamentu před termínem brexitu, který je 31. října. Kritici se snaží tento krok zvrátit soudní cestou, například soud ve skotském Edinburghu ale zablokování parlamentu odmítl předběžně zakázat.

Královna Alžběta II. ve středu na doporučení předsedy vlády nařídila, aby byla ve druhém zářijovém týdnu ukončena aktuální parlamentní schůze, přičemž nová má začít 14. října.

Na konci října má Británie vystoupit z EU, ať už s brexitovou dohodou, nebo bez ní, a nařízená parlamentní pauza tedy značně omezí zákonodárcům prostor na to, aby do brexitového procesu zasáhli. Řada poslanců ale dává najevo odhodlání konat, jakmile se sejdou po letní přestávce, což bude v úterý 3. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...