Nezletilé migranty z tábora Moria si rozdělí deset evropských zemí. Nejvíc jich přijmou Německo a Francie

Čtyři sta nezletilých migrantů z řeckého uprchlického tábora Moria, který tento týden zničil požár, si mezi sebe rozdělí devět zemí Evropské unie a Švýcarsko. V pátek to uvedl německý ministr vnitra Horst Seehofer. Německo podle něj ještě jedná s dalšími unijními státy, které by se mohly k přesidlovacímu projektu připojit, informovala agentura DPA.

Kromě Francie a Německa, které se na projektu původně dohodly, se zatím rozhodlo zapojit sedm členských zemí Evropské unie: Finsko, Lucembursko, Belgie, Chorvatsko, Slovinsko, Nizozemsko a Portugalsko. Nezletilé migranty z Morie chce přijmout také Švýcarsko, které členem EU není. „Vedeme jednaní i s dalšími,“ dodal ministr Seehofer.

Většinu ze 400 nezletilých migrantů, které chtějí země z Morie převézt, přijmou Německo a Francie. Každá z těchto zemí by měla poskytnout útočiště 100 až 150 migrantům. Zbylých osm zemí si jich tak rozdělí asi 100 až 200. 

Český premiér Andrej Babiš před odletem na summit předsedů vlád zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) do Polska uvedl, že takovou aktuální informaci nemá. „Určitě to probereme i dneska na V4, budeme to řešit na Evropské radě,“ poznamenal v pátek. „Ale zeptám se, jestli kolegové z vlády dostali nějaký požadavek nebo jak se k tomu staví,“ dodal Babiš.

Čtyři stovky nezletilých migrantů, kterých se projekt přesídlení týká, jsou podle agentury AFP již v pevninské části Řecka. 

Zatím není jasné, o kterých osmi dalších zemích Seehofer mluvil. Agentura AFP se zmiňuje o Nizozemsku, podle agentury ANSA podporu projektu vyjádřil také italský premiér Giuseppe Conte.

Dva požáry

Tábor Moria na ostrově Lesbos zachvátily plameny nejprve v noci na středu. Podle ministra pro migraci Notise Mitarakise požár založili sami obyvatelé kvůli karanténním požadavkům. Ve středu večer vypukl další požár, který se podařilo hasičům uhasit, ale zničil i to, co z tábora zůstalo po předchozím ohni. I druhý z požárů byl podle řeckých úřadů založen úmyslně.

Tábor byl domovem více než 12 tisíc lidí z Blízkého východu, Afriky a Asie, kteří uprchli kvůli chudobě a konfliktům ve svých domovských zemích. Kapacitu měl jen pro něco přes 2750 osob a humanitární organizace dlouhodobě upozorňovaly na mizerné podmínky, v jakých tam migranti žijí.

Řecká vláda posílá na Lesbos stany

Po požáru tak tráví tisíce obyvatel tábora noci pod širým nebem, a to včetně rodin s nemluvňaty a malými dětmi. Lidé přespávají volně venku, na silnicích nebo dokonce na hřbitově. Střeží je při tom policie, protože osazenstvo tábora je kvůli výskytu nákazy v povinné karanténě. „Jsme dva dny na silnici, žádná voda, žádné jídlo, v noci velká zima,“ řekla agentuře Reuters pětadvacetiletá Afghánka Zohra.

Na mnoha místech podle AP migranti zatím poklidně demonstrují a žádají, aby je řecké bezpečnostní složky nechaly projít alespoň směrem k přístavu Mitilini a posléze opustit ostrov.

Agentura DPA uvedla, že řecká vláda chce na Lesbu zřídit dočasný tábor v prostoru cvičné střelnice armády. Kvůli možné nepřátelské reakci obyvatel a samotných migrantů prý z Atén na ostrov zamířily policejní posily, k dispozici je i vodní dělo. Vláda také začala s distribucí stanů, aby měli migranti alespoň dočasně kam složit hlavu. Pomoc má poskytnout i trajekt,  který kotví v přístavu Mytilene.

Snahy vládních úředníků ale naráží na odpor místních. Podle nich se z dočasného tábořiště časem stane trvalé a problém s přetlakem migrantů se bude opakovat.

„Je to tragická příležitost, aby migranti odjeli… Moria je nestvůrnost,“ řekl Reuters zástupce místní správy Dimitris Kursubas. O definitivní uzavření tábora Moria usiluje podle serveru The Greek Reporter i Stratis Kytelis, starosta správního střediska ostrova, města Mytilene. Podle něj by na ostrově už nemělo dál fungovat žádné přijímací středisko pro uprchlíky.

Místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas v pátek prohlásil, že „Moria již neexistuje“. S pomocí EU by nyní Řecko mělo vybudovat nové, moderní zařízení, v němž bude azylové řízení mnohem rychlejší.

Schinas rovněž zdůraznil, že Evropská komise hodlá 30. září představit nový pakt pro migraci. Jeho cílem bude ukončit léta sporů ohledně toho, které země mají být zodpovědné za zvládnutí přílivu migrantů a zda jejich partneři mají povinnost jim pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 11 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 23 hhodinami
Načítání...