Nepřízně počasí se nebojím, říká veslař, který se znova pokusí přeplout z USA přes Atlantik do Evropy

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Na člunu s vesly a bez motoru jen sám s vlastními silami se pokusil Milan Světlík přeplout ze Spojených států přes Atlantik do Evropy. Zdolal skoro tisíc kilometrů, když přišla několikadenní bouře, a tak se o to samé pokusí za pár měsíců znova. A jak uvedl v pořadu Události, komentáře, největší obavu nemá z počasí, ale ze selhání techniky.

Veslař Milan Světlík pochází z Náchoda, ale žije v New Yorku, živí se jako projektant, ale možná raději, anebo minimálně stejně rád než pracovní cíle zdolává dobrodružné mise. Zdolat – a navíc sám – Atlantik od břehů USA až do Evropy představuje pro něho obrovskou výzvu.

„Vždycky jsem byl dobrodružné povahy a chtěl jsem si něco dokázat ještě předtím, než zestárnu a nebudu mít síly,“ vysvětluje. A nápad převeslovat oceán přišel podle něho vlastně náhodou, původně přemýšlel spíše o tom, že by zdolal Himaláje. „Ale jak jsem zjistil, že něco takového je v podstatě možné nebo existuje (možnost veslovat přes oceán), tak jsem se pro to nadchl – a dá se říct, že jsem se tak nějak instantně bezprostředně rozhodl,“ popisuje.

Plavba potrvá tři až čtyři měsíce

Tři měsíce mu trvalo, než se rozhodl definitivně, a pak už začal vyhledávat vše, co je k takovému kroku potřeba, tedy nejen věci, ale také kontakty, informace a nakonec koupil i veslici. A zhruba stejnou dobu – tři až čtyři měsíce  – mu bude trvat i to, než se skutečně ze Spojených států do Evropy na veslici dostane. Připravit se však na tak dlouhou dobu o samotě se podle Světlíka příliš nedá, nasimulovat podobně extrémní podmínky, kdy zhruba dvanáct i více hodin denně je potřeba veslovat, není možné. 

„Myslím si, že to je jedna z věcí, kterou člověk asi musí mít v sobě. Pochopitelně, pokud to nezkusí a není na oceánu, tak to asi neví a nezjistí, což samozřejmě byl i můj případ letos. I když se znám a myslel jsem si, že to problém nebude, tak jsem nemohl vědět, jakým způsobem to na mě bude působit,“ přibližuje. Nakonec to však pro něj problém nepředstavovalo, naopak. „Mně se tam líbilo, vyhovovalo mi to, takže se na to už těším,“ dodává.

Nepřízně počasí se nebojí

Lidí, kteří úspěšně zdolali stejným způsobem Antantik, není s ohledem na náročnost plavby mnoho. Světlík počítá například s tím, že se zhruba třicetkrát za cestu převrátí. Do plánovaného vyplutí z New Yorku mu teď zbývá něco přes čtyři měsíce.

Počasí mu obecně tolik strarostí nedělá, i když umí být děsivé, jak říká. „Někdy to není sranda. Ale právě letos jsem si vyzkoušel, že se dá zvládnout i velmi špatné počasí, které může člověku přinést určité obavy,“ vypráví. Strach má však z případného selhání techniky. Například filtru na vodu, se kterým měl už problémy letos.

„Mám samozřejmě i záložní, ale určitě bych byl radši, kdyby fungoval hlavní. A potom samozřejmě také baterie, vysílačka, nabíjení, solární panely a všeobecně ta loď, její funkce, vesla,“ popisuje. Naopak úrazů nebo zdravotních problémů se tolik neobává. „Byl jsem tam letos 37 dní a musím zaklepat, že se mně nic nestalo,“ dodává.

Než přijde pomoc, může to tvat dva až tři dny

Pokud by se přesto dostal do potíží, má k dispozici spojení přes satelit. „Mám v podstatě takové malé rádio, které vysílá přes vysílačku, přes satelit a je spojené s mým telefonem přes aplikaci. To znamená, že jsem schopný relativně rychle si přímo zavolat, spojit se,“ vysvěluje.

A kdyby i to selhalo, pak má další možnost – „beacon“. „Je to v podstatě vysílač. Když se mi něco stane, nebudu moct třeba mluvit nebo se zraním, tak jsem schopný jenom tlačítkem nebo odlomením pojistky pustit signál a ten se vyšle přes satelit k nejbližší lodi nebo do záchranného střediska na pevnině. Tam automaticky budou vědět moji přesnou polohu, i když nebudou vědět, co se mi konkrétně stalo,“ vysvěluje.

Jak dlouho pak skutečně potrvá, než pomoc přijde, je ale podle něho už otázkou. „Když budu uprostřed Atlantiku, tak to může trvat dva a půl až tři dny,“ dodává však s tím, že to je věc, se kterou prostě počítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...