Neoficiální dokument slovinské vlády navrhuje překreslení hranic na Balkáně

Slovinská média zveřejnila široce diskutovaný neoficiální vládní dokument adresovaný Evropské unii, v němž dosud neznámý autor navrhuje překreslení hranic na západním Balkáně coby řešení nejpalčivějších problémů tohoto regionu. Předestírá mimo jiné možnost sjednocení Albánie s Kosovem či rozpad Bosny a Hercegoviny. Idea vyvolala v Sarajevu pobouření.

Takzvaný non-paper, neoficiální dokument určený pro uzavřenou debatu, zveřejnil po dnech mediálních spekulací investigativní server Necenzurirano.si. Podle něj byl v únoru adresován šéfovi Evropské rady Charlesi Michelovi, jehož kancelář nicméně přijetí listiny dosud nepotvrdila. Zpravodajský portál dále uvedl, že na tvorbě dokumentu se podílelo také Maďarsko a že v Bruselu zacházejí s dokumentem jako návrhem Slovinska, protože se na jeho distribuci podílela kancelář premiéra Janeze Janši.

Materiál hodnotí jako základní problém regionu nevyřešenou „národnostní otázku“ Srbů, Albánců a Chorvatů, která Srbsku, Bosně a Kosovu de facto znemožňuje úspěšnou integraci do EU. Za možné řešení označuje sjednocení dvou z většiny etnicky albánských států Albánie a Kosova, přičemž severní část Kosova by získala autonomní status po vzoru italského Jižního Tyrolska.

Předpokládá také rozpad Bosny, jejíž srbská část – Republika srbská – by se připojila k Srbsku. Jednalo by se o předpoklad, aby se Bělehrad smířil se ztrátou Kosova, které jednostranně vyhlásilo nezávislost v roce 2008. Bosenské oblasti s většinovým chorvatským obyvatelstvem by se buď připojily k Chorvatsku, nebo získaly „jihotyrolskou“ formu autonomie. Bosňáci (dříve Muslimové) by tímto získali „nezávislý funkční stát“.

Janša existenci anglicky psaného materiálu s názvem „Západní Balkán – cesta kupředu“ odmítl výslovně komentovat, přímo ho ale nepopřel.

Složitá Bosna

Zprávy o slovinském non-paperu vzbudily v Bosně vlnu nevole, kritizovali ho především činitelé z řad Bosňáků a Chorvatů. Bosenské předsednictvo si kvůli tomu v pondělí předvolalo slovinskou velvyslankyni.

Bosna se po krvavé občanské válce v letech 1992 až 1995 potýká s jen obtížně fungujícím politickým systémem, v němž dominují nacionalistické strany tří hlavních národů – Bosňáků, Srbů a Chorvatů. Zatímco z úst bosenskosrbského předáka Milorada Dodika pravidelně zaznívají úvahy o vyhlášení samostatnosti Republiky srbské, bosenští Chorvaté se dožadují většího stupně autonomie. Většina početně nejsilnějších Bosňáků by si naopak přála co nejvíce centralizovaný stát.

Prezident Slovinska Borut Pahor se podle bosenských médií při návštěvě Bosny začátkem března místních politiků ptal, zda je možný rozpad země mírovým způsobem. V pátek Pahor podle agentury APA uvedl, že před touto ideou varuje a považuje ji za „naivní a nebezpečnou“, neboť změna hranic na Balkáně by se neobešla bez válečného konfliktu.

Unijní diplomaté podle slovinských médií označili možné překreslování hranic na Balkáně za „špatný nápad, který by mohl otevřít Pandořinu skříňku“ v podobě obnovení ozbrojených konfliktů. Ideu jednoznačně odsoudily také Spojené státy a Chorvatsko, které se postavily za zachování teritoriální integrity Bosny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 29 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 31 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...