Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že Německo až do odvolání neschválí žádný další vývoz vojenského vybavení do Izraele, které by mohlo být použito při ofenzivě v Pásmu Gazy. Reaguje tím na rozhodnutí bezpečnostního kabinetu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě, píše agentura Reuters.
Merz připustil, že Izrael má právo odzbrojit teroristické hnutí Hamás, které v Gaze fakticky vládne, a usilovat o propuštění izraelských rukojmí. Cílevědomá jednání o příměří a propuštění rukojmí jsou pro Berlín nejvyšší prioritou, řekl kancléř. Dodal, že Hamás nesmí hrát žádnou roli v budoucnosti Pásma Gazy. „Německá vláda má za to, že ještě tvrdší vojenské akce v Pásmu Gazy, o nichž včera večer rozhodla izraelská vláda, čím dál tím více ztěžují dosažení těchto cílů,“ uvedl Merz ve svém prohlášení.
„Za těchto okolností německá vláda do odvolání neschválí žádný vývoz vojenského vybavení, které by mohlo být použito v Pásmu Gazy,“ řekl kancléř. Německo je přitom desítky let blízkým spojencem Izraele.
Německá vláda je i nadále hluboce znepokojena utrpením civilistů v Gaze, připomněl Merz a vyzval Jeruzalém, aby umožnil lepší přístup humanitární pomoci do Pásma Gazy pro OSN a další nevládní organizace. Zdůraznil, že Izrael musí i nadále komplexně a udržitelně řešit humanitární situaci v oblasti. V prohlášení také vyzval izraelskou vládu, aby nepodnikala žádné další kroky směřující k anexi Západního břehu. Tuto oblast židovský stát dlouhodobě okupuje.
Agentura DPA upozornila, že spolková vláda kroky izraelského kabinetu v Pásmu Gazy kritizovala dlouhodobě, nyní ale slova poprvé proměnila v činy. Zastavit vývoz zbraní do Izraele německý kabinet dosud odmítal.
Od začátku konfliktu do 13. května 2025 bylo povoleno dodat do Izraele zbraně a vojenské vybavení v hodnotě 485,1 milionu eur (asi 12 miliard korun), uvedlo před nedávnem podle agentury DPA německé ministerstvo financí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je podle prohlášení své kanceláře zklamaný rozhodnutím Německa pozastavit vývoz zbraní. Na sociálních sítích uvedl, že cílem není Gazu okupovat, ale „osvobodit ji od Hamásu“. Tato slova podle Reuters zopakoval i Merzovi. „Gaza bude demilitarizována a bude zřízena mírová civilní správa, která nebude palestinskou samosprávou, hnutím Hamás ani žádnou jinou teroristickou organizací. To pomůže osvobodit naše rukojmí a zajistí, že Gaza v budoucnu nebude představovat hrozbu pro Izrael,“ uvedl Netanjahu.
Izraelský bezpečnostní kabinet o převzetí kontroly nad městem Gaza na severu enklávy rozhodl v noci na pátek po mnoha hodinách jednání. Cílem rozhodnutí je úplná porážka Hamásu. Ten stále drží v oblasti desítky rukojmí ze 7. října 2023, při němž ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli. Jeruzalém se domnívá, že kolem dvaceti osob by mohlo být ještě naživu. Teroristé nedávno zveřejnili video s jedním z izraelských vojáků, který si zřejmě kopal vlastní hrob.
Rozhodnutí Izraele odmítají Británie či Španělsko
Schválený plán eskalovat ofenzivu v Gaze je „špatný“, míní britský premiér Keir Starmer, který vyzval Jeruzalém k okamžitému přehodnocení postoje. „Tato akce nepovede ke konci konfliktu ani nepomůže k propuštění rukojmí. Přinese jen další krveprolití. Humanitární krize v Gaze se každý den zhoršuje a lidé zajatí Hamásem jsou drženi v otřesných a nelidských podmínkách,“ upozornil Starmer.
Britský premiér, který už dříve avizoval, že jeho země by mohla v září uznat Stát Palestina, apeloval na obě strany, aby zasedly k jednacímu stolu a zajistily příměří. „Naše poselství je jasné: diplomatické řešení je možné, ale obě strany se musí odklonit od cesty zkázy,“ zdůraznil.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot uvedl, že Paříž odsuzuje izraelský plán okupace Gazy. Operace by podle něj zhoršila už tak katastrofickou situaci.
Australská ministryně zahraničí Penny Wongová v prohlášení uvedla, že „Austrálie vyzývá Izrael, aby se touto cestou nevydal, protože by to jen zhoršilo humanitární katastrofu v Gaze.“ I ona volá po klidu zbraní a navýšení objemu humanitární pomoci enklávě.
„Řešení založené na existenci dvou států je jedinou cestou k zajištění trvalého míru – palestinského státu a Státu Izrael, které budou žít vedle sebe v míru a bezpečí v rámci mezinárodně uznaných hranic,“ konstatovala Wongová. Australský ministr životního prostředí Murray Watt už dříve prohlásil, že vláda „důrazně odmítá násilnou okupaci Gazy“.
Také Španělsko důrazně odsuzuje rozhodnutí izraelské vlády eskalovat vojenskou okupaci Gazy, uvedl podle AFP ministr zahraničí José Manuel Albares s tím, že to způsobí další zkázu a utrpení. Zároveň vyzval k trvalému příměří, masivnímu přísunu humanitární pomoci a propuštění všech rukojmí.
Plán Netanjahuovy vlády je chybným krokem, který nepomůže zajistit návrat rukojmí ani nepřispěje ke zlepšení humanitární katastrofy v Pásmu Gazy, uvedl podle Reuters i šéf nizozemské diplomacie Caspar Veldkamp.
Belgie oznámila, že si kvůli izraelskému plánu pro Gazu předvolá jeho velvyslankyni. „Cílem je jasně vyjádřit náš naprostý nesouhlas s tímto rozhodnutím,“ uvedl belgický ministr zahraničí Maxime Prévot.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) soudí, že rozhodnutí izraelského bezpečnostního kabinetu obsadit město Gaza je riskantní krok. Prý ale nelze přehlížet to, že pokračování konfliktu je zejména způsobeno tím, že Pásmo Gazy nadále ovládají teroristé z hnutí Hamás.
Ostrá reakce Turecka
Turecko podle agentury AFP vyzvalo mezinárodní společenství, aby realizaci rozhodnutí izraelského politického vedení zabránilo. Cílem plánu je podle prohlášení turecké diplomacie „nuceně vysídlit Palestince z jejich vlastní země tím, že učiní Gazu neobyvatelnou“. Židovský stát podle Ankary musí okamžitě ukončit válku a zahájit jednání směřující k dvoustátnímu řešení.
Jordánsko ostře odsuzuje plán izraelské vlády, sdělilo podle agentury Petra tamní ministerstvo zahraničí. Plán je podle něj pokračováním politiky extremistické vlády, která systematicky útočí na civilní infrastrukturu.
K okamžitému zastavení „svých nebezpečných akcí“ Jeruzalém vyzvala Čína. „Gaza patří palestinskému lidu a je nedílnou součástí palestinského území,“ zdůraznila podle AFP čínská diplomacie.
Poslední krok vlády židovského státu odsoudila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Rozhodnutí izraelské vlády o dalším prodloužení vojenské operace v Gaze musí být přehodnoceno. Zároveň musí být propuštěna všechna rukojmí, která jsou držena v nelidských podmínkách. Humanitární pomoc musí mít okamžitý a neomezený přístup do Gazy, aby mohla doručit to, co je na místě naléhavě potřebné. Nyní je nutné uzavřít příměří,“ napsala na sociálních sítích.
Předseda Evropské rady António Costa podotkl, že tato operace spolu se vznikem dalších nelegálních izraelských osad na Západním břehu Jordánu nejen porušuje dohodu s EU z 19. července, ale také podrývá základní principy mezinárodního práva. Rozhodnutí podle něj bude mít dopady na vztahy mezi Bruselem a Jeruzalémem.
Generální tajemník OSN António Guterres prostřednictvím svého mluvčího izraelský plán převzít kontrolu nad Gazou zkritizoval a označil ho za „nebezpečnou eskalaci“. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk prohlásil, že izraelský plán musí být okamžitě zastaven, protože je v rozporu s rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora, podle něhož má židovský stát okupaci Pásma co nejdříve ukončit.
Rozhodnutí izraelské vlády okupovat město Gaza a přemístit jeho obyvatele je podle teroristického hnutí Hamás dalším válečným zločinem, který se izraelská armáda chystá spáchat. Zároveň je prý záměr potvrzením toho, že Netanjahuovi nezáleží na osudu izraelských rukojmí v Pásmu, reagovali podle agentury AFP ve zveřejněném prohlášení teroristé.
