Německá sociální demokracie zatím z vlády neodejde. Stranu povede trojice místopředsedů

Nahrávám video

Andrea Nahlesová formálně rezignovala na funkci předsedkyně německých sociálních demokratů (SPD). Stranu nyní nejspíš dočasně povede trojice dosavadních místopředsedů – šéf hesenské SPD Thorsten Schäfer-Gümbel a ministerské předsedkyně Meklenburska-Předního Pomořanska Manuela Schwesigová a Porýní-Falce Malu Dreyerová. Řádného předsedu si strana zvolí později. Už nyní sílí hlasy požadující odchod z vládní koalice s kancléřčinou konzervativní unií CDU/CSU. Dreyerová však zatím vyjádřila věrnost koaliční smlouvě.

S trojicí dočasných místopředsedů počítá návrh užšího vedení SPD, s konceptem ale ještě musí souhlasit předsednictvo strany. To ale bude zřejmě jen formalita.

Výrazně složitější se očekává výběr dlouhodobého lídra strany, která v posledních dvou celoněmeckých volbách zaznamenala dvojici svých nejhorších výsledků v dějinách spolkové republiky a nachází se v těžké krizi.

Na post, který Nahlesová opustila po tvrdé – a podle mnohých často podpásové a vyloženě nepřátelské kritice od svých spolustraníků – se totiž nikdo nehrne.

Místopředseda strany a ministr financí Olaf Scholz se už nechal slyšet, že o funkci nemá zájem. Totéž učinil dolnosaský ministerský předseda Stephan Weil.

Jako o možných kandidátkách se zatím mluví především o pětačtyřicetileté Schwesigové, s níž by do čela strany přišla mladá tvář, a o dvaačtyřicetileté starostce severoněmeckého Flensburgu Simone Langeové, která loni v souboji o funkci šéfky SPD podlehla právě Nahlesové.

Sociální demokraté musí také obsadit post šéfa poslanecké frakce, kterého se Nahlesová kvůli propadu strany v evropských volbách, v nichž SPD získala jen 15,8 procenta hlasů, oficiálně vzdá v úterý. Dočasně ji zastoupí dosavadní místopředseda poslanců SPD Rolf Mützenich.

Koalice v ohrožení? Smlouvu dodržíme, tvrdí budoucí členka vedení

Pro budoucnost Německa je ale nejdůležitější, aby si sociální demokraté vyjasnili svůj postoj ke koaliční vládě s CDU/CSU, kterou vede kancléřka Angela Merkelová (CDU).

Nespokojenost s již třetí velkou koalicí za poslední čtyři volební období je znát u veřejnosti i uvnitř SPD, kde po rozhodnutí Nahlesové místy přerůstá v otevřené volání po ukončení vládní spolupráce. Požadují to například sociální demokraté v Sasku-Anhaltsku. Možná kandidátka na předsedkyni Langeová zase chce, aby o setrvání sociální demokracie ve vládě rozhodli straníci v referendu.

Jedna z pravděpodobných dočasných spolupředsedkyň strany Dreyerová však řekla, že strana je věrná koaliční smlouvě. „Po vnitrostranickém referendu jsme se rozhodli jít do velké koalice a my smlouvy dodržujeme,“ zdůraznila. „V této velké koaliční smlouvě je také pasáž o revizní klauzuli,“ poznamenala dále v narážce na ustanovení, které počítá s tím, že strany koalice v polovině funkčního období - tedy letos na podzim - přezkoumají své dosavadní vládní působení.

Sociální demokracie se o způsobu, jakým k přezkumu dosavadní činnosti vlády přistoupí, chce dohodnout 24. června. Pokud by skutečně kabinet Merkelové opustila, čekaly by Německo podle všeho předčasné volby. Jedinou další realistickou vládní variantu – koalici CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených – už totiž vyloučili zástupci ekologické strany.

Šéfka Zelených Annalena Baerbocková koaličním uskupením vzkázala, že její strana není žádným náhradním kolem. V případě rozpadu koalice je podle ní nutné se znovu zeptat voličů. Právě Zelení, kteří teď mají rekordní podporu veřejnosti kolem 20 procent, by z předčasného hlasování mohli těžit nejvíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 26 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 35 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...