Německá ministryně vnitra chce kontroly na hranicích s Českem a Polskem, píše Welt

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová chce kvůli složité migrační situaci krátkodobě obnovit stálé hraniční kontroly na hranici s Českem a Polskem. Podle portálu welt.de to řekla v rozhovoru pro připravované nedělní vydání listu Welt am Sonntag. Faeserová přitom dosud stacionární kontroly na pomezí s Českem a Polskem odmítala jako neúčinné. Český protějšek Vít Rakušan (STAN) uvedl, že všechny další kroky včetně případných kontrol na vybraných hraničních přechodech obě země koordinují.

„Řekla, že budou schváleny stacionární kontroly spolkové policie na polské a české hranici,“ uvedl ve večerním rozhovoru s televizí Welt hlavní komentátor deníku Die Welt Jacques Schuster, který s ministryní rozhovor vedl. Portál nejprve svůj příspěvek uvedl titulkem, že Faeserová chce zřídit hraniční kontroly s Polskem a Českem, později doplnil, že kontroly mají být krátkodobé.

DPA poznamenala, že ministryně se nyní zdá být přístupná možným stacionárním kontrolám, ačkoli je dříve odmítala. „Z mého pohledu je to jedna z možností, jak tvrději bojovat proti převaděčům,“ citovala agentura z rozhovoru ministryně s nedělníkem. Spolkové ministerstvo vnitra pak na dotaz DPA ke stálým kontrolám uvedlo, že odpovídající policejní opatření prověřuje.

Komentátor Schuster připojil, že Faeserová rovněž řekla, že by chtěla nasazení německých policistů na českém území podle švýcarského vzoru. Němečtí policisté už loni působili v tramvajích a vlacích, které ze Švýcarska odjížděly do Německa.

Ministryně ve středu poslancům ve Spolkovém sněmu oznámila, že její český protějšek Rakušan souhlasil se založením společné česko-německé operační skupiny. Rakušan posléze doplnil, že spolupráce bude zaměřena zejména na boj proti převaděčství, například v otázkách společné evidence převaděčů a vzájemné výměny informací. Rozšířeno a zintenzivněno má být společné hlídkování.

Podle Rakušana Faeserová obnovení stálých kontrol neplánuje. „Dobrou zprávou je, že i v té zjitřené předvolební atmosféře v Německu spolková vláda nehodlá zavádět stabilní kontroly na česko-německých hranicích,“ řekl po rozhovoru s německou kolegyní.

Boj proti převaděčům

Rakušan pak v pátek večer na sociální síti X napsal, že kvůli zhoršující se situaci na balkánské migrační trase budou německá a česká policie intenzivně spolupracovat v boji proti převaděčům. Všechny další kroky včetně případných kontrol na vybraných hraničních přechodech oba státy koordinují.

Česká policie později dodala, že situaci denně pečlivě sleduje. „Meziroční srovnání tranzitní nelegální migrace na našem území však hovoří jasně. Letos jde zatím řádově o desítky oproti stovkám zachyceným migrantům denně v loňském roce,“ uvedla. V kontaktu jsou čeští policisté s německými i slovenskými kolegy.

V říjnu se konají zemské volby v Hesensku a Bavorsku, kde jsou migrace a hraniční kontroly velkým tématem. Konzervativní hesenský premiér Boris Rhein kontroly s Českem a Polskem požaduje, naopak rovněž konzervativní bavorský premiér Markus Söder je pro Bavorsko nechce. Söder však řekl, že pro jiné německé regiony takové kontroly mohou mít smysl. V Hesensku se sociální demokratka Faeserová uchází o premiérský úřad.

Kontroly s dalšími sousedními zeměmi

„Takovéto dodatečné kontroly musí být dobře zkombinovány s ostrahou celého pohraničí s pomocí skrytých pátrání,“ řekla Faeserová o stacionárních kontrolách. Za skrytá pátrání jsou v Německu označovány prohlídky bez konkrétních podezření, nasazováni jsou také často policisté v civilu a v neoznačených autech.

Představitelé německých regionů, mimo jiné Saska, ale také šéf opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) požadují obnovení stálých hraničních kontrol s Českem, Polskem a také Švýcarskem podle rakouského vzoru. Stálé kontroly s Rakouskem obnovilo Německo v roce 2015. Nejsou však plošné po celé délce hranic, ale pouze na vybraných přechodech. 

Faeserová následně v pátek v parlamentu oznámila, že do konce srpna v Německu požádalo o azyl 200 tisíc lidí. Není vyloučeno, že počet azylových žádostí by mohl do konce roku dosáhnout čtyř set tisíc. Německé regiony dlouhodobě hlásí, že jsou kvůli péči o migranty na pokraji svých kapacit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...