Většina v brazilském nejvyšším soudu došla k závěru, že se exprezident Jair Bolsonaro po prohře v prezidentských volbách v roce 2022 dopustil pokusu o převrat a rozvrácení demokracie v zemi. Pro takový verdikt jsou v tuto chvíli tři soudci z pěti, kteří o věci rozhodují, uvádí agentury Reuters a AFP. Jeden se vyslovil proti odsouzení a poslední se zatím nevyjádřil. O výši trestu by pak měl soud rozhodnout v následujících dnech, politikovi hrozí až čtyřicet let vězení.
„Tento trestní případ je takřka setkáním Brazílie s její minulostí, přítomností a budoucností,“ uvedla soudkyně Carmen Lúcia předtím, než hlasovala pro odsouzení krajně pravicového politika. Těmito slovy odkazovala na pokusy o svržení demokracie v historii země. Dodala, že existují dostatečné důkazy, že Bolsonaro jednal „s cílem narušit demokracii a instituce“.
Kromě pokusu o puč a rozvrácení demokracie se tři soudci rozhodli odsoudit Bolsonara také za účast v ozbrojené zločinecké organizaci a poškození vládního majetku a chráněných kulturních statků, píše Reuters.
Odlišný názor soudce Luize Fuxe, který hlasoval pro zproštění viny, by podle expertů mohl otevřít cestu k právnímu zpochybnění verdiktu, píše Reuters. Takový vývoj by mohl vést k prodloužení celého procesu až do období před prezidentskými volbami v roce 2026, kterých se chce Bolsonaro zúčastnit navzdory zákazu kandidatury, jenž mu byl uložen volebním soudem v roce 2023.
Kauza štěpí společnost
Samotná brazilská společnost je v postoji vůči kauze rozdělená. Někteří podporují proces proti bývalému prezidentovi, zatímco jiní za ním stojí. Část z nich vyšla do ulic, aby politika podpořila, píše AP.
Trump bezprostředně reagoval, že je rozhodnutím soudu překvapený a je velmi nespokojený, uvedl Reuters. Prezident USA již dříve proces nazval „honem na čarodějnice“. V návaznosti na soudní proces také šéf Bílého domu uvalil sankce na předsedající soudce a zrušil většině členů nejvyššího brazilského soudu víza.
Bolsonaro se podle AP soudu osobně neúčastnil. Sedmdesátiletý bývalý prezident je v současné době v domácím vězení. Jeho právníci uvedli, že se proti rozsudku odvolají.
„Proces století“
Soud je považován v Brazílii za „proces stolet“, podle televize France24 to bylo poprvé, co v zemi před soudem stanul jako obžalovaný exprezident kvůli pokusu o převrat. Brazílie zažila v letech 1964 až 1985 vojenskou diktaturu, jejíž vůdci nebyli nikdy postaveni před soud.
Penzionovaný armádní důstojník Bolsonaro se o této diktatuře opakovaně vyjadřoval pozitivně a za jeho prezidentského mandátu (2019 až 2022) si armáda připomínala výročí převratu z roku 1964, který svrhl levicového prezidenta Joaa Goularta. Bolsonaro tvrdí, že tehdejší vojenské vlády byly nutné kvůli rostoucí „komunistické hrozbě“ v zemi.
Exprezident dříve také prohlásil, že „Brazílie se změní, až vypukne občanská válka a uděláme to, co vojenský režim neudělal – zabijeme 30 tisíc lidí,“ píše Reuters.
Zásadní test pro nejvyšší soud, míní expert
Podle Reuters je soud s Bolsonarem zásadním testem pro nejvyšší soud. Ten přijal aktivní strategii na obranu demokratického systému před krajní pravicí, včetně zásahů proti dezinformacím na sociálních sítích i proti samotným politikům.
Hlavní postavou těchto kroků je soudce Alexandre de Moraes, který byl jmenován v roce 2017 konzervativním prezidentem Michelem Temerem. Jeho tvrdý postup vůči Bolsonarovi je oslavován levicí a kritizován pravicí jako účelová perzekuce.
Podle historika Carlose Fica z Federální univerzity v Riu de Janeiro však případ přesahuje samotného Bolsonara. Soud kromě něho odsoudilo i sedm jeho spojenců, z toho pět vojenských důstojníků. Jde o první případ od vzniku brazilské republiky před 140 lety, kdy byli vojáci potrestáni za pokus o svržení demokracie.
„Tento proces je budíčkem pro ozbrojené síly,“ uvedl historik Fico. „Musí si uvědomit, že se něco změnilo – protože doposud nikdy žádný trest nepadl, a teď ano,“ dodal.
