Před patnácti lety zahynula při letecké havárii u Smolenska polská elita. Tezi o výbuchu na palubě šířenou konzervativci vyvrátila předchozí vyšetřovací komise i mezinárodní experti, Smolensk ale dál rozděluje Polsko. Varšava kvůli tragédii nově obvinila desítky ruských soudních znalců. Podle prokurátora může jít o průlom.
Polský vládní speciál Tu-154 odstartoval z Varšavy 10. dubna ráno a těsně před přistáním na vojenském letišti Smolensk-Severnyj v husté mlze sestoupil hluboko pod normální dráhu přiblížení, zachytil křídlem o stromy a narazil do země.
Polská státní delegace tehdy mířila do Ruska uctít památku tisíců polských důstojníků, povražděných v Katyni v roce 1940 na rozkaz sovětského vůdce Josifa Stalina. Zahynulo všech 96 osob na palubě včetně polského prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho manželky, skoro celé polské generality, několika poslanců a guvernéra centrální banky.
Rozdělená polská společnost
Tragická událost otřásla celým Polskem. Každoročně se v den výročí nehody pořádají piety po celé zemi. Podle zpravodaje ČT v Polsku Andrease Papadopulose smolenská katastrofa rozhodně není uzavřené téma. „Je to záležitost, která i po patnácti letech dokáže spolehlivě určit osu rozdělující dva hlavní polské politické tábory. Dosaďte si za Smolensk například otázku očkování či vztahu k církvi a plus mínus se na obou stranách ukáží stejné skupiny,“ upozornil zpravodaj.
V listopadu 2018 byl ve Varšavě na Pilsudského náměstí odhalen pomník Lecha Kaczyńského. Od dubna téhož roku zde stojí i památník všem obětem letecké tragédie. Právě sem míří každý desátý den v měsíci šéf nyní již opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) (bratr zesnulého prezidenta) Jaroslaw Kaczyński. Pravidelná akce podle Papadopulose ukazuje, jak moc je polská společnost rozdělená.
„Zatímco se zpravidla rovnou z kostela vydává se skupinkou svých příznivců položit k pomníku věnec, skupina organizovaných tu dvaceti, tu třiceti jeho odpůrců na něj pokřikuje často velmi urážlivá slova. Nezřídka jsou bývalým vicepremiérem opětována. Tato scéna by nebyla pro smolenskou katastrofu tak symbolická, pokud by se s železnou pravidelností neopakovala každý měsíc už patnáct let,“ poznamenal novinář.
Vládnoucí Občanská koalice včetně Občanské platformy premiéra Donalda Tuska na přístupu konzervativců k havárii poukazuje na z jejího pohledu absurdní důvěru v nepodložené konspirační teorie, popisuje Papadopulos. „Voličům tvrdého jádra strany PiS dává údajné zapojení ruské tajné služby do havárie naprostý smysl a zapadá do politiky, jež jim PiS servíruje – tedy do politiky protiruské, protiněmecké a obecně takové, která staví Polsko do role historické oběti,“ vysvětluje zpravodaj.
Neštěstí vyústilo i ve spor mezi Kaczyńským a bývalým prezidentem Lechem Walesou. Odvolací soud v červenci 2019 ponechal v platnosti rozsudek, který rozhodl, že Walesa se má Kaczyńskému omluvit za výroky, které mu připisovaly odpovědnost za katastrofu. Šéf PiS žaloval Walesu za to, že na Facebooku napsal, že Kaczyński, „hnaný falešnou statečností“ při letu delegace do Smolenska „vydal nařízení k přistání, i když věděl, že panuje špatné počasí, a způsobil tak leteckou katastrofu z 10. dubna 2010“.
Zájem o téma smolenské nehody se podle Papadopulose zvýšil po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. „Vpád Ruska na Ukrajinu a zejména ruské masakry civilistů v Buče či Irpini připomněly Polákům, čeho je dávný nepřítel schopen. Právě v létě 2022 zatím nejvíce vzrostlo mezi běžnými Poláky konspirační přesvědčení, že za pádem letadla v dubnu 2010 nebyla chyba pilota, ale například důmyslně nastražené výbušné zařízení,“ konstatoval novinář.
Obvinění Rusové
Letos na jaře Varšava obvinila 43 ruských soudních znalců, kteří prováděli pitvy smolenských obětí, uvedla TVN24. Ruští experti buď tajili klíčové informace o zraněních, nebo do oficiálních zpráv vložili nepravdivé údaje. Některé pitevní zprávy soudní znalci jednoduše zkopírovali. Podle žalobce by se mohlo jednat o průlom ve vyšetřování.
„U více než šedesáti pitev jsme našli závažná porušení, která podle našeho názoru poukazují na kriminální jednání. Není jasné, zda k tomu došlo úmyslně, z nedbalosti nebo kvůli nekompetentnosti. Některé zprávy byly jen zkopírovány,“ oznámil prokurátor Krzysztof Schwartz, který aktuálně vede vyšetřovací tým.
Moskva s Polskem v této věci odmítla spolupracovat. Podle Schwartze proto Varšava bude žádat o mezinárodní zatykač na podezřelé. „Musíme přijmout veškerá opatření, abychom vznesli obvinění a získali vysvětlení od ruských expertů. Ruská strana musí vysvětlit, proč k těmto porušením došlo,“ zdůraznil prokurátor.
Názor mezinárodních expertů
Polská prokuratura aktuálně kromě hlavního vyšetřování smolenské letecké havárie vede pět dalších řízení souvisejících s katastrofou, píše polský server Interia Wydarzenia. Schwartz v dřívějším rozhovoru pro PAP sdělil, že vyšetřování by mohlo být dokončeno do konce tohoto roku.
Důležitou etapou podle něj bude překlad rozsáhlých materiálů získaných loni v září od týmu mezinárodních odborníků z USA, Irska, Velké Británie a Maďarska, který na zprávě pracoval pět let. Tito experti dříve zkoumali leteckou nehodu nad Lockerbie ve Skotsku v roce 1988, na řece Hudson v New Yorku v roce 2009 či zkázu raketoplánu Columbia v roce 2003, uvádí Interia Wydarzenia.
Podle deníku Gazeta Wyborcza, jenž se dostal k závěrům mezinárodního týmu, experti vyloučili výbuch na palubě prezidentského stroje. „Závěry: jsou tam stopová množství výbušnin, ale k explozi nedošlo,“ zdůraznil list podle zpravodajského kanálu TVP Info.
Závěry první státní komise
Příčiny nehody začala vyšetřovat bezprostředně po tragédii v době první vlády liberála Donalda Tuska státní komise vedená bývalým ministrem vnitra Jerzym Millerem. V létě 2011 dospěla k závěru, že vládní letadlo se zřítilo kvůli nedbalosti a špatnému počasí.
Zpráva uvádí, že příčinou katastrofy bylo klesání pod minimální výšku sestupu a následně srážka letadla se stromy. Komise zdůraznila, že ani záznamníky zvuku, ani parametry letu nepotvrdily tezi o explozi na palubě letadla.
Vinu podle ní nesli i ruští dispečeři, kteří letounu nezakázali přistát. Ruské vyšetřování katastrofy pak zdůraznilo vliv počasí a chyby polské posádky.
Konzervativci ze strany PiS vedené Jaroslawem Kaczyńským – bratrem zesnulé hlavy státu – ale měli od začátku svoji teorii. Kaczyński několikrát prohlásil, že prezident byl zavražděn a obvinil Rusko, že stálo za nehodou. Opakovaně tvrdil, že Tusk byl „morálně odpovědný“ za smrt jeho bratra. Strana hovořila o spiknutí Rusů s polskými odpůrci Kaczyńského.
Teorie o výbuchu na palubě
Když se konzervativci v roce 2015 chopili moci, začali naplno prosazovat tezi o zřícení stroje vinou úmyslné sabotáže na palubě stroje. Nová vláda zřídila zvláštní podvýbor pro vyšetřování neštěstí a jeho vedením pověřila Antoniho Macierewicze, bývalého ministra obrany a blízkého spojence Kaczyńského.
Tento podvýbor v únoru 2016 obnovil vyšetřování tragédie, v jehož rámci byly v listopadu téhož roku exhumovány ostatky řady obětí, včetně zesnulého prezidenta.
Macierewicz prohlásil v dubnu 2022, že pád letadla ve Smolensku byl důsledkem „nezákonného zásahu ruské strany“. Jeho komise navzdory závěrům znalců prokuratury ve své zprávě hovořila o zničení levého křídla vnitřním výbuchem, nikoli nárazem do stromu.
Podvýbor podle Macierewicze potvrdil přítomnost stop výbušnin na různých částech letadla, včetně trhaviny TNT a materiálů používaných v termobarických zbraních. Původní zpráva Millerovy komise však před lety konstatovala, že nenašla žádné stopy po detonaci výbušnin nebo leteckého paliva.
V listopadu 2022 soud ve Varšavě rozhodl, že mají být zatčeni tři ruští dispečeři, kteří řídili provoz na letišti ve Smolensku v den pádu letadla
Tuskův kabinet komisi rozpustil
Komise také tvrdila, že hlasový záznamník v kokpitu zachytil zvuk exploze v okamžiku incidentu. Macierewicz odmítl chyby polských pilotů nebo posádky letounu. Přesvědčivé důkazy ke svým divokým závěrům však komise nepředložila, upozornila tehdy agentura AFP. Maciej Lasek, jenž v roce 2012 převzal vedení státní komise po Millerovi, uvedl, že Macierewiczovo vysvětlení „nemá logiku“.
Polská zpravodajská stanice TVN24 se zaměřila na samotnou práci podvýboru a obvinila členy komise ze zadržování některých údajů a zpochybnila závěr, že na palubě došlo k explozi. Podle novinářů panel ignoroval odborné analýzy, které odporovaly teorii výbuchu, připomíná server The New Voice of Ukraine.
Macierewicz také obvinil Tuska z „diplomatické zrady“ a kritizoval ho za to, že nedokázal získat zpět z Ruska trosky letadla, což se ale nepodařilo ani vládám PiS.
Polské ministerstvo obrany předloni pouhé dva dny po vzniku nového kabinetu, vedeného opět Tuskem, oznámilo, že spornou komisi rozpouští. Resort následně v dokumentu uvedl, že Polsko stála práce komise 81 milionů zlotých 475,4 (milionů korun), přičemž její předseda údajně zničil nebo ztratil důležité důkazy z havarovaného stroje a nabízel úplatek znalci za změnu obsahu zprávy.
Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk tehdy označil konec sporné komise za „konec lží“. „Polský stát se konečně drží pravdy a uznává, že je na odbornících, aby vysvětlili příčiny katastrofy, a ne na politicích, podvodnících a lidech, kteří slouží jako (cizí) nástroj,“ řekl.
Diskuse o smolenské tragédii na úrovni Sejmu podle Papadopulose po změně vlády a rozpuštění Macierewiczovy komise utichly. „Téma se postupně vytratilo z novinových titulků kamsi na pátou až šestou stranu víkendových vydání,“ doplnil zpravodaj.
