Navalnyj dostal 19 let za extremismus. Trest si má odpykat ve vězení s nejpřísnějšími podmínkami

Ruský soud uložil 19 let odnětí svobody už vězněnému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému, který byl nově obžalován mimo jiné z extremismu. Prokuratura žádala 20 let za mřížemi. Navalnyj, který si již odpykává dřívější tresty, obvinění z extremismu označil za absurdní. Trest si má odpykat ve vězeňské kolonii se zvláštním režimem.

Navalnyj byl shledán vinným ze série nových obvinění, která se týkala údajné extremistické činnosti. Informaci o rozsudku podle agentury Reuters přinesli příznivci Navalného na sociálních sítích. Podle některých západních médií není zatím jasné, zda se páteční trest připočítá k předchozím, nebo zda má nyní Navalnyj celkem ve vězení strávit 19 let. 

Na videozáznamu ze soudního jednání ve věznici IK-6 s přísným režimem v obci Melechovo ve Vladimirské oblasti, kde si Navalnyj odpykává předchozí trest, bylo opozičníka vidět v černém vězeňském mundúru, jak stojí se založenýma rukama a poslouchá rozsudek.

Zvukový přenos byl tak špatný, že prakticky nebylo možné rozeznat, co soudce říká, napsala agentura Reuters. Proces začal tím, že soudce na žádost obžaloby utajil průběh jednání. Celkem 16 terénních slyšení proběhlo v neveřejném režimu, tvrdí BBC News Russian

Spolu s Navalným byl souzen i Daniel Cholodnyj, bývalý technický ředitel kanálu Navalnyj Live, který působí na serveru YouTube. Podle nezávislého listu Novaja gazeta ho soud poslal do trestanecké kolonie s běžným režimem na osm let. Prokuratura pro něj žádala desetileté vězení.

V „extremistické“ kauze byl Navalnyj obviněn podle sedmi paragrafů ruského trestního zákoníku, z nichž nejpřísnější je ten o vytváření extremistického společenství. Ruské orgány považují za „extremistické společenství“ Fond boje proti korupci (FBK), který je v Rusku zakázán.

Kromě toho byl politik obviněn z vyzývání k extremismu, účasti na extremistických aktivitách, vytváření nevládní organizace, která porušuje práva občanů, financování extremismu, zapojování mládeže do nebezpečných činů a rehabilitace nacismu. Po nabytí právní moci rozsudku bude Navalnyj převezen do trestanecké kolonie se zvláštním režimem, poznamenala ruská agentura Interfax. 

Trestanecká kolonie

Kolonie se zvláštním režimem jsou zařízení s nejpřísnějšími podmínkami výkonu trestu odnětí svobody. Podle ruského trestního zákoníku jsou do nich posíláni muži odsouzení na doživotí nebo ti, u nichž je „zvlášť nebezpečná recidiva trestných činů“ – v Navalného případě se obžaloba opírá o druhý bod.

Cely v těchto koloniích mají mimo jiné nepřetržité osvětlení a kamerový dohled, popisuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle něhož v těchto zařízeních odsouzenci nesmějí mluvit se spoluvězni a když se pohybují uvnitř věznice, musí jít v předklonu s rukama spoutanýma za zády, přičemž je doprovázejí dozorci a pes. Vězni nesmějí komunikovat s přáteli nebo příbuznými a prvních deset let nesmějí mít návštěvy, píše rozhlasová stanice na svém webu.

Zprvu byl Navalnyj uvězněn proto, že kvůli léčbě nedodržel podmínky dříve uloženého podmíněného trestu za údajný podvod, později přibylo další odsouzení. Navalnyj trvá na své nevině a všechny verdikty připisuje politické objednávce z Kremlu, který se snaží umlčet své kritiky. Poslední rok opoziční předák strávil ve vězeňském zařízení ve Vladimirské oblasti, kde jej pod různými záminkami už sedmnáctkrát zavřeli za trest na samotku. 

Navalnyj, který je pokládán za nejvýraznějšího oponenta režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, je za mřížemi od začátku roku 2021. Zadržen byl na moskevském letišti po návratu z Německa, kde se léčil a zotavoval po otravě jedem ze skupiny novičok. Z otravy obvinil přímo Putina, Kreml však popřel i samotnou otravu, dříve potvrzenou západními experty.

Reakce zahraničních politiků

Páteční verdikt už odsoudily některé evropské země včetně Česka. „Rozsudek v kauze Alexeje Navalného je pokračováním nechutného divadla postupné likvidace ruské opozice a občanské společnosti. Odsuzujeme zneužívání zákonů, porušování základních lidských práv a rozhodnutí založená na lži a manipulaci,“ uvedla česká diplomacie na sociální síti X, dříve známé jako Twitter.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková považuje verdikt za čirou nespravedlnost. „Putin se nebojí ničeho více než těch, kteří jsou proti válce a korupci a kteří brání demokracii, dokonce i z vězeňské cely. Kritické hlasy neumlčí,“ uvedla šéfka německé diplomacie na sociální síti X, dříve známé jako Twitter.

Předseda Evropské rady Charles Michel označil proces za zmanipulovaný a verdikt za nepřijatelný. „Opakuji výzvu Evropské unie k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění pana Navalného,“ napsal Michel. K propuštění opozičního předáka vyzvala také Paříž, Londýn nebo Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 11 hhodinami
Načítání...