Nasralláh stvořil mocnou regionální sílu, jeho smrt Hizballáh oslabí

Hasan Nasralláh zabitý při pátečním izraelském útoku v Bejrútu působil ve vedení šíitské teroristické skupiny Hizballáh více než tři dekády. Z libanonského hnutí se silnými vazbami na Teherán vytvořil regionální vojenskou sílu a současně upevnil její pozici na domácí půdě, kde má jako politická strana své zástupce ve vládě i v parlamentu. Hnutí se dostalo na západní „černou listinu“ kvůli teroristickým útokům i zvěrstvům v Sýrii, kde pomohlo diktátoru Bašáru Asadovi udržet se u moci. Za Nasralláhova nástupce je považován jeho bratranec Hašim Safi al-Din.

Nasralláh se narodil v roce 1960 na šíitském předměstí východního Bejrútu. Jeho rodina ale pochází z vesnice na převážně šíitském jihu Libanonu, která je nyní baštou Hizballáhu.

Už v mládí se zajímal o duchovní záležitosti a odjel studovat korán do Iráku, tamní úřady ho nicméně po ukončení první části studií donutily k návratu do vlasti. Tam se přidal k šíitskému hnutí Amal a začal studovat na škole vůdce Amalu šejcha Husajna Abbáse al-Músávího. Následně byl zvolen za politického delegáta pro údolí Bikáa.

Pod vlivem islámské republiky

Po vypuknutí války v Libanonu v roce 1982 byl jedním ze spoluzakladatelů hnutí Hizballáh, v jehož čele tehdy stanul al-Músáví. Organizaci založili šíitští přívrženci tehdejšího íránského nejvyššího duchovního vůdce Ajatolláha Chomejního, a to za účelem boje proti Izraeli. Server Times of Israel připomíná, že Teherán tehdy využil hnutí vůbec poprvé pro šíření svého politického islámu v regionu.

Nasralláhovy politické názory byly formovány právě íránskou islámskou revolucí v roce 1979, studoval ostatně přechodně také v posvátném šíitském íránském městě Komm. Do čela Hizballáhu se dostal v roce 1992 poté, co izraelská armáda zabila předchozího vůdce. Pod novým vedením se začalo přeměňovat ve významnou politickou sílu, která je od této doby zastoupena i v libanonském parlamentu.

Boj proti izraelské okupaci a teroristické akce

„Bystrý stratég a charismatický řečník Nasralláh byl jednou z nejvýraznějších arabských osobností za poslední generace,“ píše o zabitém šéfovi Hizballáhu Times of Israel. Hnutí vedl ke zlepšení a organizaci vojenských schopností a zahájil také rozsáhlý sociální program. Cílem organizace bylo vypudit z Libanonu izraelské jednotky, které nakonec odešly z jihu země po osmnácti letech v roce 2000. V bojích proti okupantům zemřel i Nasralláhův syn.

„Nasralláh se stal novou generací velice aktivního muslimského kléru a byl ultimativním hlasem v tom, co bude Hizballáh dělat, po tři čtvrtiny existence Hizballáhu. Byl to člověk velice významný a byl to on, kdo po ukončení izraelské okupace rozhodl, že Hizballáh bude i nadále pokračovat v boji proti židovskému státu,“ uvedl reportér zahraniční redakce ČT Jakub Szántó.

Hizballáh se pod jeho vedením stal klíčovým spojencem Íránu i palestinského teroristického hnutí Hamás a zároveň nejmocnější vojenskou silou v Libanonu. Hnutí je spojováno s celou řadou teroristických útoků. V dubnu 1983 zabíjely bomby umístěné v autě před americkou ambasádou v Bejrútu. Mezi oběťmi byl i ředitel CIA pro Blízký východ.

V říjnu téhož roku zemřelo 241 vojáků mírových jednotek po nárazu nákladního vozu s výbušninou do velitelství amerických mariňáků v libanonské metropoli. V roce 1984 zabíjela bomba na ambasádě USA ve východním Bejrútu. Hizballáh navíc v témže roce unesl letadlo Kuvajtských aerolinií a zavraždil dva pasažéry.

Mnohé země, včetně Spojených států, Velké Británie, Ligy arabských států a několika arabských států, jej proto označují za teroristickou organizaci. Evropská unie zařadila na evropský seznam pouze vojenské křídlo hnutí. Rusko naopak považuje Hizballáh za legitimní společensko-politickou sílu Libanonu.

Vysoká cena za regionální ambice

Nasralláh si ze začátku získal velkou důvěru v Libanonu a v ostatních arabských zemích, což upevnilo postavení Hizballáhu jako politické strany. Mimo jiné sehrál významnou roli při výměně zajatců mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2004.

Jeho názory byly ale velmi militantní, neuznával existenci Státu Izrael a opakovaně vyzýval k jeho zničení. Apeloval rovněž na omezení vlivu Západu, především USA na Blízkém východě. Kritici na domácí půdě Nasralláhovi vyčítali, že jeho regionální angažmá má pro Libanon neúnosné dopady, jelikož Arabové z bohatých zemí Perského zálivu se začali Libanonu vyhýbat, což podle Times of Israel přispělo k finančnímu kolapsu země v roce 2019.

Nasralláh důrazně popřel jakoukoli účast Hizballáhu na atentátu na bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího v roce 2005 poté, co tribunál podporovaný OSN obvinil čtyři členy této skupiny. Soud označil za nástroj v rukou nepřátel hnutí. V roce 2020 tribunál nakonec tři osoby v nepřítomnosti odsoudil.

Život v utajení

Od letní války Hizballáhu s Izraelem v roce 2006 se Nasralláh kvůli obavám z atentátu objevoval na veřejnosti jen vzácně. Se svými následovníky komunikoval prostřednictvím satelitních vzkazů a tiskových konferencí. V prosinci 2011 poprvé od roku 2006 promluvil k lidem naživo, když se v Bejrútu zúčastnil oslav šíitského svátku Ášúrá a pronesl řeč, v níž ujistil, že početní i zbrojní síla Hizballáhu zůstává zachována.

V roce 2021 prohlásil, že hnutí disponuje sto tisíci bojovníky. Západní výzkumné ústavy odhadují, že Hizballáh má pětadvacet tisíc stálých bojovníků a přibližně dvacet až třicet tisíc záložníků. Ty částečně financuje Írán a cvičí je íránské revoluční gardy.

Teroristická síť má v současnosti v Libanonu celkově velkou moc. „Hizballáh je velice organizovaná společenská struktura, která kromě vojenské roviny má i rovinu politickou a společenskou a do značné míry reprezentuje velkou část šíitského obyvatelstva Libanonu. Šíité tvoří něco přes 1,5 milionu obyvatel. Část této demografické skupiny bere Hizballáh jako svého zástupce,“ upozornil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Brutální postup v Sýrii

Nemalou podporu získává teroristické hnutí také z Damašku. „Je potřeba říct, že Hizballáh se zdaleka nezaměřoval pouze na Izrael, sehrál velmi klíčovou roli při hájení režimu Bašára Asada v Sýrii, který by pravděpodobně nepřežil, kdyby tam Hizballáh nepřišel v prvních dnech podpořit tento režim a sehrál velmi brutální roli při ochraně Asada,“ podotkla Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Kvůli působení jednotek Hizballáhu v Sýrii podniká Izrael nálety na území tohoto státu. Hizballáh má blízko také k palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Krátce po loňském krvavém útoku na Izrael uvedl zástupce šéfa politického křídla Hamásu Sálih Arúrí, že hnutí s Hizballáhem neustále spolupracuje a že se lídři Hamásu v den útoku sešli s Nasralláhem.

Hizballáh se zapojil také do konfliktu v Iráku a v Jemenu, upozornil Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů. „Stal se nejdůležitějším spojencem Íránu v jeho regionální strategii. Takže zabití Nasralláha neovlivní jen konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem, ale celou íránskou strategii na Blízkém východě, a díky tomu i celou širší regionální politiku,“ je přesvědčen expert.

Obavy z infiltrace mobilních telefonů

V únoru 2024 vyzval Nasralláh členy Hizballáhu, aby místo chytrých telefonů používali pagery. Tehdy upozornil, že Izrael vlastní technologie, pomocí nichž může telefony infiltrovat. Hizballáh poté koupil pagery, které rozdal členům hnutí. Tisíce z nich letos 17. září explodovaly. Den poté členům hnutí začaly vybuchovat i vysílačky.

Šíitské teroristické hnutí, Írán i Libanon výbuchy, při nichž zahynuly desítky lidí a tisíce dalších byly zraněny, přičetl Izraeli. Ten se k nim oficiálně nepřihlásil, ale začal provádět v Libanonu nejintenzivnější údery od války s Hizballáhem v roce 2006.

Nasralláh v reakci uvedl, že jde o bezprecedentní ránu, kterou Izrael překročil veškeré meze, a pohrozil odvetou. Útoky označil za masakr, který lze nazvat válečným zločinem. Poznamenal také, že Hizballáh doufá, že izraelské jednotky vstoupí do jižního Libanonu, protože by to pro tuto skupinu znamenalo „historickou příležitost“. Zdůraznil, že výbuchy nepovedou ke kolapsu organizace.

Izraelská armáda nyní oznámila zabití Nasralláha při pátečním vzdušném útoku v Bejrútu. Spolu s Nasralláhem přišel podle Jeruzaléma o život také šéf Hizballáhu pro operace na jižní frontě Alí Karakí a další velitelé. Ti se podle armády v okamžiku úderu nacházeli v hlavním ústředí teroristické organizace, které bylo umístěno pod obytnými budovami na bejrútském předměstí Dahíja, které je baštou hnutí v libanonském hlavním městě.

Otázka nástupnictví v Hizballáhu

Podle některých expertů ale region smrt Nasralláha výrazně oplakávat nebude. „Vidíme, že sami Syřané oslavují to, že Nasralláh byl zabit. Hizballáh působí po celém Blízkém východě. Není to organizace, která by trápila pouze Izrael – opravdu ovlivňuje situaci v sunnitském arabském světě. Je proto zajímavá reakce nebo spíše nereakce Blízkého východu, že nevidíme zásadní kritické hlasy, protože sunitský arabský svět je v zásadě spokojen, že byl Nasralláh zlikvidován,“ míní Kalhousová.

Vedení teroristického hnutí bylo podle ní „v zásadě zlikvidováno“. „Nemyslím si, že Hizballáh končí, ale že bude výrazně oslaben a bude trvat dlouhou dobu, než se mu podaří zase obnovit svoji sílu, a je otázkou, jestli ji obnoví,“ soudí Kalhousová.

Načítání...

Podle zpravodaje Borka nyní bude muset Hizballáh nahradit velitele, ale také obhájit před libanonskou společností „fiasko“ z posledních dnů a to, že na Bejrút dopadají izraelské rakety.

Szántó připomněl osud al-Káidy po zabití jejího vůdce Usámy bin Ládina a Islámského státu po atentátu na Abú Bakra Bagdádího. „Obě organizace v okrajových oblastech působí, i na více kontinentech, Islámský stát na Blízkém východě a v Africe, ale už to není ta mohutná islamistická armáda, která byla schopná ovládat celou východní polovinu Sýrie a severní třetinu Iráku. S Hizballáhem to bude velice podobné,“ domnívá se Szántó.

Podle Times of Israel je považován za Nasralláhova nástupce Hašim Safi al-Din, který byl po pátečním útoku stále naživu, tvrdí zdroj blízký Hizballáhu. Bratranec zabitého lídra je duchovní stejně jako Nasralláh, dohlíží na politické záležitosti skupiny a zasedá v její Radě džihádu.

Americké ministerstvo zahraničí označilo Safi al-Dina v roce 2017 za teroristu. Letos v červnu pohrozil velkou eskalací proti Izraeli po zabití dalšího velitele Hizballáhu. „Ať se (nepřítel) připraví k pláči a naříkání,“ prohlásil tehdy na pohřbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 39 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...