Nahlesová odejde z čela německé sociální demokracie. Srazil ji neúspěch ve volbách

Nahrávám video

Předsedkyně německé sociální demokracie (SPD) Andrea Nahlesová se po neúspěchu své strany ve volbách do Evropského parlamentu vzdá v pondělí své funkce. V úterý rezignuje také na post šéfky frakce SPD ve Spolkovém sněmu. Její kroky mohou mít dopad i na celou vládu velké koalice CDU/CSU a SPD, kterou vede kancléřka Angela Merkelová (CDU). Právě Nahlesová totiž patřila mezi nejsilnější stoupence jejího pokračování v SPD.

Osmačtyřicetiletá Nahlesová se stala další politickou obětí série výrazných neúspěchů SPD z posledních let. Její předchůdce v čele strany Martin Schulz se rozhodl odejít z funkce začátkem loňského roku poté, co sociální demokraté v parlamentních volbách ze září 2017 získali jen 20,5 procenta hlasů.

Nahlesová ho následuje po eurovolbách, v nichž její strana tento negativní rekord ještě překonala, když dostala jen 15,8 procenta hlasů. Pro SPD, která je nejstarší německou demokratickou stranou, to byl nejen nejhorší výsledek v celoněmeckých volbách v dějinách spolkové republiky, ale dokonce od poslední třetiny 19. století.

Bez podpory spolustraníků i veřejnosti

V důsledku volebního debaklu se Nahlesová rozhodla, že nechá své spolustraníky v úterý hlasovat o tom, jestli si přejí její setrvání ve funkci předsedkyně frakce. Bylo přitom zřejmé, že jestli neuspěje, skončí i jako šéfka strany. Ještě před hlasováním se ale jasně ukázalo, že nemá dostatečnou podporu. „Diskuze ve frakci a četná odezva ze strany mi ukázaly, že nemám pro výkon svých funkcí nutnou podporu,“ napsala v neděli Nahlesová všem členům SPD.

Podporu rodačka z Porýní-Falce neměla už ani u veřejnosti. Průzkum veřejného mínění z minulého týdne ukázal, že tři pětiny Němců jsou pro, aby opustila post šéfky SPD. Stejný názor přitom zastávalo i 59 procent voličů sociální demokracie.

Podpoří nový šéf starou vládu?

Kdo Nahlesovou v čele strany nahradí, zatím není jasné. Zálusk na post si dost možná dělá ministr financí Olaf Scholz. Je ale velmi pochybné, jestli v situaci, kdy řada straníků požaduje zásadní změnu směřování SPD, může získat dostatečnou podporu.

Další neznámou je, jaký postoj nový předseda zaujme k pokračování již třetí vlády velké koalice za poslední čtyři volební období. Sociální demokraté se pro vznik kabinetu už loni vyslovili se skřípěním zubů. Od té doby navíc – i kvůli sérii porážek v zemských a nyní evropských volbách – jejich podpora velké koalici klesá. Jsou totiž přesvědčeni, že úspěchy vlády jsou přičítány Merkelové, zatímco neúspěchy primárně jim.

Vedení CDU zatím vyzvalo členy strany k uvážlivé reakci na chystanou rezignaci šéfky SPD Nahlesové. Mají dávat najevo připravenost pokračovat v koalici.

Merkelová vyjádřila respekt k rozhodnutí Nahlesové, u níž ocenila dobrý charakter, i k rozhodování, které nyní čeká sociální demokracii. „Nehledě na to, chci ale za vládu říci: Budeme ve vládní práci pokračovat s veškerou vážností a především s velkým vědomím zodpovědnosti,“ zdůraznila.

„Vycházím z toho, že SPD rychle učiní personální rozhodnutí, která ji teď čekají, a že tím akceschopnost velké koalice nebude dotčena,“ uvedla zase šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová. „My i nadále stojíme za velkou koalicí,“ poznamenala také s tím, že křesťanští demokraté chtějí přispět mimo jiné ke spolehlivosti Německa. 

Podobně se vyjádřil i předseda sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder. „Očekáváme, že SPD přispěje k tomu, aby si Německo udrželo stabilní vládu,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...