Nacionalisté založili v europarlamentu novou frakci, povede ji Zanni z italské Ligy

V Evropském parlamentu vznikla nová frakce s názvem Identita a demokracie (ID). Tvoří ji nacionalistické strany a strany zaměřené proti současné podobě Evropské unie včetně české SPD. Vznik oznámila šéfka francouzského Národního sdružení (RN) Marine Le Penová, podle které má frakce 73 europoslanců a představuje čtvrté nejsilnější uskupení v novém složení europarlamentu. Povede jej Marco Zanni z italské Ligy.

Členy jsou poslanci tří větších stran, kromě francouzského RN také italské Ligy premiéra Mattea Salviniho a Alternativy pro Německo (AfD).

Dále ho tvoří menší počty europoslanců Dánské lidové strany, Strany Finů, Svobodné strany Rakouska, belgického Vlámského zájmu, Konzervativní lidové strany Estonska a českého hnutí Svoboda a přímá demokracie.

Zástupci nové frakce zdůraznili svůj cíl ukončit stále těsnější integraci Evropy. Italský lídr ID Marco Zanni hovořil o nutnosti zarazit v souvislosti s migrací politiku „otevřených přístavů“, kterou označil za destruktivní, a také o potřebě umožnit členským zemím Unie větší pružnost při řešení jejich hospodářské situace.

Zástupce německé AfD Jörg Meuthen se vyslovil pro zrušení sankcí, které EU uvalila na Rusko kvůli jeho anexi Krymu a válce na východě Ukrajiny. Jussi Halla-aho ze Strany Finů (dříve Praví Finové) zmínil údajnou nefunkčnost eurozóny a snižující se možnosti občanů rozhodovat o svých vlastních daních.

Okamura: Důležité je právo zemí chránit své hranice či odmítnutí Turecka v Unii

Českou SPD reprezentoval místo některého z europoslanců přímo její šéf Tomio Okamura, s prioritami své strany EP ale neseznámil. Později řekl, že už ve středu schválila frakce svou konkrétní politickou deklaraci, jejímž základem je snaha prosazovat „spolupráci suverénních a svobodných evropských národů“.

Pro šéfa SPD jsou důležité zmínky o právu zemí chránit své hranice či odmítnutí možného členství Turecka v Unii. Připomněl také, že zástupci německé AfD výslovně souhlasili s tím, že nebudou otevírány otázky minulosti, především v souvislosti s takzvanými Benešovými dekrety, které po druhé světové válce mimo jiné umožnily zabavení majetku etnických Němců a jejich odsun z území tehdejšího Československa.

Nacionalisté dosud měli dvě frakce

Nacionalistické strany a uskupení zaměřené proti nynější podobě EU se v minulém volebním období na ustavení jedné frakce nedokázaly dohodnout. V EP tak působila Evropa národů a svobody (ENF), která měla celkem 36 poslanců, a také Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) s 48 poslanci.

Členy ENF byly například francouzské Národní sdružení, italská Liga, Svobodná strana Rakouska či nizozemská Strana pro svobodu. V EFDD působilo třeba italské Hnutí pěti hvězd, Alternativa pro Německo, česká Strana svobodných občanů či tehdejší Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farage.

Ani nová frakce nesdruží všechny nacionalisty

Některé strany z těchto dvou frakcí se nyní setkávají v nové ID. Doplňují je zástupci Pravých Finů, kteří byli dosud součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

Součástí nebude Farageova Strana pro brexit, i když je ID spolupráci s touto formací nakloněna. V ID nebude ani euroskeptické polské Právo a spravedlnost (PiS), o jehož účast stál italský premiér Salvini a které je nyní v konzervativním uskupení ECR. V nejsilnější lidovecké frakci EPP zůstává i maďarský Fidesz. 

Evropský parlament má do britského odchodu z Unie 751 křesel a podle Le Penové mají po květnových eurovolbách strany kritické k dosavadnímu směřování EU asi dvě stovky poslanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...