Podle zdrojů z obou znepřátelených stran na východě Ukrajiny zmrzla půda do takové míry, že bude možné opět obnovit manévry obrněných sil, takže může dojít k dalším pohybům na frontě. Za těchto podmínek je potřeba zajistit bojujícím jednotkám odpovídající vybavení, aby jejich vojáci mohli dobře fungovat. Rusové se nejspíš zaměří na dobytí Bachmutu a Ukrajinci údajně koncentrují těžkou techniku v Záporožské oblasti.
Podmínky na východě Ukrajiny jsou údajně s příchodem zimy stále příznivější pro vyšší tempo operací. Ruský military bloger 3. prosince uvedl, že půda podél linie Kreminna-Svatove zmrzla a že očekává zvýšení tempa ukrajinských vojenských operací. I šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj 2. prosince informoval o změně počasí na linii Kreminna-Svatove a také on očekává, že ukrajinské síly budou brzy schopny zlepšit své protiofenzivní snahy, protože bláto v oblasti zcela zmrzlo.
Institut pro studium války (ISW) již dříve vyhodnotil, že trvale chladné počasí umožňuje zamrznutí půdy na celé frontě, zejména na východní Ukrajině, kde operace na obou stranách dosud váznou právě kvůli bahnu. Rusové i Ukrajinci nyní nejspíš budou chtít využít jedno z nejoptimálnějších ročních období pro mechanizovanou manévrovou válku v tomto regionu.
Počasí je v téměř desetiměsíčním konfliktu neutrální stranou, ale v zimě nevyhnutelně působí jako omezení. Vedení jednoduchých operací trvá v mrazu mnohem déle, krytí listím je omezené nebo úplně vyloučené. Když napadne sníh, je nutné používat bílé maskování a je třeba zvýšit příděl potravin, protože vojáci spotřebují více kalorií.
Vybavení bude klíčové
„Výcvik, morálka a vedení se stávají rozhodujícími,“ řekl serveru The Guardian bývalý velitel tanku britské armády Ben Barry, který v Bosně sloužil ve stabilizačních silách NATO během zimy 1995. „V mrazu je snadné propadnout demoralizaci. Představte si špatně vedenou lyžařskou dovolenou bez dobré organizace a vybavení. V Bosně jsem viděl třesoucí se místní vojáky, kteří nebyli ochotni dělat nic jiného než se vrátit do svých bunkrů a pít.“
Klíčovým prvkem zimního boje bude, kdo bude mít lepší výstroj. Od západních spojenců Ukrajině přicházejí další dodávky materiálu. Kanada v říjnu uvedla, že pošle pět set tisíc kusů zimního oblečení, Německo sto tisíc teplých bund, Británie pětadvacet tisíc kompletních souprav do extrémních teplot a přispěly také severské země. Pro Ukrajince bude výzvou zajistit, aby se výstroj dostala na frontu.
Otázky na zajištění výstroje se týkají i Ruska. Země má několik elitních jednotek pro boj v chladném počasí, ale například její 80. samostatná arktická motostřelecká brigáda bojuje na Ukrajině od července, takže bude nejspíš znatelně vyčerpaná. Ruská nezávislá média a vojenští blogeři popsali příběhy nově mobilizovaných branců, kteří bojují na frontě a museli si sami koupit termovybavení a spací pytle.
Další směřování ruského útoku a ukrajinské protiofenzivy
Někteří z Ukrajinců se domnívají, že ruský velitel jednotek nasazených v invazi, generál Sergej Surovkin, slíbil Vladimiru Putinovi, že se zmocní zbytku Donbasu, když bude moci odejít ze strategicky zranitelného Chersonu. I kdyby ale padl Bachmut, kam se v uplynulých týdnech koncentrovaly ruské výpady a dělostřelecká palba, tak zbývající města Kramatorsk a Slovjansk jsou vzdálena přibližně čtyřicet kilometrů a ruský postup je pomalý. Obrana Bachmutu bude nákladná, ale ukrajinští velitelé nejspíš rádi vynaloží dostupné prostředky, aby se Rusové v útocích vyčerpali.
ISW popsal, že pohyby okupantů v Záporožské oblasti „mohou naznačovat, že ruské síly nejsou schopné bránit kritické oblasti během sílících ukrajinských raketových úderů“. I když je potřeba vzít v úvahu, že se jedná pouze o předpoklad analytiků, tak se objevují zprávy, že Ukrajinci v okolí Huljajpole a Polohy v Záporožské oblasti shromažďují těžkou techniku, kterou by mohli nasadit k protiofenzivě, jakmile půda dostatečně zmrzne.
Obě strany konfliktu si v této oblasti 9. prosince vyměnily dělostřeleckou a raketovou palbu, když „pohyb velkých mechanizovaných sil ozbrojených sil Ukrajiny v blízkosti fronty odhalila ruská rozvědka“, napsal podle serveru Forbes na sociálních sítích vůdce proruských separatistů Igor Girkin.
Pokud by to byla pravda, tak by to mohlo naznačit další směřování čtvrté ukrajinské protiofenzivy. Tento široce očekávaný útok by nejspíš měl za cíl osvobodit velkou část jižní Ukrajiny a zatlačit ruské jednotky od Melitopolu až k úzké šíji země spojující pevninskou Ukrajinu s Krymským poloostrovem.
Útok na Melitopol by však mohl vyžadovat více než jen několik těžkých brigád. Předchozí ukrajinské protiofenzivy – v březnu v okolí Kyjeva a o půl roku později v okolí Charkova a Chersonu – zahrnovaly nejméně šest těžkých brigád. K osvobození okupovaného města, následnému postupu na jih a osvobození jižní Chersonské oblasti na levém břehu řeky Dněpr by ukrajinské síly musely postoupit dvě stě mil a porazit dvanáct nebo více ruských brigád a pluků.
Počasí v příštích týdnech
Ukrajinci i Rusové čekají na zamrznutí rozbahněné půdy také proto, aby mohli nasadit obrněnou techniku. V obou oblastech má o víkendu teplota překonat bod mrazu a dosahovat až devět nebo deset stupňů Celsia.
Podle předpovědí počasí od nového týdne teploty opět klesnou a budou se pohybovat okolo nuly. Mrazivější počasí bude v Bachmutu, zatímco v Huljajpoli a v Metilopolu nejspíš bude možné naměřit i jeden až čtyři stupně Celsia. Podle aktuálně dostupných informací to tedy vypadá, že pro další vojenské operace budou mít vhodnější počasí jednotky bojující v Doněcké a Luhanské oblasti na východu země.
