Na Slovensku začal soud s Pavlem Ruskem a Marianem Kočnerem v kauze miliardových směnek

Nahrávám video

Na Slovensku začalo soudní líčení s exministrem hospodářství a bývalým ředitelem soukromé televize Markíza Pavlem Ruskem a podnikatelem Marianem Kočnerem v kauze padělání čtyř směnek vystavených na částku v celkové výši téměř 69 milionů eur (1,8 miliardy korun). Jejich proplacení vymáhala od Markízy jedna z Kočnerových firem. V případě prokázání viny hrozí obžalovaným až dvacetileté vězení. Rusko u soudu vinu popřel.

Podle prokurátora Rusko zmíněné směnky nepodepsal v roce 2000, jak je na nich uvedeno, ale až po roce 2013, kdy již nebyl ředitelem ani spolumajitelem Markízy. Rusko na směnkách vystupuje jako dlužník, televizní stanice jako ručitel. Povinnost proplatit směnky by patrně zůstala pouze na Markíze, protože Rusko je podle slovenských médií nemajetný. Rusko u soudu řekl, že dluh není schopen uhradit. Směnky nebyly zahrnuty do účetnictví televize, která patří do skupiny Central European Media Enterprises (CME).

Stanice Markíza dříve označila směnky za podvrh a tvrdila, že v kauze postupovali Rusko a Kočner ve shodě. Bratislavský okresní soud loni uložil Ruskovi i Markíze jednu ze zmíněných směnek proplatit, krajský soud rozhodování o tomto obchodním sporu po odvolání společnosti loni přerušil. Učinil tak po obvinění Ruska a Kočnera v případu.

Nahrávám video

„Policie se opírá jednak o výpovědi bývalých členů managementu, kteří tvrdí, že o žádných takových směnkách nevěděli, také o účetnictví Markízy, protože v účetnictví nebyla žádná zmínka, že by Markíza mohla mít takový závazek,“ uvedl zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Policie si nechala vypracovat například i znalecký posudek z oblasti písmoznalectví. „Ten říká, že podpis Pavla Ruska na těchto směnkách neodpovídá způsobu, jak se podepisoval na jiných listinách v té době, kolem roku 2000. Tedy že ten podpis vznikl mnohem později zfalšováním, někdy kolem roku 2014 až 2016,“ dodal Obrovský.

K soudu dorazil jen Pavel Rusko
Zdroj: ČT24

Hrozba dvacetiletého trestu

Rusko v pondělí před soudem odmítl uzavřít dohodu o vině a trestu, která by mu výměnou za doznání zajistila nižší trest než v případě prokázání viny v hlavním líčení. Vinu dříve popřel i sám Kočner.

Advokáti obžalovaných tvrdili, že trestní stíhání jejich klientů je zjevně účelové a že celý proces je ze strany prokuratury veden jednostranně. Rusko před soudem řekl, že směnky souvisely s urovnáním sporu s Kočnerovou firmou Gamatex. Pracovníci Gamatexu v roce 1998 obsadili Markízu, pokus o její převzetí ale skončil neúspěšně.

Za Ruska se tehdy postavili jeho redaktoři a tisíce demonstrantů před budovou televize. Prokurátor naopak tvrdil, že urovnání sporu zajistila jiná smlouva s Gamatexem než kontroverzní směnky. Kromě Ruska a Kočnera je v kauze směnek podezřelý také někdejší Kočnerův společník Štefan Ágh, v jehož prospěch byly některé směnky vystaveny. Ághův případ byl už dříve vyloučen k samostatnému řízení.

Obžalobu proti Ruskovi a Kočnerovi v případu padělání směnek za značného zájmu médií a veřejnosti projednává specializovaný trestní soud se sídlem v Pezinku nedaleko v Bratislavy, který se zabývá nejzávažnějšími kriminálními případy na Slovensku.

Oběma hrozí tresty od dvanácti do dvaceti let vězení. „Samozřejmě jde doteď o netrestané osoby, proto by jim teoreticky soud v případě uznání viny mohl tresty snížit o deset let, ale v obou případech jde o vysoké tresty pro tak vlivné lidi, jakými Pavol Rusko a Marian Kočner byli,“ uvedla novinářka Denníku N Monika Tódová.

Další případy

Kočner, kterého policie letos v březnu obvinila také z objednání loňské vraždy novináře Jána Kuciaka, je v kauze směnek již déle než rok ve vazbě a zahájení líčení se na vlastní žádost nezúčastnil. Rusko zase v jiném případu čelí obžalobě, že si v roce 1997 objednal v podsvětí vraždu své společnice z Markízy Silvie Volzové.

Rusko zastával v letech 2003 až 2005 post ministra hospodářství. Z této funkce byl odvolán po aféře se směnkami, jejichž prostřednictvím si již jako ministr půjčil 100 milionů tehdejších slovenských korun. Z politiky se Rusko stáhnul a rovněž prodal svůj podíl v Markíze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 28 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 37 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...