Na home officech nebude třeba být neustále na přijmu. Belgie i další země dávají práci hranice

Nahrávám video

Každý má právo na odpojení. To je požadavek zaměstnanců, který je v době koronavirové stále aktuálnější. Odbory se brání, že po skončení pracovní doby lidé na home officu už nemusí vyřizovat pracovní záležitosti. Naposledy jim vyhověla belgická vláda, která tuto změnu zavedla pro 65 tisíc státních úředníků.

Lidé chodíci do práce si už zvykli na liduprázdné kanceláře i zasedací místnosti. Koronavirus silně proměnil pracovní trh – každý třetí Evropan musel začít pracovat z pohodlí svého domova. Změna přinesla ale i nevýhody, třeba nekončící sérii telefonátů a e-mailů do pozdních večerních hodin.

S tím má zkušenosti i belgická státní úřednice Maurien Bormsosová. „Stává se, že během určitých hodin vypnu upozornění na svém mobilu. Jinak bych večery strávila odpovídáním na e-maily,“ svěřila se. Podobné zkušenosti jako Maurien mají i tisíce dalších zaměstnanců v Belgii. Tamní vláda proto jasně rozhodla – lidé mají právo být off-line. Změna se zatím týká jen státních úředníků.

„Nezlobte se, šéfe, mám padla.“

Podle Johana Lippena z Křesťanské odborové konfederace by měla být vytyčena jasná hranice, kdy může nadřízený během volna zavolat zaměstnanci. „Dosud jsme něco takového postrádali.“ Zaměstnavatelé se na podřízené mohou obrátit i po práci jen v neodkladných případech. Belgická vláda se řídí podle jednoduché logiky: odpočinutý člověk je efektivnějším zaměstnancem.

„Je to důležité v prevenci stresu a syndromu vyhoření. Víme, že hodně lidí dalo výpověď, protože tlak v jejich zaměstnání je opravdu velký. Děláme to tedy, abychom ochránili pracovníky, ale i zaměstnavatele,“ vysvětluje Petra De Sutterová, belgická ministryně pro veřejné služby.

A souhlasí s tím i Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Czech Republic a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb, která byla hostem středečního Horizontu. „Jednoznačně platí, že odpočatý zaměstnanec je lepší zaměstnanec. Má dostatek energie a mozkové kapacity na to, aby řešil úkoly, se kterými má člověk dlouhodobě přetažený problém.“

Průkopníkem práva na odpojení je německá automobilka Volkswagen. Její zaměstnanci nemusí na e-maily po pracovní době odpovídat už od roku 2012. Podobné opatření zavedly třeba i Francie, Irsko, Itálie a naposledy Portugalsko. Pravidlo se chystá i na unijní úrovni.

„Hranice mezi prací a soukromým životem se stírají. Cena za to je vysoká, od neplacených přesčasů až k vyčerpání a syndromu vyhoření,“ říká Alex Agius Saliba, europoslanec a zpravodaj návrhu pro zavedení práva na odpojení. „Proto je klíčové, aby se právo na odpojení stalo základním lidským právem.“

Třídenní víkend? Možná už brzy

Podle statistik Evropského parlamentu trpí kvůli zaměstnání na 300 milionů lidí po celém světě depresí nebo jinou duševní poruchou. A právě tyto vznikající problémy otevírají cestu debatám o zkrácení pracovní doby na čtyři dny v týdnu. Pod vedením vědců z Oxfordu a Cambridge ji momentálně testují tři britské firmy s pěti sty zaměstnanci.

Podobný projekt spustilo i Španělsko, zapojila se do něj třeba restaurace La Francachela v Madridu. „Soukromý život je také součástí ekonomiky. Proto o něj musíme pečovat a stavět ho do popředí,“ říká její majitelka María Álvarez.

A vědci už zaznamenávají první výsledky. Podle testování na Islandu, do kterého se zapojilo na dva a půl tisíce lidí, vede zkrácená pracovní doba k vyšší produktivitě i zlepšení fyzického a duševního zdraví. Zaměstnanci se do práce více těší a připadají si v ní šťastnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...