Na Donbase jsem se vrátil do Sovětského svazu. Rusko a Írán bojují s modernitou, míní novinář Novotný

Od začátku ruské války zatím na Ukrajině nebyl, do země ale jezdí od devadesátých let. Nejdříve za otcem, který tam pracoval, později jako novinář. „Nikdy jsem neviděl tak bizarní postavy, jako jsou donbaští separatisté ověšení ikonami. Mentálně jsem se vrátil do Sovětského svazu,“ vzpomíná editor Televize Seznam Pavel Novotný. Rusko, ale i Írán podle něj bojují s modernitou a snaží se za každou cenu zachovat staré časy. Nejen o svých novinářských cestách vypráví v podcastu Background ČT24.

Pavel Novotný působil nejen v řadě médií, ale prošel i různými profesemi. „Několik týdnů jsem byl jako student na montáži v Rusku. Byl jsem i pekařem a asi přes měsíc jsem pracoval jako hrobník,“ vypočítává s tím, že za novináře se nepovažuje. „Vždycky jsem si představoval, že novinář šmejdí v terénu, shání informace a odhaluje nepravosti. To já nedělám. Jako zahraničář jen reflektuju události v zahraničí,“ vysvětluje.

Novinářem se ale Novotný v polovině devadesátých let stal, nejprve psal v Lidových novinách nebo v časopisu Týden. V roce 2005 pak přešel do Mladé fronty DNES. „Zažil jsem tam nejlepší novinářské roky, kdy jsem cestoval do ciziny třeba jedenáctkrát nebo dvanáctkrát za rok. Pravidelně jsem byl v Izraeli nebo na mnoha jiných místech, když bylo arabské jaro,“ vzpomíná, jak v Egyptu sledoval protesty proti dlouholetému prezidentovi Mubárakovi.

Přelomové okamžiky pokrýval ale už na začátku devadesátých let, kdy přišel za ředitelem Člověka v tísni Šimonem Pánkem, že se chce podívat do Bosny a Hercegoviny. „V Sarajevu jsem jedl salát z kopřiv, nebylo tam co jíst. Viděl jsem cigarety balené v novinách, střelbu. Byl to pro mě iniciační zážitek,“ vypráví a přidává vzpomínku, jak na ně Srbové při odjezdu stříleli. „To se vám časem stane, ale tehdy jsem z toho byl v šoku.“

Nejen v Bosně se mu hodily jazyky, které podle něj pro zahraničního zpravodaje patří ke klíčové výbavě. „V té době jsem moc nerozlišoval mezi srbštinou a chorvatštinou, což mohlo být nebezpečné. Dorozuměl jsem se srbochorvatsky,“ vzpomíná Novotný, který plynule mluví anglicky a rusky, částečně rozumí i indonésky, arabsky, francouzsky nebo španělsky.

Íránský režim ztratil vnitřní smysl, myslí si Novotný

Původně Novotný absolvoval pražskou VŠE, později ale vystudoval i religionistiku. Za věřícího se však nepovažuje. „Religionista by dokonce spíš neměl věřit v Boha,“ myslí si. Za jednu ze svých nejvýznamnějších zkušeností označuje volbu papeže Františka v roce 2013. „Byl pro mě velký zážitek prožít to, co jsem studoval.“

Naopak v Afghánistánu nebo Íránu se setkával s islámem, kterým se zabýval už během studia. „Írán je nádherná země, která ve své době lákala turisty. Vlastně je láká i teď,“ říká o zemi, v níž poslední týdny probíhají protivládní protesty. „Můžou je utopit v krvi, ale už nejde o žádné ideje, jen o přežití režimu. Ten ztratil svůj vnitřní smysl a fakticky začíná bojovat o život,“ domnívá se.

S utužujícím režimem podle něj ztrácejí na svobodě i tamní média, která byla naopak silnější v době, kdy byli u moci pragmatici. „V reformních časech to tam vypadá jako u nás v 60. nebo v pozdních 80. letech. Najednou se objeví nové filmy a média mají větší svobodu,“ používá přirovnání, které ale, jak sám říká, úplně neobstojí. Důvodem jsou hlavně sociální sítě, díky kterým se informace šíří nesrovnatelně rychleji než v bývalém Československu.

Podobně jako Írán je na tom podle někdejšího redaktora České televize či Českého rozhlasu i Rusko, které označuje spolu s Afghánistánem, Myanmarem či Čínou za nejtěžší země pro novinářskou práci. „Rusko a Írán bojují s modernitou, respektive s tím, čím žije zbytek světa. Útlak žen, patriarchální společnost, ústavní nadvláda mužů v Íránu a faktická v Rusku. Nesvoboda, privilegovaná společnost, diktatura a cenzura,“ vyjmenovává, jak oba státy potlačují svobodu. „Za každou cenu se snaží zachovat staré časy.“

Doněck jako návrat do SSSR

Na Ukrajinu začal jezdit v devadesátých letech za svým otcem, který tam pracoval, později se vrátil do země jako novinář. „Byl jsem na reportáži o pádu malajsijského letadla a podíval jsem se do Doněcka tehdy už obsazeného separatisty. Byl to kuriózní pohled,“ objasňuje. „Nikdy jsem neviděl tak bizarní postavy, jako jsou donbaští separatisté ověšení ikonami. Byl jsem překvapený jejich vyprázdněností. Mentálně jsem se vrátil do Sovětského svazu.“

Od začátku ruské invaze letos v únoru Novotný na Ukrajině nebyl, válkou se ale jako editor Televize Seznam zabývá. „Samozřejmě bych se tam ale chtěl podívat a třeba se mi to podaří,“ uzavírá Pavel „Pawluscha“ Novotný, který si svoji přezdívku přinesl z jednoho večírku v Moskvě. A nejen o Rusku či Afghánistánu aktuálně připravuje knihu s názvem Proč Alláh stvořil kalašnikov?

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Youtube, Spotify, SoundCloud, Podcasty Google a Apple Podcasts.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 11 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 23 hhodinami
Načítání...