Musíme urychlit vojenskou pomoc Ukrajině, vybízí šéf unijní diplomacie Borrell

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

„Je třeba učinit více a je třeba jednat rychleji, stále toho je třeba mnoho udělat. Musíme zintenzivnit a urychlit naši vojenskou podporu,“ řekl Borrell v projevu na závěrečném dni Mnichovské bezpečnostní konference v bavorské metropoli.

Kallasová: Je třeba navýšit výrobu munice

Borrell se následně zúčastnil debaty, ve které Kallasová hovořila o svých obavách z nedostatečných kapacit na produkci munice.

Uvedla, že poptávka po munici je obrovská, ale výroba značně omezená, proto by evropský zbrojní průmysl měl dostat příslušné zakázky, aby mohl produkční kapacitu navýšit. Podle premiérky některé evropské metropole v této věci stále váhají, což jen povzbuzuje Rusko, které sází na to, že Evropu podpora Ukrajiny nakonec unaví.

Kallasovou v jejím návrhu Borrell podpořil. „S estonskou premiérkou naprosto souhlasím a my na tom pracujeme,“ řekl. Podle něj kapacity evropského zbrojního průmyslu musí být navýšeny jak na podporu Ukrajinců, tak i v zájmu bezpečnosti Evropy.

Konference ukázala tranatlantickou jednotu, míní šéf akce

Šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen v závěrečním prohlášení uvedl, že nejvíce na něj zapůsobil projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Loni byl Zelenskyj v Mnichově osobně, letos vystoupil s projevem přes video. „Doufáme, že příští rok zde bude opět osobně, což by znamenalo, že válka skončí,“ uvedl Christoph Heusgen.

Ocenil také projev americké viceprezidentky Kamaly Harrisové. „Zcela jasně hovořila o americkém pohledu, kdy řekla, že ruský prezident Vladimir Putin se na Ukrajině dopouští zločinů proti lidskosti a že tyto zločiny budou potrestány,“ uvedl.

Poznamenal, že od řady účastníků konference slyšel názor, že pro potrestání válečných zločinů na Ukrajině bude třeba zřídit zvláštní tribunál OSN.

Podle Heusgena konference ukázala silnou transatlantickou jednotu. „Odmítáme změnu hranic v Evropě násilím a odmítáme válku na Ukrajině,“ upřesnil.

Za dobrý výsledek označil i to, že spolu v Mnichově jednali americký ministr zahraničí Antony Blinken a vysoký čínský diplomat Wang I. „Svět další konflikt nepotřebuje,“ řekl. Schůzka Wanga a Blinkena byla první od incidentu s čínským balonem, který začátkem února Spojené státy sestřelily u svého pobřeží, protože ho považovaly za špionážní. Už tak napjaté vztahy obou mocností to dále zhoršilo.

V závěrečném prohlášení hovořil Heusgen i o tom, že konference musí více zapojit takzvaný globální Jih. Z tohoto důvodu Heusgen do Mnichova pozval řadu zástupců jihoamerických, afrických, jihoasijských a tichomořských zemí. Uvedl, že je třeba těmto zemím lépe naslouchat a věnovat se jejich problémům.

Za Česko byl na konferenci Pavel a Lipavský

Z Česka do Mnichova přijel zvolený český prezident Petr Pavel. Na okraj bezpečnostní konference se sešel například s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a později také s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou.

„Musím říct, že právě opak je pravdou,“ řekl na dotaz, zda dosavadní evropská jednota není v ohrožení. Podobně se vyjádřil i  český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Ta hlavní zpráva z Mnichova je, že Evropa zůstává jednotná,“ řekl. „Evropa je jednotná. My jsme jednotní. Západ je jednotný,“ dodal.

Zaznělo odsouzení ruské agrese i varování před Čínou

Všichni západní představitelé ve svých projevech na hlavním pódiu jednoznačně odsoudili ruskou agresi. V pátek na úvod akce prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, že dodávky zbraní válku na Ukrajině neprodlužují, a vyzval západní spojence, kteří slíbili Ukrajině tanky Leopard, aby je co nejrychleji dali k dispozici. Scholz dále konstatoval, že ruský prezident Vladimir Putin rozhodně nečekal, že Západ bude jednotný.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona porušilo Rusko napadením Ukrajiny mnohá tabu a místo jednání se rozhodlo pro válku. Dodal, že agrese vůči Ukrajině je ukázkou nového imperialismu a nového kolonialismu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg hovořil kriticky na adresu Pekingu. Upozornil na to, že Čína bedlivě sleduje, jakou cenu Rusko za svou agresi platí. To, co se dnes děje na Ukrajině, se podle generálního tajemníka NATO může stát i v Asii. „U Číny se nesmíme dopustit stejné chyby, jakou jsme udělali s Ruskem,“ varoval.

Podle Stoltenberga, který je velkým zastáncem vstupu Finska a Švédska do NATO, je nyní čas Alianci rozšířit a posílit. Ratifikaci ale brzdí Maďarsko a Turecko, obzvláště Ankara je považována za rozhodující. Finská premiérka Sanna Marinová v Mnichově zopakovala, že Finsko se chce nadále k NATO přidat jen společně se Švédskem. Uvedla, že společný vstup do Aliance je v zájmu všech členů.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že nehledě na válku na Ukrajině a energetickou krizi zůstává pro Evropu dlouhodobou prioritou ochrana klimatu. Pandemie covidu-19 toto úsilí zkomplikovala. „Směr ale neměníme,“ ujistila. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 29 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 37 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...