Moralesův stranický kolega Arce zřejmě vyhrál prezidentské volby v Bolívii už v prvním kole

Nedělní prezidentské volby v Bolívii patrně vyhrál už v prvním kole exministr hospodářství Luis Arce, kandidát Hnutí za socialismus (MAS) Eva Moralese, který v zemi vládl jako její první indiánský prezident od roku 2006 do svého loňského útěku do exilu. K vítězství, které vyplývá zatím jen z několika průzkumů po uzavření volebních místností, už Arcemu blahopřála prozatímní bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová, venezuelský autoritářský vládce Nicolás Maduro či místopředseda španělské vlády Pablo Iglesias.

Sečteno je zatím necelých 20 procent hlasů a ústřední volební komise v neděli oznámila, že průběžné výsledky zveřejňovat nebude. Oficiální výsledky voleb, které se konaly po několika odkladech kvůli pandemii covidu-19, by měly být známy v úterý či ve středu.

„Oficiální výsledky ještě nemáme, ale z dat, která jsou k dispozici, vyplývá, že pan Arce a pan Choquehuanca (kandidát na viceprezidenta) vyhráli volby. Blahopřeji jim a žádám je, aby při vládnutí měli na zřeteli Bolívii a demokracii,“ komentovala Áňezová průzkumy, podle nichž Arce dostal 52,4 procenta hlasů a druhý skončil s 31,5 procenta hlasů kandidát centristické aliance Občanské společenství (CC) Carlos Mesa, prezident v letech 2003–2005.

Áňezová je prezidentkou od loňského podzimu, kdy nahradila z pozice místopředsedkyně Senátu Moralese po jeho útěku. K tomu ho tehdy vyzvalo vedení armády během protestů, při nichž se střetávali Moralesovi příznivci a odpůrci kvůli výsledkům voleb z 20. října, v nichž podle tehdejší ústřední volební komise Morales porazil Mesu. Protesty si vyžádaly přes třicet obětí a vybízel k nim z ciziny i Morales, který události označil za puč.

„Bratři a sestry, Lucho (Luis Arce) bude prezidentem Bolívie,“ prohlásil jen několik minut po zveřejnění průzkumů Morales před novináři v Argentině, kde nyní žije. V těchto volbách kandidovat nesměl a doma čelí obvinění ze vzpoury a terorismu kvůli podněcování k protestům.

„Bolívie obnovila demokracii. Vytvoříme vládu národní jednoty, budeme vládnout pro všechny Bolivijce,“ prohlásil Arce na tiskové konferenci po boku svého kandidáta na viceprezidenta Davida Choquehuanky. Ten byl ministrem zahraničí Moralesovy vlády od ledna 2006 do ledna 2017.

Prezidentem Bolívie se může stát už po prvním kole ten, kdo získá přes 50 procent hlasů, či nejméně 40 procent s desetiprocentním náskokem před druhým v pořadí.

Loňské volby, které Organizace amerických států (OAS) označila za zmanipulované, vyhrál oficiálně už v prvním kole se 47 procenty hlasů Morales. Druhý skončil se 36,5 procenta hlasů Mesa. Těsný výsledek a několikahodinový výpadek ve zveřejňování výsledků vyvolaly podezření z podvodu a protesty. Před výpadkem totiž Mesa vedl.

Vítězství strany MAS by mohlo otevřít cestu pro návrat Moralese do vlasti. Arce nicméně uvedl, že bude „respektovat nezávislost soudnictví“.

Arcemu už gratuloval mimo jiné venezuelský autoritářský vládce Maduro. „Bolivijský lid porazil hlasy (voličů) státní převrat, který provedli našemu bratrovi Evovi,“ napsal na Twitteru. Také místopředseda španělské vlády Pablo Iglesias vítězství MAS přivítal. „Nové historické vítězství Hnutí za socialismus a občanská lekce pro pučismus,“ napsal na Twitteru Iglesias, známý radikálně levicovými postoji.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 24 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...