Hnutí za socialismus

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.

Bolivijské úřady zadržely bývalého socialistického prezidenta Luise Arceho pro podezření z korupce. Uvedl to podle agentury Reuters státní zástupce Roger Mariaca. Arce předal prezidentský mandát svému nástupci, konzervativnímu politikovi Rodrigu Pazovi, před měsícem.

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.

Nedělní prezidentské volby v Bolívii patrně vyhrál už v prvním kole exministr hospodářství Luis Arce, kandidát Hnutí za socialismus (MAS) Eva Moralese, který v zemi vládl jako její první indiánský prezident od roku 2006 do svého loňského útěku do exilu. K vítězství, které vyplývá zatím jen z několika průzkumů po uzavření volebních místností, už Arcemu blahopřála prozatímní bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová, venezuelský autoritářský vládce Nicolás Maduro či místopředseda španělské vlády Pablo Iglesias.