Mobilizace má zatím větší dopad v Rusku než na frontě, odvody doprovází zmatek

Částečná mobilizace má zatím větší dopady v samotném Rusku než na ukrajinském bojišti. Ze strachu z války opustilo zemi více Rusů, než kolik jich bylo odvedeno do armády. Mobilizaci navíc provází zmatky. Množí se svědectví o nedostatečném výcviku a chybějícím vybavení pro nové rekruty.

Od vyhlášení mobilizace bylo podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua odvedeno již více dvě stě tisíc lidí. Jen do sousedního Kazachstánu ale za tu dobu uprchl stejný počet Rusů. Dalších 69 tisíc pak podle oficiálních údajů překročilo hranici s Gruzií. Již první den mobilizace se na tamním hraničním přechodu vytvořila fronta, ve které někteří čekali až pět dní, aby mohli zemi opustit.

Vysoké počty uprchlíků zaznamenalo Mongolsko a zvýšený počet lidí překračujících hranici eviduje i Evropská unie. Za první čtyři dny od vyhlášení mobilizace podle agentury Interfax překročilo hranice schengenského prostoru šestašedesát tisíc Rusů, především na estonských a finských přechodech. 

Podle odhadů odešlo od vyhlášení mobilizace dohromady něco mezi 600 tisíci a milionem lidí. Přesné číslo lze ale zjistit jen stěží. Nelze totiž určit, kdo z těch, kteří zemi opustili, ze země prchá a kdo odjel pouze kvůli turismu nebo z jiných důvodů.

Zmatky a nejasnosti

Mnozí muži, kteří se rozhodli k útěku, sice nespadají do kategorie, kterou k mobilizaci určil ministr obrany, samotný dekret je ale formulován natolik vágně, že se muži odvodu obávají i tak. Ne bezdůvodně. Objevují se totiž zprávy o odvodech těch, kteří jsou vojenské služby oficiálně zproštěni - ať už kvůli věku nebo chronické nemoci.

Že mobilizaci provází zmatek, ukazuje i případ z Chabarovského kraje, kde podle tamního gubernátora musela být zpět domů poslána až polovina rekrutů, protože „nesplňovali výběrová kritéria pro výkon vojenské služby“.  

Chyby v náborovém procesu připustil i ruský prezident Vladimir Putin, který rovněž v prohlášení vyzval k jejich nápravě. Reagoval tak na kritiku, že je do služby nucena i řada mužů, kteří nejsou součástí záloh. Putin proto vyzval, aby byli zpět domů posláni všichni muži, kteří „byli povoláni bez řádných důvodů“.

Těžko už na cvičišti

Na sociálních sítích se také množí svědectví a stížnosti samotných vojáků. Ti popisují katastrofální zázemí v kasárnách, absenci výcviku a nedostatečné vybavení.

Problémy se zásobováním má Moskva také podle ukrajinského generálního štábu. Ten uvádí případ, ke kterému mělo dojít ve výcvikovém středisku Molkino.  Odvedenci odtamtud měli být posláni zpátky domů kvůli chybějícímu oblečení, jídlu a plným ubytovacím kapacitám.

Dopady mobilizace

Podle amerického Institutu pro výzkum války (ISW) má mobilizace zatím větší dopady uvnitř samotného Ruska než na frontě. Úterní zpráva ISW dává za pravdu ukrajinským zdrojům, podle kterých odvody nových ruských vojáků neznamenají pro Ukrajinu krátkodobě žádné závažné ohrožení. Ukrajinská protiofenziva totiž postupuje rychleji, než se může mobilizace na frontě projevit.

Moskva proto podle Wall Street Journal v tuto chvíli čelí dilematu, zda na frontu poslat nepřipravené muže bez dostatečného výcviku, a pokusit se tak zvrátit ukrajinský útok, nebo zda počkat do začátku příštího roku, a získat tak čas na přípravu lépe vycvičených a vybavených vojáků, kteří budou pro ruskou armádu skutečnou posilou. Odkladem by ale Rusko zároveň riskovalo ztrátu svých pozic.

Přímo na frontu

Z odvedených dvou set tisíc byla podle tajemníka ukrajinské rady národní bezpečnosti Oleksije Danilova část mužů již poslána na Ukrajinu. „Mobilizovaní muži jsou posíláni na frontu dříve, než dostanou výbavu,“ řekl. Informace o rekrutech směřujících přímo na frontu přicházejí i z ruské strany. Ministr obrany obrany Šojgu například zveřejnil videa, která ukazují příjezd rekrutů do oblasti Luhansku.

Podle výzkumnice z think tanku Rand Corp, Dary Massicotové, existuje možnost, že branci budou prozatím ve velkém nasazeni pouze pro nebojové úkoly, jako je kontrola kontrolních bodů, čímž se zkušenější vojáci uvolní pro nasazení na frontě. I podle ní ale existují informace, které naznačují, že někteří z nich jsou posíláni přímo do existujících jednotek, aby nahradili ztráty způsobené protiofenzivou.

Není ale zřejmé jestli jsou nový rekruti posíláni na frontu ve velkém, nebo zda se jedná jen o malou část.

Podle Massicotové trápí ale ruskou armádu v souvislosti s mobilizací ještě jeden zásadní problém - pro výcvik jednotek kvůli válce chybí potřebný personál. „Ve výcvikovém procesu teď chybí řada lidí, protože bojují nebo už byli zabiti na Ukrajině,“ vysvětluje. Je tak prý možné, že v některých případech budou za výcvik branců zodpovědní zkušenější branci. 

Odliv mozků

Web Politico také připomíná negativní dopady, které bude mít mobilizace na ekonomiku. S odchodem stovek tisíc mužů do armády nebo jejich útěkem do zahraničí přijde Rusko o kvalifikovanou pracovní sílu ve všech oblastech. Hrozí tak ohrožení některých sektorů – včetně těch, které jsou klíčové pro fungování společnosti. Kreml navíc podle všeho nemá připravený plán, jak si s takovou situací poradit.

Například sousední Finsko má dlouhodbě vypracovaný plán, který by mu umožnil i v případě války udržet společnost v chodu. Každá finská firma má připravený seznam klíčových zaměstnanců, kteří jsou v případě mobilizace služby v armádě zproštěni. Tento systém má zajistit, že i v případě obrany země zůstanou všechny části společnosti a ekonomiky funkční – alespoň v omezené nezbytné míře.

Nahodilý způsob, jakým jsou v Rusku muži mobilizováni, ale podle webu Politico ukazuje, že Moskva žádný podobný plán nachystaný nemá. V zemi navíc není ani dostatek kvalifikovaných žen, které by mohly pracovní pozice zastat.

„Už teď vidíme obrovský odliv mozků,“ popisuje situaci Kari Liuhto, profesor ekonomie na univerzitě v Turku. „Ti nejlepší odcházejí z Ruska. Již letos na jaře zemi opustily desítky tisíc technologických expertů a vláda nemá plán, jak tyto lidi nahradit,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...