Pokročili jsme v otázce českého územního dluhu, řekl Macinka po jednání se Sikorským

Nahrávám video

Praha a Varšava pokročily v otázce českého územního dluhu vůči Polsku, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Řešením má být podle něj projekt, který se bude týkat ochrany proti záplavám. Sikorski by byl rád, aby Česko přispělo k řešení sporů, které nyní panují uvnitř V4.

„Po dnešku se ta situace výrazně posunula,“ řekl Macinka k jednání ohledně českého územního dluhu vůči Polsku. „Nebude to nějaká územní ani finanční kompenzace, ale naopak bavíme se o tom, že bychom tento spor vyřešili společným projektem (...) v oblasti ochrany proti povodním,“ dodal.

Na základě smlouvy z roku 1958 se napřímila česko-polská hranice, čímž se zkrátila o osmdesát kilometrů. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů. Praha a Varšava od roku 1992 vedly celou řadu jednání o vyřešení tohoto územního sporu.

Polsko označil Macinka za nejbližšího souseda Česka po Slovensku. Chtěl by „znovu nastartovat“ jednání české a polské vlády v řadě témat, od bezpečnosti přes energetiku po konkurenceschopnost. Vyslovil se také pro pokračování Česko-polského fóra pro posílení vzájemné spolupráce.

Vztahy v rámci V4

Sikorski vyslovil přání, aby Česko přispělo k řešení sporů, které nyní panují uvnitř V4, a to zejména mezi Polskem a Maďarskem. Kromě těchto tří zemí je členem V4 také Slovensko.

Varšava a Budapešť se v posledních letech dostávaly do opakovaných sporů ohledně přístupu k ruské agresi proti Ukrajině. Polsko rovněž s nevolí reagovalo na kroky maďarské vlády, která udělila bývalému polskému ministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi politický azyl.

Macinka uvedl, že Praha by chtěla k vyřešení tohoto „drobného problému“ aktivně přispět, aby se v rámci V4 „trošku obrousily hrany“. „V našem zájmu je vidět visegrádskou skupinu fungující,“ dodal český ministr.

Sikorski a Macinka se střetli v Mnichově

Oba ministři se setkali pouhé dva dny poté, co se střetli na Mnichovské bezpečnostní konferenci v debatě o demokratičnosti Evropské unie. Sikorski školil Macinku o fungování Evropské unie, popsal debatu web Politico. Macinka v ní zaútočil na údajnou nedemokratičnost EU, když tvrdil, že neexistuje žádné spojení mezi voliči a bruselskými institucemi. Sikorski namítl, že Evropský parlament je demokraticky volen a že eurokomisaře vybírají „demokraticky zvolené vlády“.

„Smrtelnou ránu“ v diskuzi pak Sikorski podle Politica zasadil Macinkovi, když mu připomněl, že stejně jako eurokomisaři nejsou ani čeští ministři voleni přímo. „Neříkám, že to není demokratický systém,“ odvětil v reakci Macinka. Celé situaci pobaveně přihlížela bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která se panelu také účastnila, dodal web.

Zatímco Macinka pak označil výstup za „klasickou diskuzi,“ která bývá občas „trošku šťavnatější,“ podle opozice šlo z jeho strany o ostudu a trapas.

Sikorski po pondělním jednání s Macinkou připustil, že před třiceti lety byl euroskeptický, ale že na základě svých zkušeností změnil na EU názor. Macinka zopakoval, že je rád za tuto „šťavnatější“ diskusi, a dodal, že si své „eurorealistické“ postoje ponechá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...