Polským policistům na hranici s Běloruskem má zákon zlehčit použití zbraně. Ozývá se kritika

Polský Senát ve čtvrtek schválil zákon, který vylučuje trestní odpovědnost příslušníků policie, pohraniční stráže a vojáků ozbrojených sil při použití donucovacích prostředků na polsko-běloruských hranicích. V pátek pak zmíněný zákon přijal Sejm, dolní komora polského parlamentu. Humanitární a nezisková organizace Lékaři bez hranic na to reagovala a mimo jiné varovala před možnými důsledky rostoucí militarizace. Opatření podle ní povedou ke zhoršení humanitární situace na hranicích. Za zacházení s migranty na hranici kritizuje Varšavu také Rada Evropy.

Situace na polsko-běloruské hranici je napjatá dlouhodobě. Začátkem června zemřel polský voják, kterého 28. května těžce zranil migrant u kovové bariéry oddělující obě země.

Po tomto tragickém útoku a několika dalších incidentech s lehčími následky polský premiér Donald Tusk oznámil, že úřady obnoví nárazníkové pásmo u hranic s Běloruskem, k čemuž 13. června skutečně došlo. Šedesátikilometrové pásmo zahrnuje klíčová místa, kde migranti nejintenzivněji překračují hranici od roku 2021.

Média a humanitární pracovníci do něj mají přístup pouze po získání povolení od pohraniční stráže. Omezení bylo nastaveno na 90 dní (tedy do září). Lékaři bez hranic nicméně poznamenali, že od 23. července, navzdory oficiálním žádostem o neomezený a nezávislý přístup do celého pohraničního regionu za účelem poskytování humanitární pomoci, mohou vstoupit pouze do malé části nárazníkového pásma na omezenou dobu 30 dnů.

„Zákaz funguje jako páska přes oči. Co se děje v zalesněné oblasti mezi Polskem a Běloruskem, nevíme. Nemůžeme pomoci lidem, které nevidíme,“ řekl vedoucí humanitárních aktivit Lékařů bez hranic v Polsku Andreas Spaett.

Preventivní sebeobrana ostrou municí

Polsko, ale i Litva a Lotyšsko už několik let obviňují Bělorusko, že lidi z krizových oblastí zneužívá jako zbraně v hybridní válce proti Evropské unii. Migrační krize na polsko-běloruské hranici vrcholila od léta do zimy 2021, kdy se na běloruské straně hranice nahromadily tisíce lidí, kteří se často násilím a za přispění pohraničníků snažili dostat na polské území.

I proto schválily polský Senát i dolní komora polského parlamentu zákon, který vojákům, pohraničníkům a policistům rozmístěných na problémové hranici umožňuje „preventivně“ nebo v „sebeobraně“ střílet ostrou municí na každého, kdo se ji pokusí nelegálně překročit.

Kromě Lékařů bez hranic kritizovali toto rozhodnutí mimo jiné i ochránci lidských práv. Zástupkyně ředitele Amnesty International Europe Dinushika Dissanayakeová ho označila za nebezpečný precedens. „Podle mezinárodního práva musí být použití síly proti jednotlivcům nezbytně nutné a úměrné hrozící hrozbě. Použití střelných zbraní je zakázáno s výjimkou situací, kdy existuje bezprostřední hrozba smrti nebo vážného zranění. Jakýkoli pokus polských úřadů podkopat tyto zásady by byl nezákonný,“ napsala den před hlasováním.

Ještě před hlasováním v Senátu, konkrétně 10. července, zástupci ministerstva obrany oznámili, že zvýší počet vojáků podporujících pohraniční stráž ze současných šesti tisíc přibližně na osm tisíc vojáků, dalších devět tisíc bude podle nich v záloze. „Pokud se na hranici něco bude dít, těchto devět tisíc vojáků se během 48 hodin přesune s veškerým vybavením a zbraněmi na hranici, aby ji chránili,“ uvedl tehdy náměstek polského ministra obrany Pawel Bejda. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski ještě dříve zdůraznil, že země nevylučuje úplné uzavření hranice.

Nejmenovaný vysoce postavený zástupce vlády zároveň podle agentury Reuters doplnil, že Polsko chce, aby mu s ostrahou hranice s Běloruskem pomohli policisté a pohraničníci z Finska, Německa a Řecka. „Už se to připravuje a jde o země, které jsou co do ochrany hranice velmi zkušené, například řecké zkušenosti mohou být velmi užitečné,“ řekl začátkem července.

Polsko a Pobaltí vyzvalo EU k vybudování obranné linie

Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko vyzvaly už koncem června Evropskou unii k vybudování obranné linie podél hranic bloku s Ruskem a Běloruskem, která by chránila EU před vojenskými a hybridními hrozbami a dalšími aktivitami Moskvy.

Plánování a realizace obranné linie by přitom měla být koordinována s NATO. Hybridními hrozbami se podle Reuters rozumí kombinace vojenských a nevojenských prostředků, patří mezi ně dezinformace, kybernetické útoky, ekonomický nátlak a posílání migrantů přes hranice.

Představitelé Polska a trojice pobaltských zemí dále uvedli, že projekt potřebuje finanční podporu všech členů. Někteří unijní diplomaté přitom náklady na vybudování obranné linie na sedm set kilometrů dlouhé hranici odhadovali přibližně na 2,5 miliardy eur (přes 62 miliard korun).

Sabotážní akce Rusů a Bělorusů

Polské ministerstvo vnitra zároveň oznámilo, že za posledních šest měsíců zadržely úřady osmnáct lidí pro podezření ze sabotáží ve spolupráci s Ruskem nebo Běloruskem.

Podle protikorupčního projektu Dossier Center by se mělo jednat o speciální jednotku ruské vojenské zpravodajské agentury (GRU), která rekrutuje jednotlivce k provádění sabotážních operací v Evropě prostřednictvím sociálních sítí Telegramu a TikToku. Podle zprávy Dossier už je jednotka zodpovědná za několik sabotáží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 49 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...