Milion Chilanů pochodoval proti nerovnosti. Prezident ohlásil změny ve vládě

Asi milion lidí se v Chile zapojil do mírného pochodu proti nerovnosti. Lidé mávali vlajkami, mlátili do hrnců a volali po vládních reformách. Prezident Sebastián Piňera prohlásil, že rozumí hlasu ulice; později dodal, že obmění vládní kabinet. Zemí v posledních dnech zmítaly nepokoje provázené násilnostmi.

Prezident Piňera v reakci na rozsáhlé protesty ohlásil obměnu kabinetu. Slíbil rovněž, že v neděli zruší výjimečný stav, pokud to okolnosti dovolí. „Požádal jsem všechny ministry o podání demise, aby bylo možné vytvořit novou vládu,“ citovala prezidenta agentura AFP.

Piňera sice neposkytl podrobnosti o podobě vládních změn, dokument získaný agenturou Reuters nicméně naznačuje, že prezident plánuje výměnu šéfů nejméně devíti ministerstev, včetně ministerstva vnitra, obrany či hospodářství.

Největší protesty za tři dekády

Podle některých komentátorů představují páteční protesty zřejmě největší shromáždění lidí v zemi od konce režimu diktátora Augusta Pinocheta v roce 1989. „Všichni jsme se změnili. Dnešní radostný a mírný pochod, v němž Chilané žádali spravedlivější a jednotnější Chile, otevírá nadějnou cestu do budoucnosti,“ napsal k tomu prezident.

Mnozí demonstranti však žádali jeho rezignaci. „Chceme spravedlnost, poctivost a etickou vládu,“ prohlásil jeden z nich jménem Francisco Anguitar.

Guvernérka hlavního města Santiaga Karla Rubilarová označila pochod za historický. Zdůraznila, že se ho zúčastnilo přes pět procent obyvatel osmnáctimilionové země. Reprezentují podle ní sen o novém Chile. Pochody se uskutečnily ve většině velkých měst.

K protestu se připojili řidiči kamionů, kteří ochromili provoz na řadě silnic. V zemi nadále platí výjimečný stav a v ulicích šestimilionového Santiaga hlídkuje na 20 tisíc vojáků.

Pochod proti nerovnosti v Chile
Zdroj: Ivan Alvarado/Reuters

Evakuace parlamentu

Pochodu předcházela evakuace politiků a úředníků z budovy Kongresu. Protivládní aktivisté se do ní totiž pokusili násilně vniknout.

Násilné nepokoje otřásaly zemí týden. Zemřelo při nich 19 lidí a policie zatkla přes sedm tisíc demonstrantů. Vláda vyhlásila výjimečný stav a noční zákaz vycházení.

Nespokojenost vybuchla po zdražení jízdného v santiagském metru, které uvolnilo dlouhotrvající nelibost části společnosti s rozevíráním sociálních nůžek. Ty jsou v zemi relativně široké. V žebříčku 164 zemí světa podle Giniho koeficientu sledujícího rozdělení příjmů je Chile 25. nejméně rovnostářskou zemí, uvádí Světová banka. Pro srovnání: Česko je páté nejrovnostářštější.

Oznámení prezidenta Piňery z poloviny tohoto týdne, že vláda mimo jiné zvýší minimální mzdu či zruší nedávné zvýšení cen elektřiny, k uklidnění nepokojů nestačilo. Různorodé protestní hnutí, které nemá jednoznačné vůdce, se stále zvětšuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico odchod šéfa resortu připustil. Výměna patrně nebude rychlá.
13:22Aktualizovánopřed 19 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 3 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...