Migraci by omezila dohoda s africkými zeměmi, navrhl autor smlouvy s Tureckem

Nahrávám video

Před třemi lety pomohl ukončit migrační krizi, když vymyslel princip migračního paktu s Tureckem. Nyní šéf berlínského think tanku ESI Gerald Knaus přemýšlí, jak přimět africké země, aby přijímaly zpět své běžence. Až jim evropské země nabídnou určitý počet pracovních víz a stipendií, migrace z Afriky ustane, řekl Knaus v rozhovoru pro ČT.

Během 15 měsíců před uzavřením smlouvy EU s Tureckem přišlo odtamtud do Řecka přes milion lidí, vzpomíná Knaus v rozhovoru s korespondentem ČT v Berlíně Martinem Jonášem. Objevila se řada nereálných i populistických návrhů, jak krizi řešit. Třeba to, že by Řecko mělo poslat do Egejského moře více lodí a nafukovací čluny zastavit vojenskou silou.

„My jsme si řekli, že když jsou země jako Německo nebo Švédsko ochotné uprchlíky přijmout, pak by je měly přijímat přímo z Turecka. To by dávalo smysl i proto, že Turecko bylo zemí s největším počtem uprchlíků na světě. Zároveň ale musely být zachovány kontroly na hranicích, aby to bylo politicky obhajitelné,“ říká Gerald Knaus.

V září 2015 sepsal se svými spolupracovníky návrh, který si rychle získal pozornost novinářů, poté i politiků a úředníků. Nyní promýšlí autor krizového řešení i recept na migraci běženců ze zemí Západní Afriky přes Itálii do EU.

„Mezi lety 2014 a 2018 přišlo 650 tisíc lidí. Většinou připluli z Libye do Itálie. Přicházejí hlavně ze zemí Západní Afriky a jen málo z nich dostane status uprchlíka, protože v jejich zemích – Senegalu, Gambii, Keni a Pobřeží slonoviny – jen málokdy dochází k politickému pronásledování. Přesto přicházejí a zůstávají napořád, protože jejich státy nechtějí uzavřít smlouvy o navrácení běženců,“ vysvětluje Knaus.

Podle něj se z Evropy stává smrtící magnet, protože tito lidé musí přežít cestu přes Libyi, přes poušť, znásilňování a zotročování. A když se neutopí, dostanou se do Evropy, vědí, že tu zůstanou už nejspíš napořád.

„Musíme dát zemím, jako jsou Gambie, Senegal a Pobřeží slonoviny, nabídku: od jistého dne přijmete zpět každého svého občana, pak příliv běženců ustane. A za to vám nabízíme v příštích pěti letech na každý rok jistý počet stipendií a pracovních víz do skupiny evropských zemí,“ navrhuje šéf think tanku ESI.

Evropská unie možná bude muset hledat řešení velmi brzy, protože na řecké ostrovy v Egejském moři, jejichž infrastruktura už nyní jen s těžkostí zvládá nápor migrantů, se v blízké době chystá doplout z Turecka až několik tisíc dalších lidí. „Tisíce migrantů se shromáždily kolem města Izmir a chtějí přeplout,“ uvedl Jorgos Kumutsakos, zástupce ministra pro ochranu občanů.

Na ostrovech Lesbos, Chios, Samos, Kos a Leros pobývalo v dubnu kolem 14 tisíc migrantů, nyní jich je už 27 700. Kapacity tamních ubytovacích středisek však stačí jen pro 6300 lidí.

Řecko proto usiluje o změnu azylového zákona, který má zjednodušit a zrychlit proces přesídlování na pevninu nebo zpět do Turecka. Tlačí na státy Evropské unie včetně Česka, aby si přerozdělily alespoň nezletilé běžence.

„Nelze dál pokračovat s Evropou, kde některé státy předstírají, že tento problém neexistuje. Chtějí výhody Schengenu, ale nechtějí ukázat minimální gesto solidarity v rámci řešení problému s uprchlíky,“ stěžuje si řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...