Mezi mladými voliči v Německu vedly AfD a Levice

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.

CDU/CSU

O 4,4 procenta více hlasů oproti minulým volbám získala vítězná konzervativní unie CDU/CSU. Podařilo se jí přesvědčit primárně voliče sociální demokracie (SPD), liberálů (FDP) a Zelených, dohromady k ní z těchto stran přešlo přes tři miliony voličů. O více než milion hlasů ji připravila AfD a menší strany Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).

CDU/CSU volili spíše starší obyvatelé, u populace nad sedmdesát let měla téměř poloviční podporu. Oslovila podobné procento mužů i žen. Hlasovalo pro ni 32 procent voličů se základním vzděláním a 27 procent těch, kteří mají vzdělání vyšší.

AfD

Největší zisk v počtu nových hlasů měla AfD, která téměř zdvojnásobila svůj volební výsledek z roku 2021. V německém Bundestagu získala 152 křesel a stala se druhou největší parlamentní stranou. AfD dokázala přebrat voliče téměř všem stranám. Podle aktuálních výzkumů jich nejvíce přišlo od konzervativní CDU/CSU, FDP a SPD, celkem to byly téměř tři miliony hlasů. Podařilo se jí také oslovit dva miliony nevoličů.

Nejvíce voličů AfD pocházelo z řad mladých, 21 procent voličů ve věku 18 až 24 let volilo právě ji. Ve věkové skupině 25 až 34 let to bylo 23 procent. AfD častěji volili muži. Z hlediska vzdělání AfD získala u voličů se základním vzděláním 28 procent, oproti tomu u lidí s vyšším vzděláním jen 13 procent.

Nahrávám video

SPD

Největší ztrátu zaznamenala SPD, která se propadla o 9,3 procenta oproti volbám v roce 2021. Nejvíce voličů od ní přešlo k CDU/CSU, AfD, Levici a také BSW. Přibyli jí jen bývalí voliči FDP a zhruba 250 tisíc nevoličů. SPD volilo přibližně stejné množství mužů i žen, vzdělání mělo v případě volby SPD jen malý vliv. Co se týče věku, získala největší podporu u občanů starších 45 let.

Zelení

Zelení, dlouhodobě oblíbení u mladých voličů, měli v této věkové skupině tentokrát jeden z nejnižších podílů hlasů ze všech stran. V nejmladší skupině voličů jim vyjádřilo u uren podporu jen asi 11 procent lidí, v kategorii od 25 do 34 let to bylo 14 procent. Pro Zelené častěji hlasovali lidé s vyšším dosaženým vzděláním a také ženy.

Levice

Postkomunistická Levice se podobně jako AfD těšila velké podpoře mladých. V kategorii 18 až 24 let dostala 25 procent hlasů, nejvíce ze všech stran. Ve věkové skupině 25 až 34 let to bylo už jen 15 procent. Levici volili mnohem častěji lidé s vyšším vzděláním, oproti těm se základním vzděláním jich byl asi dvojnásobek. Také ji častěji volily ženy, podobně jako u Zelených. I díky tomu Levice zaznamenala rekordní zisk ve volbách.

Nahrávám video

Další faktory

Volební preference podstatně závisely i na volebním okrsku. V bývalém Východním Německu s výjimkou Berlína vyhrávala AfD. V bývalém Západním Německu měla největší podporu CDU/CSU.

Ačkoliv AfD v loňských volbách ve třech spolkových zemích na východě Německa výrazně posílila, nejsilnější stranou byla dosud pouze v Durynsku. Po nedělních parlamentních volbách je nejsilnější politickou silou ve všech pěti takzvaných nových spolkových zemích, přičemž v každé z nich získala výrazně přes třicet procent hlasů – nejvíce v Durynsku (38,6 procenta) a Sasku (37,3 procenta).

„Na východě se stále můžeme setkat s rysy politiky, které známe spíš ze střední a východní Evropy, protože lze oblast čistě fakticky považovat spíše za postkomunistickou,“ uvedl Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Lidé podle něj spíše volají po jednoduchých řešeních a akceptují takové politiky, kteří jim je nabízejí, protože míra nespokojenosti se životem a ekonomickou situací je tam vyšší než v západních částech země.

Podle Michala je třeba si uvědomit, že východní země jsou dlouhodobě vylidněné, potýkají se s demokratickou transformací a odlivem obyvatelstva na západ. „To má za následek, že v absolutních číslech na východě volí mnohem méně lidí,“ podotkl. Praktickým následkem je pak nedostatek východoněmecké reprezentace v celostátní politice, což může generovat další problémy s pocitem nedostatečného zastoupení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 1 hhodinou

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 2 hhodinami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 7 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 10 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 10 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...