Mezi mladými voliči v Německu vedly AfD a Levice

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.

CDU/CSU

O 4,4 procenta více hlasů oproti minulým volbám získala vítězná konzervativní unie CDU/CSU. Podařilo se jí přesvědčit primárně voliče sociální demokracie (SPD), liberálů (FDP) a Zelených, dohromady k ní z těchto stran přešlo přes tři miliony voličů. O více než milion hlasů ji připravila AfD a menší strany Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).

CDU/CSU volili spíše starší obyvatelé, u populace nad sedmdesát let měla téměř poloviční podporu. Oslovila podobné procento mužů i žen. Hlasovalo pro ni 32 procent voličů se základním vzděláním a 27 procent těch, kteří mají vzdělání vyšší.

AfD

Největší zisk v počtu nových hlasů měla AfD, která téměř zdvojnásobila svůj volební výsledek z roku 2021. V německém Bundestagu získala 152 křesel a stala se druhou největší parlamentní stranou. AfD dokázala přebrat voliče téměř všem stranám. Podle aktuálních výzkumů jich nejvíce přišlo od konzervativní CDU/CSU, FDP a SPD, celkem to byly téměř tři miliony hlasů. Podařilo se jí také oslovit dva miliony nevoličů.

Nejvíce voličů AfD pocházelo z řad mladých, 21 procent voličů ve věku 18 až 24 let volilo právě ji. Ve věkové skupině 25 až 34 let to bylo 23 procent. AfD častěji volili muži. Z hlediska vzdělání AfD získala u voličů se základním vzděláním 28 procent, oproti tomu u lidí s vyšším vzděláním jen 13 procent.

Nahrávám video
Události ČT: Výsledky německých parlamentních voleb
Zdroj: ČT24

SPD

Největší ztrátu zaznamenala SPD, která se propadla o 9,3 procenta oproti volbám v roce 2021. Nejvíce voličů od ní přešlo k CDU/CSU, AfD, Levici a také BSW. Přibyli jí jen bývalí voliči FDP a zhruba 250 tisíc nevoličů. SPD volilo přibližně stejné množství mužů i žen, vzdělání mělo v případě volby SPD jen malý vliv. Co se týče věku, získala největší podporu u občanů starších 45 let.

Zelení

Zelení, dlouhodobě oblíbení u mladých voličů, měli v této věkové skupině tentokrát jeden z nejnižších podílů hlasů ze všech stran. V nejmladší skupině voličů jim vyjádřilo u uren podporu jen asi 11 procent lidí, v kategorii od 25 do 34 let to bylo 14 procent. Pro Zelené častěji hlasovali lidé s vyšším dosaženým vzděláním a také ženy.

Levice

Postkomunistická Levice se podobně jako AfD těšila velké podpoře mladých. V kategorii 18 až 24 let dostala 25 procent hlasů, nejvíce ze všech stran. Ve věkové skupině 25 až 34 let to bylo už jen 15 procent. Levici volili mnohem častěji lidé s vyšším vzděláním, oproti těm se základním vzděláním jich byl asi dvojnásobek. Také ji častěji volily ženy, podobně jako u Zelených. I díky tomu Levice zaznamenala rekordní zisk ve volbách.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Německo vybíralo parlament
Zdroj: ČT24

Další faktory

Volební preference podstatně závisely i na volebním okrsku. V bývalém Východním Německu s výjimkou Berlína vyhrávala AfD. V bývalém Západním Německu měla největší podporu CDU/CSU.

Ačkoliv AfD v loňských volbách ve třech spolkových zemích na východě Německa výrazně posílila, nejsilnější stranou byla dosud pouze v Durynsku. Po nedělních parlamentních volbách je nejsilnější politickou silou ve všech pěti takzvaných nových spolkových zemích, přičemž v každé z nich získala výrazně přes třicet procent hlasů – nejvíce v Durynsku (38,6 procenta) a Sasku (37,3 procenta).

„Na východě se stále můžeme setkat s rysy politiky, které známe spíš ze střední a východní Evropy, protože lze oblast čistě fakticky považovat spíše za postkomunistickou,“ uvedl Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Lidé podle něj spíše volají po jednoduchých řešeních a akceptují takové politiky, kteří jim je nabízejí, protože míra nespokojenosti se životem a ekonomickou situací je tam vyšší než v západních částech země.

Podle Michala je třeba si uvědomit, že východní země jsou dlouhodobě vylidněné, potýkají se s demokratickou transformací a odlivem obyvatelstva na západ. „To má za následek, že v absolutních číslech na východě volí mnohem méně lidí,“ podotkl. Praktickým následkem je pak nedostatek východoněmecké reprezentace v celostátní politice, což může generovat další problémy s pocitem nedostatečného zastoupení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 1 hhodinou

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 5 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...