Mexiko zažalovalo americké výrobce zbraní, že nesou podíl na násilí v zemi

Nahrávám video
Horizont ČT24: Mexiko žaluje americké zbrojovky
Zdroj: ČT24

V roce 2019 bylo v Mexiku s pašovanými zbraněmi spojeno na sedmnáct tisíc vražd. Podle odhadů tím zemi vznikla škoda odpovídající asi dvěma procentům HDP. Mexiko od té doby viditelně zpřísnilo boj proti ilegálnímu trhu se zbraněmi, násilí ale neustává. Kromě drogových kartelů úřady z podílu na násilí nově viní i americké zbrojařské firmy jejichž výrobky plní zbrojnice narkobaronů. Zažalovaly je u soudu za podíl na krveprolití a žádají kompenzaci nejméně deset miliard dolarů. Mimo jiné od firmy Colt s českým vlastníkem.

Dne 17. října 2019 se město Culiacán, metropole nechvalně proslulého mexického státu Sinaloa, za bílého dne proměnilo v bojiště. Zhruba sedm set po zuby ozbrojených bojovníků drogových kartelů spustilo palbu na policii a vojáky krátce poté, co skončil v poutech drogový král Ovidio Guzmán, syn vězněného bosse Joaquína Guzmána známého jako Prcek.

Bitva trvala několik hodin, policie se ocitla v obklíčení, nakonec se vzdala a Ovidia ze zajetí propustila. Na ulici zůstalo osm bezvládných těl, dodnes ale není jasné, kolik lidí - i z řad civilistů – tehdy přesně zemřelo.

Počet vražd na sto tisíc obyvatel v zemích světa, 2016
Zdroj: Ourworldindata.org

Vyšetřování incidentu ukázalo mimo jiné, že kartely měly větší palebnou sílu než sama armáda – pro mexickou policii ponížení.

„Měli zbraně takového kalibru, který by jednoduše provrtal cement, nebo jakoukoli kevlarovou ochranu. Mohli útočit z neuvěřitelné vzdálenosti, měli větší dostřel, to je jeden z hlavních faktorů, které v Culiacánu rozhodly,“ řekl po přestřelce tehdejší ministr zahraničí Marcelo Ebrard.

Většina zbraní, kterými kartely zahnaly vojáky na ústup, pocházela ze Spojených států. Bez výjimek šlo o pašované zboží. Prezident Lopéz-Obrador dal slib, že nelegální obchod přeruší a počet zbraní v zemi sníží.

Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka mexická vláda velkou část oblastí v zemi nekontroluje a ovládají je kartely. „Je nutné si uvědomit, že je to pro vládu velmi obtížné, protože v drogovém byznysu se točí ohromné peníze. Ty kartely mnohdy představují skutečný stát ve státě, který má dostatek finančních zdrojů, aby si udržoval soukromou armádu,“ vysvětluje. Proto jsou dle něj zásahy armády a policie zřídkakdy úspěšné.

Zaplatit škody

Po dvouletém úsilí a stovkách tun zničených zbraní mexickým úřadům došly peníze i trpělivost. Přes hranice stále projde za rok až půl milionu ilegálních zbraní. Tři čtvrtiny z nich vyrábí americké zbrojovky, které teď Mexiko zažalovalo u Bostonského k soudu. Podle úřadů zbrojovky vědí, ke komu jejich zbraně míří. Požaduje po nich proto kompenzace ve výši deseti miliard dolarů, v přepočtu asi 220 miliard korun.

Tyto firmy by měly podle žaloby Mexiku vyplatit odškodné za veškeré škody, které jejich nekalé praktiky napáchaly. Podle mexického ministra zahraničí dokonce vyvíjejí pro drogové magnáty speciální modely, aby udržely jejich poptávku – například přizpůsobují jejich vzhled nebo způsob použití.

„Jedním udávaným příkladem je pistole, na jejíž rukojeti je portrét mexického revolucionáře Emiliana Zapaty, a jeho slavný výrok – 'je lepší zemřít ve stoje než celý život klečet.' Ta je udávána jako příklad zbraně, která byla vyrobena s ohledem na nelegální trh, jelikož je mezi příslušníky kartelu velice populární,“ říká Pondělíček.

V hledáčku právníků jsou mimo jiné i legendární značky Smith and Wesson, Beretta, Glock nebo Colt, který od letoška vlastní Česká zbrojovka Group. Firmy podle mexické vlády o pašování svých výrobků ví a podporují ho. Žaloba překvapila i americkou vládu, ta se stejně jako žádná z firem zatím k žalobě nevyjádřila. 

Podle Pondělíčka má žaloba spíše symbolickou rovinu a nemá příliš velkou šanci na úspěch. V USA od roku 2005 platí norma o takzvané ochraně zákonného obchodu se zbraněmi, která vyjímá zbrojařské firmy z odpovědnosti za škody způsobené jejich produkty.

„Nicméně v zákoně je výjimka, na kterou pravděpodobně chtějí žalobci hrát. Pokud výrobci zbraní ví, ke komu jejich produkty směřují, a nezabrání tomu, aby se dostaly do rukou kriminálníkům, tak se jejich právní odpovědnost neruší,“ doplňuje amerikanista.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 8 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...