Měnit hranice za použití vojenské síly je nepřípustné, říká vedoucí katedry mezinárodních vztahů

Nahrávám video

Přes Ruskem ohlášenou anexi čtveřice oblastí pokračuje Ukrajina v obraně svého území. Páteční připojení území navíc odporuje mezinárodnímu právu, stejně jako pseudoreferenda, která mu předcházela. Vstup napadené země do NATO je ale spíše nepravděpodobný. Tvrdí to hosté pořadu 90' ČT24.

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili loutkoví zástupci Ruskem okupovaných oblastí. Stalo se tak na základě předchozích falešných hlasování. Představitelé západních států akt odsoudili jako nezákonný.

„Je už docela dlouho ustáleným pravidlem mezinárodního práva, že není přípustné měnit hranice států za použití vojenské síly,“ vysvětluje vedoucí katedry mezinárodních vztahů Právnické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Šturma. Je to podle něj například v rozporu se zásadami Charty OSN nebo se zásadou nenarušitelnosti hranic v Evropě podle helsinského Závěrečného aktu.

Referenda, podle nichž by se mohlo rozhodovat o změně hranic, by musela být dobrovolná, svobodná a nesměla by se konat v situaci ozbrojeného konfliktu, uvádí Šturma. Dalšími podmínkami je mezinárodní kontrola a soulad s právním řádem země. Z hlediska mezinárodního práva tak podle něj nemají nedávná pseudoreferenda žádný význam.

Státy podle Šturmy mají povinnost neuznat jakoukoliv anexi, které bylo dosaženo za porušení základních zásad mezinárodního práva. Zároveň mají povinnost pomáhat zemi, která se stala obětí takového činu, dodává.

Ukrajinci anexi nepřikládají význam, tvrdí Šír

Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který je nyní na Ukrajině, tvrdí, že místní obyvatelé ruské anexi nepřikládají velký význam.

„Ukrajinci vědí, že je to válka o přežití, bez jakékoliv nadsázky, a hodlají v obraně a osvobozování vlastního území pokračovat bez ohledu na performativní či teatrální akty Vladimira Putina,“ říká.

Ukrajinským vojákům se mezitím daří postupovat na východní frontě. Další vojenské operace však může ovlivnit sezonní rozbahnění cest, takzvaná rasputica. Hlavní roli podle Šíra ale bude hrát technologická vyspělost Západem dodávaných zbraní.

Území patří Ukrajině, argumentuje Romancov

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na Putinův projev ohlásil, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance.

Šír připomíná, že rozšíření Aliance je možné jen na základě souhlasu všech jejích členů. „Proto, aby k tomu mohlo dojít, tak se Ukrajina musí úspěšně nejenom ubránit, ale dosáhnut obnovy nezávislosti, svrchovanosti a území celistvosti ve vztahu k území ukrajinského státu a musí být i v delším výhledu neutralizována ruská hrozba,“ dodává.

Putin obhajuje anexi interpretací různých historických událostí. Politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd UK však stanovuje jako základní historickou linii rozpad Sovětského svazu. „Což je ten fenomén, ze kterého se v mezinárodním systému opětně objevuje Rusko. Bavíme-li se o Ruské federaci jakožto o Rusku, pak musíme začít v roce 1991 a pak je naprosto evidentní, že ta území patří Ukrajině,“ zmiňuje.

„Pokud jde o etnické složení (okupovaných území), to je ukazatel, který samozřejmě můžeme použít, ale je velice komplikovaný. Protože není podstatné, k jakému etniku se ti lidé hlásí, ale že mají nějaké občanství. A jde o to, jestli to občanství je něco, co pro ně v praktickém životě, případně jejích srdcích a myslích rezonuje,“ uvádí Romancov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 44 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 46 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...