Máme pod kontrolou celý Mariupol, tvrdí Moskva. Podle starosty se dál bojuje o zdejší ocelárnu

Nahrávám video
Události: Boje o Mariupol a Azovstal
Zdroj: ČT24

Ruské síly právě bombardují a ostřelují ocelárny Azovstal, které představují baštu ukrajinských sil ve strategicky důležitém přístavu Mariupol na březích Azovského moře. Ve městě se bojuje i o tramvajové depo, které je dosti vzdálené od oceláren, uvedl ve čtvrtek poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko na sociální síti Telegram. O dalších pokusech ruských jednotek dobýt námořní přístav a ocelárny v Mariupolu se zmiňuje i večerní hlášení ukrajinského generálního štábu o situaci na bojišti.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ve čtvrtek řekl prezidentovi Vladimiru Putinovi, že ruské síly mají Mariupol pod kontrolou a zbývající ukrajinští obránci jsou zablokováni v místních železárnách a ocelárnách Azovstal. „Považuji navrhovaný útok na průmyslovou zónu za zbytečný,“ řekl pak Putin šéfovi resortu obrany během setkání v Kremlu.

Své rozhodnutí vysvětlil snahou ochránit životy ruských vojáků, je prý lepší počkat, až ukrajinským bojovníkům dojdou zásoby. „Není třeba lézt do těchto katakomb a plazit se podzemím těchto průmyslových zařízení. Zablokujte tuto industriální oblast tak, aby nemohla proletět ani moucha,“ prohlásil Putin.

Podle poradce starosty Mariupolu ale ruské síly bez ohledu na Putinův rozkaz dál bombardují a ostřelují Azovstal. Ve městě se bojuje také o tramvajové depo, uvedl.

Ruská tvrzení o dobytí města vzápětí zpochybnili ukrajinští představitelé a média. I nynější akce ruských jednotek podle Andrjuščenka slouží k pochopení skutečné situace lépe než ruská tvrzení o „Putinově vítězství nad Mariupolem“.

„Jsem přesvědčen, že okupanti se nezastaví, dokud úplně nezničí všechny, kdo jsou v Azovstali. Ani naše obránce, ani civilisty,“ napsal Andrjuščenko.

Šéf Kremlu mimo jiné prohlásil, že Moskva garantuje ušetření životů ukrajinských vojáků, kteří opustí ocelárny Azovstal, a slíbil, že s nimi bude zacházeno s respektem a bude jim poskytnuta lékařská péče. Šojgu prezidentovi dříve sdělil, že v areálu rozsáhlého metalurgického komplexu se podle něj nachází více než dva tisíce ukrajinských bojovníků.

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov ještě před prohlášením ruského ministra obrany uvedl, že ruské síly ovládnou ocelárny Azovstal ještě během čtvrtka, „před obědem nebo po obědě“. O definitivní ztrátě ukrajinské kontroly nad Azovstalem Kadyrov mluvil už v úterý. Ukrajinští činitelé obviňovali ruské síly, že na hutní komplex shazují extrémně silné bomby.

Zelenskyj: Přes okupované území se nyní ukrajinské síly nedostanou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiznal, že Rusové mají pod kontrolou většinu Mariupolu. V části města však jejich útokům dál kladou odpor ukrajinské síly, zdůraznil. Podle agentury Reuters tak reagoval na oznámení Moskvy, že klíčové jihoukrajinské přístavní město padlo do ruských rukou.

Dle Zelenského je pro ukrajinské ozbrojené síly nyní nemožné Mariupol vojensky odblokovat, řekl ve francouzské televizi BFM TV. Ukrajinská armáda se podle něj nemůže dostat k Mariupolu přes 120 kilometrů území okupovaného ruskými jednotkami. „Dnes toho nejsme schopni,“ připustil ve čtvrtek prezident.

„Děláme vše, co je v našich silách,“ reagoval Zelenskyj v interview podle agentury Interfax-Ukrajina na otázku týkající se osvobození vojáků a civilistů v mariupolských železárnách a ocelárnách Azovstal. V přístavním městě na jihovýchodě země je podle prezidenta zničených 95 až 98 procent všech budov, napsala ve čtvrtek agentura Unian.

„Lidé, kteří jsou dnes v závodu a neumožňují, aby tato malá část zničeného města byla obsazena, jsou naši pohraničníci, národní garda a policie. Je tam kolem tisícovky místních obyvatel. Žen, jež se skrývají se svými dětmi, které se bojí vyjít ven, protože lidé, kteří ven vyšli, byli zabiti při ostřelování,“ dodal.

Vereščuková apelovala na evakuaci civilistů a raněných vojáků

V uplynulých dnech ukrajinské úřady uvedly, že v Azovstalu jsou rovněž stovky civilistů, včetně žen, dětí a seniorů, kteří se tam schovali před ruským ostřelováním a bombardováním města. Ocelárny a železárny Azovstal jsou považovány za poslední významnou oblast ukrajinského odporu ve strategicky důležitém Mariupolu. Moskva několikrát vyzvala tamní obránce, aby složili zbraně, ti něco takového dosud odmítali. K hlavním složkám obrany města patří 36. brigáda ukrajinského námořnictva a pluk Azov.

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková ještě před čtvrtečními prohlášeními z Moskvy uvedla, že ve středu vyjely z Mariupolu skrze humanitární koridor čtyři evakuační autobusy, a dodala, že snaha o evakuaci z města má ve čtvrtek pokračovat. Bezpečnostní situace je však složitá, jsou možné změny, upozornila místopředsedkyně vlády. Už ve středu připustila, že humanitární koridor nefungoval tak, jak se plánovalo. Místo asi šesti tisíc osob se podařilo odvézt jen několik desítek.

Vereščuková ve čtvrtek vyzvala Rusko, aby urychleně umožnilo evakuaci civilistů a zraněných vojáků z oceláren. „Je tam kolem 1000 civilistů a 500 zraněných vojáků. Ti všichni dnes musí být z Azovstalu vyproštěni,“ uvedla ve čtvrtek na Facebooku.

Snahy o vytvoření bezpečné organizované evakuace z obléhaného města opakovaně selhávaly. Lidé se povětšinou z města dostávali ven osobními automobily. Kyjev zároveň obviňuje Moskvu z násilného vysídlení desítek tisíc obyvatel města do Ruska. Moskva tvrdí, že Rusko v rámci humanitárních evakuací přijalo na 140 tisíc civilistů.

BBC: Během posledních dnů k posunu nedošlo

„Ve skutečnosti se za posledních několik dní nic podstatného nezměnilo. Bojovníci jsou stále v ocelárnách Azovstal, ale toto je součástí pokračující kremelské strategie, která má ruskému lidu namluvit, že vše jde podle plánu,“ poznamenala stanice BBC na svém webu k čtvrtečnímu vystoupení Putina se Šojguem v televizi.

Putin s Šojguem o „osvobození“ Mariupolu mluvil jako o „úspěchu“.  Agentura AP pak poznamenala, že ponechání Azovstalu v ukrajinských rukách však Rusy připravuje o možnost vyhlásit v Mariupolu úplné vítězství.

Informaci o ovládnutí Mariupolu zpochybnil mimo jiné i ukrajinský zpravodajský server Ukrajinska pravda. „Šojgu prezidentovi Putinovi o takzvaném dobytí Mariupolu lhal,“ píše Ukrajinska pravda. Web poukázal, že Šojgu sice mluvil o ovládnutí města, ale zároveň řekl, že „zakončení operace“ v tamních ocelárnách potrvá ještě „tři nebo čtyři“ dny.

Mariupol je strategickým přístavem

Přístav Mariupol na severním pobřeží Azovského moře je významným přímořským letoviskem a také klíčovým centrem ukrajinského obchodu. Nachází se v Doněcké oblasti asi 55 kilometrů západně od ruských hranic a 85 kilometrů od separatistického Doněcku.

Přístav je obléhán ruskou armádou měsíc, dva týdny a čtyři dny. Dobytí města má Moskvě umožnit propojení anektovaného Krymu po souši se separatistickými územími a zajistit si úplnou kontrolu nad pobřežím Azovského moře. Evropská unie nazvala blokádu Mariupolu „masivním válečným zločinem“. Ruské oddíly uzavřely město 2. března, sedm dní po začátku své invaze na Ukrajinu 24. února.

Městská rada Mariupolu 16. března oznámila, že okupační vojska svrhla bombu mimořádně ničivé síly na divadlo, kde se ukrývaly stovky obyvatel, kteří přišli o domovy. Zničena byla centrální část divadla a vstup do protileteckého krytu v budově. Ruské ministerstvo obrany týž den popřelo, že by úder podnikla ruská armáda. Zástupce mariupolského starosty Orlov dříve uvedl, že v okamžiku útoku v krytu pod divadlem mohlo být až 1200 lidí. Vedení města později informovalo, že útok na divadlo by mohl mít přibližně tři sta obětí. Moskva bombardování popřela a připsala jej ukrajinskému pluku Azov, který obležené město brání.

Pluk Azov minulý týden sdělil, že ruská armáda v Mariupolu použila blíže neupřesněnou „jedovatou látku neznámého původu“ shozenou na obránce města z nepřátelského dronu. Ukrajinské úřady informaci dosud nepotvrdily. Mariupol je významným cílem právě i kvůli pluku Azov, v přístavu má de facto velitelství. Moskva pluk označuje za krajně pravicový a avizovala jeho zničení.

Místní úřady odhadují, že kvůli ruskému bombardování a bojům zemřelo v Mariupolu nejméně 21 tisíc obyvatel. Zůstává v něm podle nich kolem sta tisíc obyvatel. Před počátkem invaze 24. února ve městě žilo zhruba 440 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 11 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...